Chata v Jezerní kotlině
kniha od: Jaroslav Foglar
https://www.databazeknih.cz/https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/183904/chata-v-jezerni-kotline-183904.jpg
4.5
1473
4.vydání. Hlavní postavou příběhu o velkém chlapeckém přátelství je Pavel Zeman, jehož život se po smrti otce od základu změnil. Velkou oporou je mu kamarád Ludva Grygar. Spolu podnikají dobrodružné výpravy do téměř nepřístupné kotliny s jezírkem, kde si sami stavějí srub. Na pozadí kouzelné přírody prožívají své velké přátelství, ale i zklamání. Ludva totiž po společně skvěle prožitých prázdninách neodolá svodům špatných kamarádů, začne kouřit a těžce onemocní. Nakonec však svůj vnitřní boj vyhraje a znovu se vrátí k zdravému životu a především kamarádství s Pavlem.... celý text
Jezerní kotlina 1.
Žánr:
Dobrodružné , Literatura česká , Pro děti a mládež
Vydáno: 1946 , Jan Kobes
více info...
Komentáře (157)
Komentáře 157 Recenze 4
(SPOILER)
!!! POZOR SPOILER !!!
Jedna z mých nejoblíbenějších foglarovek a dokud jsem ještě měla víc času, pravidelně jsem ji četla vždy o prázdninách, pro ten melancholický pocit končícího se léta. Když jsem zjistila, že nejnovější vydání ilustroval Pavel Čech, koupila jsem si Chatu jen kvůli němu, doma mám vydání od Olympie z 90. let. Když čtu nějakou knihu opakovaně, zpravidla u mne dokáže vyvolat pocity a emoce z doby, kdy jsem ji četla poprvé a kdy mne zasáhla. Jak jsem nyní koukala na text v jiné úpravě, nebylo to ono! Vlivem komentářů níže, mnohem víc jsem si všímala věcí, které mi svého času nepřišly, ale nyní působí "little bit gay". Když na scénu přišly temné věci, konečně jsem umlčela cynický hlas svého skeptického dospělého Já a plně se začetla. Jiřího Derneta jsem se v důsledku později nebála, bylo mi ho jen nesmírně líto a mrzí mě, že mu autor neumožnil naposledy se podívat na kříž.
Nemyslím, že by vztah ústředních hrdinů byl nezdravý. (I když se spolu rádi koupali,) Pavlův vztah k Ludvovi jsem vždy vnímala jako ryzí a i já v průběhu let měla kamarádky, s nimiž jsme sdílely vše, trávily spolu každou volnou chvilku, těšily se na sebe a nikdo nás nemohl obvinit z "něčeho víc". Dokážu se vzít i do Pavlovy frustrace, protože řada z těch přátelství nedopadla a i když čas bolest otupil, tehdy to bylo bolestné. Jistě, Ludvova nemoc a uzdravení mohou nyní působit trochu naivně, ale je třeba vycházet z Foglarova odporu ke kouření, a třeba na mě jako na dítě ten morální apel působil.
Jediné, čemu se nyní za ty roky divím, je, že Ludva Pavla nikdy ani později nepřibral ke své slavnosti Rudého nebe.
Nové vydání od Albatrosu kopíruje vydání Rychlých šípů co do volby desek i papíru, knize tahle úprava sluší. Jenom... Ač mám Čecha ráda, trnkovsky laděné obrázky mi k "mojí" Jezerní kotlině nesedly a některé obrázky působily opravdu dětsky, ne hodny staršího čtenáře. Za nejhezčí považuji velkoformátové ilustrace se zapadajícím sluncem a mísícími se barvami, ty ve mně vyvolaly onu melancholii a stesk stejně jako zář podzimního slunce a vůně jizerskohorských luk, nedefinovatelný stesk, který ve mně Chata v Jezerní kotlině vždy vyvolává.
