Chirurg
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/421730/bmid_chirurg-ebE-421730.jpeg
4
2761
809
Před sebou neutečeš! „Nedokážu být ani rovnej, ani křivej. Můj život se rozlomil vejpůl a já už nečekám žádný pevný lano, který mě bude jistit,“ přemítá MUDr. Hynek Grábl, chirurg v příhraniční nemocnici, který už ani nedoufá, že by se jeho život ještě někdy mohl vyvíjet příznivěji. Kariéra špičkového odborníka na pražské klinice předčasně skončila kvůli jednomu karambolu s alkoholem a následky teď musí nést nejen on, ale i jeho věčně nespokojená žena a dospívající děti. Životní ani finanční účetnictví nevykazují příznivou bilanci a na horizontu zítřka se objevují všechny symptomy krize středního věku. Gráblova snaha nalézt východisko se však podobá spíš jízdě na horské dráze a často končí kocovinou. Pomůže mu milovaná profese, milenka nebo nová šance vrátit se k zajímavé operativě a kariérně růst? Na operačním sále i mimo něj se občas dá jen těžko poznat, kdo jakou hru hraje, kdo je vítěz a kdo poražený a kam povede další cesta. Hynkovi G. často nezbývá než věřit, že se nepotopí na úplné dno.... celý text
Přidat komentář
Každý svého štěstí strůjcem.
Kniha nabízí náhled do menší nemocnice, práce v ordinaci i na operačním sále. Běžné vztahy mezi zaměstnanci,řevnivost i korupce. Hlavního hrdinu však nemohu litovat. Nechci prozrazovat, ale své povolání si vybral sám a s ním i určité lidské a společenské povinnosti. A dokud se se svými démony nepopere, měl by se alespoň dočasně přesunout z chirurgie na jinou pozici.
Tohle je druha kniha od Petry Dvořákové, kterou jsem četla a musím říct, že byla fakt dobrá. Líbila se mi o dost více než její Dědina. Hynku Gráblovi mate někdy sto chutí jednu vrazit, ale taky ho v něčem chápete. Je fajn vidět syndrom vyhoření z mužského pohledu. A co si budeme povídat má krizi středního věku jak hrom. Knižku jsem četla ušima a byla dobře namluvená.
Hodnocení: První knihou , kterou jsem od autorky četla byly Vrány, to byla neskutečná bomba a tak jsem se rozhodla si přečíst další autorčinu knihu, kterou byl právě Chirurg. Sice Vrány už asi nic nepředčí, ale jednalo se také o velice povedenou knihu.
__
Jelikož jsem zatím četla jen jednu knihu z lékařského prostředí, kterou byla kniha Pět kroků od sebe, tak to pro mě byla fajn změna, opět něco nového . Do knihy jsem se byla schopná jednoduše začíst, stránky mi rychle ubíhaly pod rukama. Jelikož autorka studovala na střední zdravotnické škole,tak má přehled o čem píše a čtenář se v tom poté neztrácí. Zároveň jsem si čtením této knihy potvrdila, že nikdy nechci pracovat ve zdravotnictví a o to větší obdiv u mě mají ti, kteří ve zdravotnictví pracují. Styl psaní byl nespisovný, ale tentokrát se to ke knize moc hodilo a příběh měl pak tu správnou atmosféru. Kniha byla odrazem dnešní společnosti, aneb jak to také někdy ve vztazích a v práci chodí, to autorka vystihla velice trefně a upřímně-krize ve vztazích, problémy v práci a řešení problémů alkoholem -to jsou hodně řešená témata v této knize. Postavu jsem si žádnou neoblíbila, ale myslím že to autorka udělala záměrně. Akorát mi tam chyběla nějaká výraznější zápletka a větší napětí, ale to je vše, co bych vytkla .Doporučuji všem, kdo chtějí nahlédnout do lékařského prostředí a přečíst si o problémech nynější společnosti.
Obdivuji autorku jak přirozeně a nenásilně dokázala příběh napsat z pohledu muže-lékaře. Možná čtenář lékař by protestoval, ale mě laika ,autorka přesvědčila. Ve vztahu k hlavní postavě se to ve mě dost tříská, není to typický záporák ale ani hlavní hrdina. Spíš mě byl sympatický i když docela dost slaboch a ta operace slepáku malýho chlapce to mě totálně rozsekalo. Naštěstí to i pro něj byla poslední kapka. Takže po přečtení Dědiny a Chirurga mám další oblíbenou českou autorku a překvapivě je to už třetí Petra.
V-2021/1
Ubíhalo to svižně, postavy vykreslené dobře. Kniha mě bavila. Jediné co mi "vadilo" bylo, že autorka používá "mně" místo "mi".
Dobře napsaný příběh ze života muže v krizi středního věku, navíc napsán ženou není růžový. Občas nutí k smíchu, občas téměř k pláči, ale nakonec to nebylo vůbec špatné.
Kniha byla čtivá i přes chmurné téma. Nesedělo mi ale, jak autorka psala v ich-formě coby hlavní postava lékaře - muže. Nebylo to moc uvěřitelné, ačkoliv používala místy docela hrubý slovník zřejmě k dosažení autentičnosti.
Petra Dvořáková má dar psát, a to i o věcech naprosto všedních a fádních. Její styl je tak lehký, přirozený, až má čtenář pocit, že by autorka zvládla napsat poutavě i obyčený telefonní seznam.
Hlavní hrdina je lékař, dalo by se říct obyčejný muž s obyčejnými problémy, ale to, jak skvěle se tohoto všedního a stokrát omletého příběhu autorka zhostila, dělá z této knihy opravdovou lahůdku.
