Chata v Jezerní kotlině
Jaroslav Foglar
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/391624/bmid_chata-v-jezerni-kotline-mva-391624.jpg
5
1522
162
Jezerní kotlina série
1. díl >
Život Pavla Zemana, který je hlavní postavou příběhu o velkém chlapeckém přátelství, se po smrti otce od základu změnil. Velkou oporou je mu kamarád Ludva Grygar, se kterým Pavel podniká dobrodružné výpravy do téměř nepřístupné kotliny s jezírkem, kde si sami postaví srub. Vedle velkého přátelství ale prožívají i velká zklamání. Ludva se totiž nechá zlákat špatnými kamarády, začne kouřit a těžce onemocní. Vyhraje nakonec svůj vnitřní boj? Ke knize je přiložena interaktivní Zavřená kniha!... celý text
Přidat komentář
Úžasný prázdninový příběh o dětech a nerozlučném kamarádství dvou chlapců. Skvělý příběh o tom, jak dva kluci spolu podnikají různé dobrodružné výpravy, společně si postaví chatu, koupou se v jezeře v krásné krajině, kterou si pojmenují Jezerní kotlina. A i přesto, že se mezi nimi vytvoří bariéra, zboří jí, kamarádství dokážou zachovat a do jezerní kotliny se vrací opět jako nejlepší kamarádi. Úžasný nápad i zpracování. Svělý zážitek. Doporučuji.
Pro mě taky návrat po letech. A navzdory naivitě motivů, směšnosti démonizovaného cigaretového dýmu a autorově bezradnosti v poslední třetině knihy na mne Ludvova spisovatelsko-indiánská posedlost, hrůza Dernetova příběhu a vůně Jezerní kotliny stále působí... Kdysi to bylo první literární setkání s temnotou, asi ve mně z těch dob něco zůstalo. Zda je to dobře nebo špatně, nechci hodnotit.
Tak toto sa mi čítalo skvěle i keď táto kniha už nepatří mezi knihy pre mohu vekovú kategorii.
Příběh dvoch chlapcov,kterých přátelství spojí Jezerná kotlina a kniha ktorú jeden z nich píše.Nádherné,nostalgicky nenásilné a tak neviné.
Som ráda že som si od Foglera niečo prečítala.
"Z minut se spřádaly hodiny, modré nebe žloutlo a do Jezerní kotliny vstupovaly první stíny." Marná sláva, takovéhle obraty už asi nikdo nikdy nedokáže napsat, v tom bylo a pořád je mistrovství Jaroslava Foglara. Tuhle "přírodní melancholii", které je právě Chata v Jezerní kotlině plná, uměl pár slovy tak jedinečně zachytit...! V magicky se měnící přírodě se odehrává příběh dvou hochů, kteří sami procházejí mnohými proměnami... A já se k tomu příběhu rád po dlouhých letech vrátil a věřte mi, žasnul jsem. Samozřejmě jsem si pamatoval to hlavní - objev Kotliny, stavbu chaty (kterou jsme se dokonce kdysi pokoušeli napodobit), Tarantuli. Ale nadobro jsem vytěsnil začátek s Pavlovým otcem a závěr s Ludvou a to, jak ohromně smutná to je kniha. Smutná a přece krásná, óda na přátelství a na dobro, na ty nejdůležitější hodnoty, které by měly dělat z lidí lidi v roce 1939 i v roce 2019.____P.S. Velký palec nahoru dávám opět Albatrosu, který stejně jako Hochy od Bobří řeky vydal Chatu v Jezerní kotlině v krásné edici - tentokrát se snovými a stoprocentně se hodícími ilustracemi Pavla Čecha.
Pavel má za tátu slavného boxera, ale už mu pomalu selhává srdce a proto už neboxuje. Jednoho dne má opět zápas v ringu, selže mu však srdce a on zemře. Poté se Pavel a jeho maminka přestěhují do městečka Spálené Mlýny a tam má Pavel ve škole problém najít si kamarády, všichni se mu posmívají, až na Ludvu, se kterým se Pavel skamarádí a společně začnou chodit na krásné místo - do Jezerní kotliny. Tam Ludva píše svojí knížku o indiánech. V Jezerní kotlině si později udělají Ludva a Pavel krásnou chatu, ve které potom stráví kus prázdnin. Moc se mi to líbilo, protože jsem skaut a takovéhle činosti mám ráda. Nejlepší bylo, když Ludva s Pavlem plánovali a vyměřovali chatu, ta je podle mého názoru fantastycký nápad.
