Chci tě mít ve skříni
Simona Votyová
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/423267/bmid_chci-te-mit-ve-skrini-Q46-423267.jpg
4
253
76
Co všechno se dá v manželství odpustit, tolerovat, kam až zajít? Viola miluje Viliama a Viliam miluje Violu. Jenže Viliam už přítelkyni má a Viola zase malého syna. Ale pak se ti dva stejně vezmou. Najednou se zdá, že je všechno jinak, než si představovali. Zvlášť poté, co se jim narodí autistická dcera. Tíhu rodinného života každý řeší po svém. Viliam stoupá po kariérním žebříčku a utápí se v alkoholu. Viola maluje a možná miluje někoho jiného… Román české autorky o soužití dvou lidí, který upoutá také tím, že je psán z pohledu ženy i muže.... celý text
Přidat komentář
Tak tahle kniha se povedla. Lehce napsaný příběh o jednom začínajícím vztahu, který se v průběhu let přemění v manželství a manželství se následky událostí a okolností promění v trosky. Prostě život... I když se hlavní hrdinové musí potýkat se spoustou překážek, dělají životní kopance, tak kniha je napsaná tak, že jsem se často neubránila úsměvu.
Velmi dobře napsaná kniha o v podstatě tak banální věci, jako je manželství. To je tu odhalené až na dřeň, včetně popíraného alkoholismu, jiného dítěte, nevěr a spoustu životních kopanců. Ačkoliv se knížka čte lehce, mrazí z ní, a jen tak snadno se na ní nezapomene. Doporučuji
Viola a Viliam spolu chtějí být a i když jim to pár let trvá, nakonec spolu přece jen skončí. Jak ale jejich vztah změní narození autistické dcery, která potřebuje neustálý dohled?
První polovina mě bavila moc, pak se ale něco zlomilo a v knížce se nahromadilo moc událostí a postav, které pro mě příběh tak trochu odtrhly od reality. Základní suroviny tohoto příběhu byly vybrány víc než dobře a tohle dílo má upečený velmi kvalitní základ, jeho dozdobení už pro mě ale bylo trošku přeplácané.
Pořád ale platí, že Simona Votyová píše skvěle a i když mám k příběhu výtky, v rámci naší letošní hromadné štafety pro mě knížka patří k těm lepším. Příběh věrohodně vykresluje, co se vztahem může udělat nejen čas ale zejména špatná komunikace a já se těším, co dalšího si od autorky přečtu.
Ze začátku kniha nepřekvapí. Tváří se jako jedna z mnoha knih ze současnosti, které se zabývají obvyklými problémy ve vztazích manželských i nemanželských, výchovou dětí, nevěrou, rodinnými a rodičovských vazbami atd. atd.
A ono, ejhle, přijde zlom. Narození autistické dcery učiní z tuctového příběhu příběh silný. Poutavý. Neotřelý. Závažný. A pro rodinu mimořádně krušný. Kdo nezažil na vlastní kůži, neumí (a asi nechce) si představit. Autorce se povedlo proniknout do myšlení a prožívání jednotlivých postav a toto vše nezkresleně přenést na čtenáře.
Příběh jednoho manželství nazírán oběma zúčastněnými. Je tam hodně z toho, co lze v maželství zažít, přežít, odpustit, cítit. Od lásky k nenávisti a zpět. Mě hodně zasáhlo vylíčení osobnosti autistické dcery. Fakt hodně. To co tato "porucha" znamená v každodenním, běžném životě. Závěr se mi sice úplně nezdál, ale v každém případě je autorka pro mě objevem! A několikrát jsem se nahlas zasmála.
Kniha od mé oblíbené autorky, skvělý děj, ukázka toho, kam se dostane vztah, když spolu lidé nemluví, umocněný postavou autistické dcery hlavních hrdinů.
Tento příběh byl pro mne ukázkou nekomunikace ve vztahu. Oba protagonisté se vedle sebe postupem času hroutí a já se jim ani nedivila.