To je tak krásný a citlivě napsaný román. Vím, že je Foglar problematickou osobností, ale psát vrcholně citlivě uměl a tohle je podle mě jeho vrcholné dílo.
Knihu jsem četla kdysi dávno. Pěkné čtení, jen nevím jestli se tohle dnešní mládeži může libit, přátelství, kamarádství.
Syn to měl jako povinnou četbu, tak se kniha u nás musela udržet o trochu déle, abych si též ukrojil z trošku toho Foglara. Super oddechové.
Ke knížce jsem se po letech vrátila v rámci knižní výzvy. Kdysi jsem si ji půjčila v knihovně a nepřečetla ji, tak jsem téma vzala jako příležitost tento rest z dětství dohnat. Při čtení jsem byla trochu zaskočena silným moralistním vyzněním knihy, které jsem při čtení Foglara v dětství nevnímala. Konec mi sice přijde lehce přehnaný a přátelství dvou chlapců je zvláštní, ale vcelku se jedná o příjemné čtení.
Jako dítě jsem foglarovky nikdy nečetla a měla jsem pocit, že je to pro kluky a že mi to nic neřekne. Chatu v jezerní kotlině jsem poslouchala jako audioknihu a bylo to fajn. Zaplavila mě vlna vzpomínek na dětství, záchvat sentimentu, až nelibý a smutný. Není to žádná vysoká literatura, vždyť je to kniha pro mládež, přesto mě překvapilo, jaké emoce ve mně vyvolala a kolik lidí na ni s láskou vzpomíná.
.
To je na knize právě to krásné, je tak naivní až ve vás ožije i to vaše dětské naivní já. Byly tam okamžiky, které mě braly za srdce (slavnost rudého slunce, odvrácení se od kamaráda) a proto pominu spoustu té naivity a dětinskosti. Akorát ty popisy svalů a sportovních hochů mi přišly lehce úchylné :D
Hlavně díky výzvě jsem se rozhodl číst tuhle foglarovku. A jaké bylo moje překvapení, že jsem si ji vůbec nevybavoval, že bych ji jako dítě četl a to jsem měl v ruce snad všechny foglarovky. Bylo příjemně strávených pár dní, které mi kniha způsobila. Takový menší návrat do dětství. Jinak děj nemá cenu nějak extra hodnotit, protože v některých věcech se to mohlo proti dnešku posunout, ale ta touha po dobrodružství a kamarádství musí na mladé čtenáře působit i dnes. Snad foglarovky zůstanou oblíbeným čtením mladých kluků a holek.
Kniha je napsána poutavě a zajímavým stylem. Z pohledu dneška je ale předkládán příběh nezdravé závislosti jednoho z kamarádů na druhém, kteří se vydělují ze společnosti dalších kluků. To je logicky musí deformovat nejen ve vztahu ke společnosti vrstevníků, ale přinášelo by jim to ochuzení o životní zkušenosti a zážitky. Takový vzorec chování by dnešní psychologové nejspíše vůbec nedoporučili. Mimoto kamarádství těchto dvou hochů je popisováno až nestandardně a v někom by snad mohlo vyvolat pocit, že mezi nimi mohlo být i něco víc. Vedle toho i skutečnost, že hrdinové, kteří jsou mladší než kvintáni, sami postaví chatu ve zcela opuštěném místě, ke kterému nikdo nezná cestu, je zcela přetažená za vlasy.
Autor, který mě provázel dětstvím, skvělé dobrodružné knihy, po kterých by měla sáhnout hlavně dnešní generace.
Jedna z nejlepších.
Základní četba každého plantážníka. Jedna z mých oblíbenějších od tohoto autora.
Poslouchal jsem jako audioknihu.
Víc než po dvaceti letech druhý návrat k Foglarovi.
Bohužel už tomu nějak nevěřím. Ducha mám zničeného konzumní společností a vším tím co se kolem děje. A taky už mám tento věk dávno za sebou a co si pamatuju málo co z toho fungovalo tak jako v knížkách. Přesto se mi příběh líbil a asi až na trochu uspěchaný konec mu není vlastně co vytknout.
