Chata v Jezerní kotlině

od:

Chata v Jezerní kotlině

podtitul: Kniha podivuhodných příhod a Velikého přátelství Hlavní postavou příběhu o velkém chlapeckém přátelství je Pavel Zeman, jehož život se po smrti otce od základu změnil. Velkou oporou je mu kamarád Ludva Grygar. Spolu podnikají dobrodružné výpravy do téměř nepřístupné kotliny s jezírkem, kde si sami stavějí srub. Na pozadí kouzelné přírody prožívají své velké přátelství, ale i zklamání. Ludva totiž po společně skvěle prožitých prázdninách neodolá svodům špatných kamarádů, začne kouřit a těžce onemocní. Nakonec však svůj vnitřní boj vyhraje a znovu se vrátí k zdravému životu a především kamarádství s Pavlem....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/32_/32422/chata-v-jezerni-kotline-iYI-32422.jpg 4.5995
Žánr:
Dobrodružné, Literatura česká, Pro děti a mládež
Vydáno:, Mladá fronta
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (85)

Přidat komentář
ne.ver
07. září

Cetla jsem knihu asi tak po dvaceti letech znova a porad mi prijde zajimava. Myslim si, ze tema pevneho pratelstvi je nadcasove. Taky mi prijde, ze zapletka je povedena a i kdyz je to proste psane pro decka a je to z meho hlediska jakoby osekane a otravuji me pasaze se zdvizenym ukazovakem proti koureni, urcite povazuju Foglara za kvalitniho autora, ktery ma i dnesnim mladym co rict.

Matne
16. srpna

Pavel ho ovšem několika hmaty povalil na zem. „Budeš ještě stříkat?“ A Ludva už zase odprošoval a zaklínal se, že už bude hodný a že už to víckrát neudělá. :-)

Pavelpi
10. srpna

Kniha napsaná o velkém přátelství dvou hochů Pavla a Ludvy.Bohužel ta doba je už asi pryč.Každý má tablet a samozřejmě mobil.Nějaké takové dobrodružství je už vůbec neláká.Spíš se koukat na televizi a nějaké taborničení už není pro ně dneska žádná romantika.Snad se to ale časem zase změní.

brodequin
03. srpna

V rámci doplňování si nějakých restů známých knížek, jsem si po Lovcích mamutů vybral Foglara a Chatu v Jezerní kotlině. Zatímco číst Lovce mamutů v 38 letech mi pořád přišlo zábavné a napínavé, Chata v jezerní kotlině už na mě byla dost dětinská. Občas mě čtení bavilo, občas ne. Tajuplné pasáže se mi líbily a v tu chvíli jsem si říkal, že snad ještě později sáhnu po Záhadě hlavolamu. Příběh je to jednoduchý, celkem čtivý, ale měl jsem problém s několika věcmi. Tady bude asi spojler. Za prvé, přátelství Ludvy a Pavla mi po čase připomnělo film Zkrocená hora. Ehm. Ke konci jsem měl zase vztek na Ludvu, protože mi připomněl chování některých mých bejvalek. Často mi i vadily pasáže, kde se mě, jako čtenáře, snažil spisovatel něčím poučit. Tedy časté poukazování na cvičení prostných, škodlivost cigaret atd. Je to sice vše pravda, ale mohlo by to být psané jinak - ne tak nuceně. A na konci knihy mě ta otrava nikotinem opravdu rozesmála. :D A tak se začal příběh stáčet trochu někam jinam - začal poučovat čtenáře o cigaretách a o dopadu na zdraví při jejich užívání. A příběh se ztrácel. Takže asi tak. Líbily se mi popisky krajin a chvíle, co byli kluci v kotlině. A také ty tajuplné pasáže byly pěkně napsané. Jen mi tam chybělo ještě více napětí a akce. Jako dítě bych to ale určitě hltal mnohem více. A možná bych i díky knize nezačal později s kouřením...

Peti
30. července

Foglarovky jsem četla jako dítě, hltala je a s nadšením jsem se k nim vracela. Včera jsem po ní sáhla a přečetla ji za jedno slunné odpoledne na chatě. Příběh mě opět oslovil, i když na něj koukám jinýma, dospěláckýma očima. Přátelský vztah dvou chlapců, trávení času v přírodě a realizace jejich snů. Rodiče, kteří je nehlídají na každém kroku. Tak jiné, než jak to funguje v dnešní době.

Bustedka
28. června

Jaroalav Foglar prostě umí. O tom není pochyb. Miluju, jak používá český jazyk, jenže .. Kniha je o přátelství. O tom pravém přátelství, ale nejsem si úplně jistá, zda by zrovna tuhle knížku dnešní mládež úplně přijala. Popis vztahů dvou kluků bylo z dnešního pohledu spíš jako flirtování, rodiče by jistojistě nenechali jedenactileté kluky někde o samotě celé dva měsíce prázdnin v horách na místě, o kterém nikdo neví.
Na druhou stranu hlavní myšlenka je jasná a správná... Kamarádství nadevše

Skawin
11. června

Knížku jsem četla spolu se svou šestiletou dcerou. Kupodivu ji to bavilo a přečetly jsme ji celou. Ať mají Foglarovy knihy své mouchy - tak se dají stále. Možná by se v dnešní uspěchané a přetechnizované době mohly více oprášit...

werewolf88
29. března

Bože, jak já jsem tuhle knihu miloval... a přesně takhle jsme pak s kamarádama také stavěli sruby, bunkry a prozkoumávali neprozkoumané,... celé dny na čerstvém vzduchu v přírodě... a dnes, když vidim ty mladý, jak se tahnou jak zombie po ulici s kapucou na hlavě, špunty v uších a čučí do tabletu... hrůůůza, když si člověk pomyslí, že mládež národa je obrazem jeho budoucnosti...