Jestli hledáte takové pomyslné pokračování knihy VĚCI, NA KTERÁ NASTAL ČAS od Petry Soukupové, tak vám knihu vřele doporučím. Myslím si, že základní myšlenka, kterou je asi především nekomunikace, alkoholismus a péče o dítě, je velmi dobrá a dostatečná. Autorka však naházela postavám tolik klacků pod nohy, že už jsem postupem času otupěla a nedokázala jsem soucítit či s nimi věci prožívat. Konec jak z béčkové české komedie byl už jen pomyslnou třešničkou na mém dortu nespokojenosti.
Tak tohle bylo pro mě velmi příjemné překvapení. Kdo má rád styl psaní Petry Soukupové, tak tomu bych tuto knihu určitě doporučila. Autismus dítěte, rozpadající se mezilidské vztahy v rodině, problémy s alkoholem, nevěra. I takto by se dala popsat tato kniha. Kniha bez nadsázky reflektuje průřez jedním partnerským vztahem během několika let se všemi bolestmi a nezdary, jaké může život přinést. Přečteno jedním dechem. Doporučuji.
Před nedávnem jsem četla Provařenou, natolik se mi líbila, že jsem si chtěla přečíst i jiné autorčiny knížky. Takže jsem k této knize předem vůbec nečetla anotaci a jsem tomu skutečně ráda, protože ta prozrazuje opravdu hodně. Vše pro mě bylo nové a nečekané již od první stránky a čtení jsem si tak mohla naplno užít. Autorka své příběhy umí psát velice poutavě, postavy jsou uvěřitelné, nejsou jen kladné či záporné, mají své chyby a limity. Moc se těším na její další knihy.
Jediná má výtka je to skákání z jedné scény do druhé. Aniž by to bylo oddělené alespoň odstavcem. Často jsem se zarazila a musela si v hlavě srovnat, že jde o další scénu. Za toto jsem chtěla srazit jednu hvězdičku, ale nakonec jsem se rozhodla to neudělat, protože příběh jako takový je perfektní.
Kniha krásně reflektuje, co se vztahem udělá čas a vlastně i sám život. Je to opravdu čtivé, hltala jsem stránku za stránkou. Tu a tam jsem měla chuť někomu z postav nafackovat, a hned na to mi té samé postavy o pár stránek dál bylo líto a to je podle mě ta realita života.
Chci tě mít ve skříni je průřez jedním vztahem během několika let. Tím, že je to poměrně dlouhé časové období, tak možná v některých věcech nejde kniha úplně do hloubky, ale zase je tu ukázáno, co se vztahem můžou udělat životní kotrmelce.
Postavy, i když ne všechny sympatické, byly všechny věrohodné a zajímalo mě, jak to s nimi dopadne.
Ze začátku mi kniha přišla jen jako takové průměrné čtení pro ženy. Hodně mě začala bavit, až když se na scénu dostala Emička, ačkoliv nechápu, že na to, že má autismus, nepřišli dřív, mně to bylo jasné hned a to jsem ani nečetla anotaci.
Provařená a Myší díra se mi líbily víc, ale i tady je to hlavně díky Emičce na 4*.
Po Myší díře a Provařené jsem sáhla po autorčině další knize. Opět mě nezklamala, i když s přihlédnutím k předešlým přečteným o hvězdičku míň. Kniha vyprávěná ze dvou pohledů muže a ženy a naprosto rozdílná, což se mi líbilo....střet hlavních postav. Každý má holt svou pravdu a názor...
Doporučuji
Četla jsem od začátku do konce se zaujetím, takže za mně určitě dobrý. Silný životní příběh, dramatické situace, ale je tam i prostor pro lehký humor. Jediné co mi trochu vadilo bylo nečekané skákání do jiných scén, chvíli jsem se musela zamyslet kde zrovna kdo je.
Náhodný tip, od kterého jsem nic moc nečekala, ale nakonec se z toho vyklubalo docela fajn čtení – nekomplikované, nenáročné, s naprosto realistickými postavami a s příběhem, kterému lze uvěřit, protože s některými situacemi se dnes a denně potkává nebo je zažívá spousta z nás. Takže hlavní hrdiny lze velice dobře chápat a vůbec není těžké se vžít do jejich příběhu.