Knihu jsem měla ráda v dětství. Nově posloucháno jako audiokniha, namluvená Pavlem Neškudlou (mimochodem skvěle načtená, moc se mi líbila i zvolená hudba). Ale příběh sám o sobě ... nevím, možná jsem se k tomu neměla vracet, a zapamatovat si jen to nadšení z dětství. Od poloviny knihy jsem měla pocit , že poslouchám žárlivý milostný román spojený s protikuřáckou kampaní
I já jsem knihu oprášila po mnoha letech. Čekala jsem, až dcery dorostou do správného věku a nemýlila jsem se. Poslouchaly s nadšením a těšily se na každou další kapitolu. Jen samozřejmě zmínily, že v celé knížce není ani jedna holka. No, Foglar, co na to říct. A protikuřácká agitka? Jsem ráda, že tam je. Myslím, že hodně lidem, včetně mě, cigarety znechutila opravdu řádně. A to je poselství, které mi vůbec nevadí. Pokud i mé dcery po cigaretě nikdy nesáhnou, budu ráda. A pokud k tomu přispěla i tato kniha, tak to je jedině dobře. Před mnoha lety jsem byla u jezera, které se jmenuje Eagle Lake. Měla jsem pocit, že jsem v Jezerní kotlině. Přesně takto, jsem si ji přestavovala. Jen chata chyběla, ale jinak to byl tak intenzivní zážitek, že ani po tolika letech jsem na něj nezapomněla. Třeba si i mé dcery někde najdou svou Jezerní kotlinu. I po tolika letech tato kniha neztratila své kouzlo a stále zůstává mou nejoblíbenější Foglarovkou.
Udělal jsem zásadní chybu a oprášil knihu, kterou jsem jako devíti-desetiletý měl moc rád.
Co si v tom věku přát víc, než mít dobrého kamaráda, dělat různé výpravy, stavět si chatu a těšit se na každou další výpravu za neznámem?
V dětství jsem měl tu výhodu, že jsem v něčem podobném vyrůstal.
Po včerejším přečtení Chaty v Jezerní kotlině ve mě ale bohužel zůstal pocit úplné zbytečnosti této vyčpělé a k uzoufání pomalé knize.
Důraz kladený na kamarádství okleštěné dvojice mi přišel až protivný. Mít jen jednoho kamaráda a pak na něj žárlit, když nemá čas... To bych teda nechtěl.
A ta nevěrohodná protikuřácká agitka???? To bylo co?
Správný mladík nekouří, to beru. Ale takhle nesmyslně to přepálit? Kdo tomu uvěří?
Omlouvám se, ale tahle knížka je pro mě úplně mimo a to jsem ji jako malej měl opravdu rád.
Typická a hezká Foglarovka. "Dobrodružství" dvou kamarádů v české kotlině, party bojující proti sobě, křehké přátelství dospívajících, vysvětlené tajemství minulosti. Jen mi k uzavření příběhu chybí vysvětlení, proč se Ludva přidal k Filipovi...
"To bylo v té době, kdy divoké husy letěly nebem a bílí rackové kroužili nad vodami a zpívali své vzrušené písně."
Dva kamarádi, Jezerní kotlina, srub, Zavřená kniha, indiáni kmene Krí, Slavnost červeného nebe - to je vůně dobrodružství, které jsem prožívala v dětství a prožívám znovu pokaždé když čtu tuto knihu.
Těšila jsem se jako malé dítě, když Albatros tuto knihu vydal jako audioknihu. Zpracování audioknihy je vynikající. Jak přednes pana Neškudli, tak hudební podkres je bezvadný. A teď ke knize samotné. Odstup 30 let je prostě příliš znát. Pro děti to musí být stále poutavá četba, ale pro mne to již bylo moc patetické, příběh byl těžko uvěřitelný a varování před kouřením přehnaný. Pavel se na Ludvu, až příliš často a rád díval. V tom má být skryté nějaké tajné poselství od autora? Nechci, aby mé hodnocení vyznělo moc negativně, i když asi vyznělo. Jako malá jsem tuto knihu zbožňovala a na pana Foglara nedám dopustit. Ale čas nezastavíš a po letech mám zkrátka na tuto knihu jiný pohled.
Chata v jezerní kotlině byla moje první foglarovka a tuto knihu miluji dodnes.
Kniha Chata v Jezerní kotlině je knížka přibližně z poloviny 20. století o klučičích dobrodružství Pavla a Ludvy.
Pavel je výborný v praní jelikož jeho otec je mistr světa boxu v důchodu a trénuje ho. Jeho otec ale příjme výzvu boxera a při boji v ringu dostává infarkt. K tomu, že se Pavel cítí hrozně, protože postrádá svého tátu, se ještě odstěhují do rodné vesnice Pavlovi matky a v nové škole ho mezi sebe nevzali, právě že naopak. Jediný "kamarádský" je zde Ludva, ale je zároveň trochu podivný. Jednou ale Pavlovi sdělí, že ho už dlouho něco strašidelného sleduje a že se to vyskytuje výhradně v noci a dešti, při čemž přechází mráz po zádech. Ludva také Pavlovi sdělí, že zná jedno krásné místo: Jezerní kotlinu, Kde na ně čeká spousta věcí...