Přirozené, uvěřitelné a naprosto svěží dílo, to je Chirurg za plný počet bodů.
Pro mě z pohledu laika vcelku čtivý román z atraktivního prostředí, reflektující kromě osobního života lékaře i závažnou problematiku lékařské etiky, korupce. Oceňuji mužský pohled z pera autora ženského pohlaví, psychologie postav byla uvěřitelná. Odbornost ani reálnost neumím posoudit, ale jestli něco není podle znalců z oboru lékařství správně, vůbec mi to nevadilo. Některé jazykové prostředky mi úplně neseděly, ale dokázala jsem si zvyknout a brát to jako nedílnou součást postavy. Beru jako příjemné oddechové čtení.
Závažné sociální drama to není, spíš taková jako povedenější epizoda Ordinace v růžové zahradě. Nebo Nemocnice na kraji města. Dobře se to četlo a pokud člověk není lékař (což já nejsem), tak ho tu do očí bijí maximálně tak výrazy "kompl", "huknout" a "rozvalit okna" (tyhle tři mi strašně lezly na nervy). Není to úplně oddechovka, objevují se vážná témata, ale na druhou stranu kniha nejde do hloubky a všechny situace vidíme jen z pohledu hlavního hrdiny. Ten je sice trochu hovado, nicméně pár morálních zásad mu ještě zůstalo.
Skoro se mi chce napsat, že je to prostě další román z lékařského prostředí. Nijak převratný, ale za mě docela dobrý.
Knížka se výborně poslouchala. Je velmi dobře namluvena, od začátku mě vtáhla do děje. Jinak nic překvapujícího, děj založený na běžných stereotypech.
Skvělá. Výborně se četla. U mě po dlouhé době knížka, kde je v hlavní roli chlap. Bavil mě styl, jakým to bylo napsané, přesně tak, “jak mu to šlo vod huby” a zírám, že to takhle dokonale, z chlapskýho pohledu, Petra vyšvihla.
Občas jsem si připadala jako bych četla úryvky z Ordinace v růžové zahradě, jelikož kniha byla plná lékařských klišé. Při čtení jsem se hodně zamýšlela nad svým vlastním životem, i když s Hynkem máme málo společného. Myslím, že sračky, ve kterých se topil si v určité modifikaci řeší každá rodina, a i proto je kniha dobře čtivá.
Za mě nejlepší kniha od autorky! Tak mě to vtáhlo jako bych tam byla...a možná tak trochu vlastně i jsem... Skvělá!!!
Celou knihu jsem cítila, že to nepíše muž, natož lékař. Ale že je to pohled autorky/ zdravotní sestry. Přehnaná snaha o ležérnost, rádoby hrubost, přehnaně slangu a divně neodborné rozhovory, které mají vypadat odborně ... komentování věcí, které v reálu doktora nestojí za slovo , naopak “alkoholik, ztracenec” řeší sestřičkovské vztahy, aby sestra nedostala pojeb od staniční ... to asi těžko :) prostě celé mi to vyznívá jako strojený seriál z nemocničního prostředí, který neodpovídá reálu ...
“Otevřelo se to, narychlo se splichtil vývod “ “ :D :D
“Už jsem ho zažil na sále, když se mu nedařila nějaká pitomost ...”,byla řeč o operaci - zajímalo by mě, o jaké operaci řekne chirurg, že je pitomost. Žádného takového neznám....atd.
“Na popálku” = na popáleniny ... to už bylo na mě dost ????????????
„Kde jsou ty časy, kdy byla celá šťastná, že si vzala doktora. To netušila, že s ním skončí v zapadlým špitále někde u hranic. Místo toho, aby dělala paní chirurgovou v Praze, jak si ten její tatík představoval. Nemohli tušit, že to celý tak výstavně poseru. V duchu děkuju bohu, že jsme daleko od Prahy. Zatím se zdá, že tady nikdo nepřišel na to, co se tam tenkrát stalo. A Markéta drží hubu, to je jistý. Teda před lidma. Na mě to vytáhne pokaždý, když se chytneme.“
Důrazná připomínka, že doktoři nejsou neomylná božstva, ale jen obyčejní lidé s vlastními problémy, starostmi, chybami, prohřešky, zkrátka se od ostatních liší pouze mírou odpovědnosti. I oni mohou mít blbý den, týden, třeba celé roky pos*aným navrch. Většina z nás v zaměstnání může vážným přehmatem zabít jedině svou kariéru, když však něco zanedbá lékař… bohužel bych nemusela pro tragický příklad chodit daleko. Důvěra a obdiv vzaly za své, ovšem úcta k veškerým zdravotnickým profesím mi zůstala. A zvláště v této obtížné, podělané době držím palce, přeji hodně síly a děkuji všem, kdo s vysokým nasazením pomáhají. Kéž si uchovají zdraví tělesné i duševní. A my ostatní se holt snažme nepřidělávat práci, francouzáky jen přes respirátory (a hlavně žádné olizování záchodových prkének a tyčí v MHD, po „výzvách“ youtuberů či influencerů, prostě kdejakých dementů, toužících veřejně demonstrovat záporné hodnoty IQ). 75%
Štítky knihy
nevěra lékařské prostředí muži rodina manželství nemocnice, špitály alkoholismus operace (lékařství) střední věk lékaři
Kniha Chirurg je v
| Právě čtených | 33x |
| Přečtených | 3 987x |
| Čtenářské výzvě | 1 516x |
| Doporučených | 136x |
| Knihotéce | 533x |
| Chystám se číst | 752x |
| Chci si koupit | 139x |
| dalších seznamech | 15x |
Kniha se čte sama, příběh je zajímavý. Knížku bych nejraději četla od začátku do konce na jedno nadechnutí.