DuncanIdaho
14. března

Jde o příběh dvou kamarádů outsiderů. Místy je kniha až dětsky naivní, inu je určena původně mladší generaci. Je tu i zápletka, která se skoro až zázrakem vyřeší a vše jde zase v dobrém dál. Děti kniha zaujme a dospělím dopřeje trochu oddechu pro vyčištění hlavy od stresů a tak.

hvězdo.kupa
01. března

Rychlé šípy byly pro mě nejlepší ve všech podobách. A tenhle příběh o přátelství jim v mém srdci dost konkuroval a ještě dneska, po patnácti letech, si umím vybavit, jak mi bylo dobře, když jsem tohle četla.

RyonMathrin
19. února

Poutavý příběh o přátelství dvou chlapců. Četl jsem, když mi bylo zhruba 12 a velmi na mne zapůsobila.
Krásně psané, místy hodně napínavé, pěkně se to čte. Mám rád dobré konce, kdy přátelství zvítězí.
Mít vlastní tajné místo v přírodě, jen pro sebe a nejlepší kamarády... co víc si může kluk přát?

buldozer5
02. února

Nevím, knihy od pana Foglara si vždycky rád přečtu, ale tahle mě nijak neoslnila. Nedokázal jsem se do ní začíst a když už mě to začalo trochu bavit, byl konec.

simecef
18.12.2017

Ta kniha má všechno. Je to doják plný silných okamžiků, místy téměř horor a vše je zabaleno do typické foglarovské dobrodružnosti. Jedna z nejlepších autorových knih. Konec příběhu je navíc korunován naprosto nečekaným zvratem a rozuzlením.

Jana283
07.11.2017

Ještě dnes si vzpomínám, jak jsem četla s baterkou pod peřinou a krásně se bála. To bylo v těch dávných dobách, kdy děti ještě četly a rodiče jim to zakazovali (běž ven, běž se učit, běž už spát...).,

DUPPY
08.10.2017

Kniha je velmi čtivá, zábavná a napínavá. Moje první knížka od J. Foglara

Demonius
08.10.2017

Moje první kniha, příjemná vzpomínka na první stupeň ZŠ a hodiny čtení

Stromolezci
06.09.2017

Moje první Foglarovka.

jaja10
04.07.2017

Věřím, že knihy J.Foglara jsou super, miluji Záhadu hlavolamu, ale tato mi jaksi nesedla. Nevím, možná mnoho popisů, příliš zdlouhavé...ale některé pasáže se mi zase líbily moc.

tomaskac
18.05.2017

Výbirná knížka. Dostal jsem jí od dědy a začetl jsem se do ní hned. Rozhodně bych doporučil protože je dobrodružná a napínavá.

Mabie
04.05.2017

Má nejoblíbenější foglarovka a jedna z nejoblíbenějších knih mého dětství. Dodnes ji vnímám jako knihu, která mě poznamenala.

spicule
11.04.2017

Moje úplně první setkání s Foglarem. Četli jsme ho ve školní družině. Do té doby jsem nevěděla, že něco tak svělého lze vůbec napsat. Knížka mě tenkrát úplně pohltila.
Ráda si jí teď v dospělosti prečtu znovu.

EvikU.
07.04.2017

Kniha čtená v dětství. Moc se mi líbila. Úplně jsem ji hltala. Moc pěkné kamarádství.

knihamouder
18.03.2017

Vzpomínky na dětství, velká přátelství, příroda, nekonečná dobrodružství a večerní návraty domů... pěkná kniha, pro dnešní generaci jistě k neuvěření-toulky přírodou, tichý svět bez připojení...

jindrich7442
09.02.2017

Návrat do let mládí, vzpomínek na vlastní hledání dobrodružství v okolních lesích a na doby táboření. Krásné Foglarovi příběhy by měli být povinnou četbou základních škol.

alenkacermi
25.01.2017

Příroda, volnost,veliké kamarádství . Nádhera

vlkodlaq
31.12.2016

Přes lehce archaický styl má nejoblíbenější foglarovka a jedna z nejoblíbenějších knih mého dětství. I když se neodehrávala hlubokých lesích koloniálního západu, měla své čestné místo vedle Rolfa zálesáka, Verneovek, U táborového ohně a podobných pokladů. S radostí čtu po cca dvaceti letech znovu a baví mě tak moc, až se tomu sám divím a překvapuje mě, kolik z toho kluka ve mě zůstalo dodnes.

haki34
18.11.2016

Opat kus romantiky, strasidelneho, opat verne priatelstvo, ktore obstoji...len ten nedostatok dievcat ;)

jerry04
30.10.2016

Na začátku je to báječné,na konci však smutné. Jinak to je krásné, jako každá foglarovka.

MakiMel
28.10.2016

Taky patří k mým srdcovkám. Samozřejmě v tom teď s odstupem času vidím taky trochu toho mentorování o špatných návycích a špatných vlastnostech, ale je to pořád silný příběh a vždycky mě to bude dojímat.

Zikus
28.09.2016

Jedna z knih mého zkurveného dětství. Pamatuju si, že když jsem to četl poprvé někdy v devíti letech, tak jsem se na konci skoro rozbrečel, jak mne to dojalo.