Díky své „obyčejnosti“ (a to vůbec nemyslím hanlivě) se sice nejedná o žádnou hlubokomyslnou literaturu, ale rozhodně dokáže zaujmout. Bylo to, jako bych seděla u kafé střídavě s kamarádkou a kamarádem – manželským párem - dělala jim „vrbu“ a oba si mě střídavě vylévali srdce, jak je ten život kolikrát těžký a nespravedlivý a co s ním dál.
Zajímavé a hezky podané bylo i téma autistické dcery. Autorka se vkusně a citlivě vypořádala s přiblížením toho, co všechno musí rodiče takových dětí zvládnout, jak složité a vyčerpávající můžou být situace, které jsou pro ostatní lidi naprosto běžné a jakým způsobem můžou až destruktivně zasahovat do partnerských vztahů. Ostatně jako všude, kde se vyskytne jakékoliv postižení či nemoc.
Autorka byla pro mě krok do neznáma, vůbec jsem ji neznala, ale bylo to příjemné překvapení, čtení jsem si užila.
Tato vztahová sonda se mi dostala do rukou v rámci projektu #hromadnastafeta, který máme s holkami z IG. A jsem za to moc ráda, protože jinak bych konkrétně po této knize nejspíš nesáhla. Bylo to mé první setkání s paní Votyovou a rozhodně ne poslední. Ve štafetě mi ještě přijde Myší díra a na tu se obzvlášť těším.
Chci tě mít ve skříni je opravdu detailně vymazlená vztahová sonda. Autorka nám naservírovala příběh o Viliamovi a Viole, kteří se milují. Jenže po několika desítkách společného soužití se věci tak docela změní. A nic není růžové tak, jako na začátku.
Já osobně jsem knihu začala číst bez čtení anotace, proto vám moc detailů do recenze nenapíšu. Chtěla bych napsat jen to, že kniha může mnohým z nás posloužit jako skvělý příklad toho, jak by neměla vypadat „komunikace“ ve vztazích. A jak nevyhořet. Po této myšlence bych si troufla knihu přirovnat ke knižnímu skvostu od Petry Soukupové - Věci, na které nastal čas.
Po dočtení jsem se opět cítila zlomená. Já nevím, proč si pořád takhle vědomě ničím srdce. Ještě víc, než je dosud zničené.
„V ten okamžik pochopím tvrzení, že štěstí jsou jenom střípky malinkých radostí.“
Každopádně se mi kniha moc líbila a hodnotím 4,5*/5*.
Další velmi čtivá kniha od autorky. Hlavní postava Viola rozhodně nemá na růžích ustláno a pere se se životem, jak jen to jde, ať už je to manžel alkoholik nebo autistická dcera. Kniha je čtivá od první do poslední stránky.
Štítky knihy
nevěra autismus pro ženy partnerské vztahy psychologické romány alkoholismus žárlivost nevlastní otec rodiče a děti české romány
Autorovy další knížky
| 2019 |  Chci tě mít ve skříni |
| 2021 | Myší díra |
| 2017 | Provařená |
| 2023 |  Kdyby |
| 2015 | Nedávejte do hrobu motýla živého |
Kniha Chci tě mít ve skříni je v
| Právě čtených | 9x |
| Přečtených | 337x |
| Čtenářské výzvě | 72x |
| Doporučených | 10x |
| Knihotéce | 153x |
| Chystám se číst | 186x |
| Chci si koupit | 44x |
| dalších seznamech | 1x |
Znáte to, když knížka rezonuje s tím, co prožíváte a vás to úplně šokuje? Kniha je o obyčejném lidském životě. Mám ráda dobře napsané knihy o lidském žití, vztazích, trápeních. Mohlo by se zdát, že těch průšvihů a trablí je v knize až moc. Ale čím jsem starší, tím víc pozoruju a žiju, že to možné je. Autorka umí.