Knížka je velmi zajímavě napsaná a dokáže ve vás vyvolat představu té doby a umožní Vám vrátit se zpět do dětství. Rozhodně je trochu strašidelná a ke konci i trochu smutná a dramatická. Kniha se mi velmi líbila, obzvláště dobrodružství v kotlině. Rozhodně doporučuji přečíst
Milá a téměř zapomenutá kniha z dětství, která mi svým nnázvem vrátila vzpomínky, o kterých jsem už dávno nevěděla. Pan Foglar napsal nádherný, poutavý příběh, na jehož základě jsem si i já, jakožto malá holka vysnila a pak i "našla" místo v přírodě, které bylo jen a jen mé a kam jsem utíkala vždy, když jsem chtěla být sama se svým trápením.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih během mého mládí. Kniha působila tajuplně a některé části dokonce hrozivě. Kniha si dokáže udržet čtenáře a je velmi čtivá. Téma přátelství a plnění chlapeckých snů je v knize klíčové. Knihu mohu doporučit nejen mladším čtenářům, ale i starším.
Cetla jsem knihu asi tak po dvaceti letech znova a porad mi prijde zajimava. Myslim si, ze tema pevneho pratelstvi je nadcasove. Taky mi prijde, ze zapletka je povedena a i kdyz je to proste psane pro decka a je to z meho hlediska jakoby osekane a otravuji me pasaze se zdvizenym ukazovakem proti koureni, urcite povazuju Foglara za kvalitniho autora, ktery ma i dnesnim mladym co rict.
Pavel ho ovšem několika hmaty povalil na zem. „Budeš ještě stříkat?“ A Ludva už zase odprošoval a zaklínal se, že už bude hodný a že už to víckrát neudělá. :-)
Štítky knihy
dobrodružství foglarovky klukoviny pro chlapce výchova chlapců
Autorovy další knížky
| 2003 |  Záhada hlavolamu |
| 2007 | Rychlé šípy |
| 2005 | Hoši od Bobří řeky |
| 1991 | Dobrodružství v temných uličkách |
| 1990 | Boj o první místo |
Kniha Chata v Jezerní kotlině je v
| Právě čtených | 9x |
| Přečtených | 2 538x |
| Čtenářské výzvě | 149x |
| Doporučených | 120x |
| Knihotéce | 623x |
| Chystám se číst | 64x |
| Chci si koupit | 26x |
| dalších seznamech | 5x |
Na Spálené Mlýny se snesla tajemná, neklidná noc a vítr zpíval podivné písně do snů obou chlapců. S Chatou v Jazernej kotline som sa prvý raz stretol ešte ako puberťák vďaka slovenskému prekladu z r. 1991 (vyd. Gemini). Veľmi inšpiratívne na mňa vtedy zapôsobili jednak hororové scény s nočným hosťom, ktorý prichádza iba za škaredého počasia (fuj, brrr) a jednak atmosférické opisy krásnej, panenskej prírody ďaleko od ľudí, kam nikto nechodí. Len dvaja dobrí priatelia. A potom On. Temný hosť, ktorý od nich niečo chce. Ale čo? A kam až je schopný zájsť, aby to získal? Takže keď Albatros (v spolupráci so Skautskou nadací Jaroslava Foglara) v roku 2018 vydal reedíciu, proste som si ju MUSEL kúpiť. Prvé, čo vás na nej zaujme, je prekrásna, dokonalá vizuálna stránka. Krásne ilustrácie Pavla Čecha vyrážajú dych. Určite kotlinu nakreslil úžasnejšie, než na môj vkus nehnevajte sa rutinér Marko Čermák v komiksovom spracovaní tejto skvelej knihy. K tomu si musíte radikálnym spôsobom pripočítať netradičný (a teda atraktívny) formát, kvalitný papier a parádnu obálku z báječného materiálu, ktorý je jemný na dotyk. Aby toho nebolo málo, kniha obsahuje špeciálny bonus: tenkú Zavřenú knihu, čo je vlastne kniha, ktorú písali Ludva a Pavel. Po tom, ako som si dostatočne užil vzhľad, s chuťou som sa začítal do povedomého príbehu. Hoci občas mierne stagnuje (neveľmi záživná vedľajšia línia s Tarantulou), nemôžem povedať nič zlé. Foglar mal tendenciu (ale proste vtedy bola taká doba) občas to preháňať (démonizovaním cigaretového dymu autor balansuje na hrane paródie), ale inak je to parádny príbeh o dvoch kamarátoch a letných prázdninách v lone nepoškvrnenej prírody, počas ktorých si začali stavať chatu, ktorú by sme dnes nazvali čiernou stavbou. Potešili ma svieže a realistické dialógy. Občas je to mierne ťažkopádne, keďže to trošililinku zostarlo (kniha prvý raz vyšla v r. 1939, takže najbrutálnejšou nadávkou široko ďaleko je prožluklý Ludva!, ale na druhej strane aj to má svoje čaro). O neskutočnej popularite románu svedčí, že komiksová adaptácia Marka Čermána vyšla veľakrát v rôznych časopisoch, či komiksových antológiách, či už v čierno-bielej alebo farebnej verzii.