Závidím Foglarovi, že v mém věku dokázal psát příběhy o malých chlapcích asi jim i věřil. Já mu to kdysi rozhodně věřil.
Rozhodně si knihu přečtu se syny, ty to určitě ohromí a třeba je to ochrání od kouření.
Kniha od autora z mého dětství. Byla to první "foglarovka", kterou jsem vzala staršímu bratrovi z jeho knihovničky a přečetla ji jedním dechem. Příběh o velkém přátelství hochů, o jejich velkém dobrodružství v údolí tajemné Jezerní kotliny, o odvaze, zradě a usmíření se mi tak líbil, že jsem si připravila referát do školy a chtěla jsem se o knihu podělit s ostatními spolužáky. Bohužel tehdy byly knížky Jaroslav Foglara zakázány, takže jsem neuspěla. O to více mě knihy J.Foglara začaly přitahovat a postupně jsem přečetla snad úplně všechny. Měla jsem štěstí, protože jsme jich doma měli opravdu hodně.
Nyní jsem si knížku přečetla znovu. Ano, i po tolika letech se mi líbila, ale to kouzlo, které jsem u této knihy prožívala v dětství již nepřišlo.
Díky Čtenářské výzvě jsem se mohl po mnoha desetiletích opět ponořit do snění a představ chlapecké mysli. Příběh je to krásný, okořeněný nástrahami neznámého cizince i krátké existence Tarantule, a tak se čtenář ani trochu nenudí. Samozřejmě, je potřeba mít na paměti, pro koho je kniha určena, protože jinak naivita kouká z každé věty, ale o tom to prostě je. Jedna z těch lepších Foglarovek, a jsem rád, že ji mám ve své knihovně.
Foglar chce už dnes poněkud vstřícného čtenáře. Takového, který je ochoten přijmout jeho příběhy, nechá se jimi unášet a nebude moc uvažovat. Představa, že kousek za městem je kraj, který není probádaný a nalézá se v něm jezerní kotlina, o níž nikdo neví, ačkoliv se po ní již dlouho pátrá, je prostě neúnosná. Kdo chce číst Foglara, ten chce snít, prožívat klukovská dobrodružství, která jsou dosažitelná a zároveň voní dálkami a někde za nimi je ještě nějaké tajemství. Pro tyto čtenáře je Chata v Jezerní kotlině.
Za sebe tuto knihu řadím spolu třeba s Přístavem volá ke slabším foglarovkám. Hlavně proto, že je pouze o dvojici kluků, kteří se striktně oddělují od ostatních dětí, které paušálně odsuzují jako špatné, zkažené. To mi přijde celkem nezdravé a nerozumné, možná až nebezpečné. Z takových typů vyrostou povýšení asociálové. Navíc se v knize nachází pár pasáží, které působí dost trapně, zejména tedy vtipkování mezi oběma kluky.
Krásný, napínavý a tajemný příběh. Není to dokonalé - viz nevěrohodně přestřelený závěr o škodlivosti kouření nebo tajemství, za kterými nakonec vždycky stála ta první osoba, která mě napadla - ale má to ohromnou atmosféru. Poslední část jsem dočítal dlouho do noci, protože nešlo přestat, jak mě příběh vtáhnul dovnitř. Určitě hodně dobrá foglarovka. Vřele doporučuju.
Moje první foglarovka. A zcela mě pohltila. Kdo by nechtěl nějaký úkryt v lesích kam by chodil prožívat svoje dětské dobrodružství a když to nešlo v reálu tak se prožilo alespoň v knize. To, že je kniha naivní, průhledná a poměrně jednoduchá, to nevadí, vždyť je určena pro děti a důležité je, že se děti pobaví, poučí a přitáhne ke knize a o to hlavně jde. Lepší aby četli byť naivní příběhy než aby koukali na zcela mimoňský videa na YouTube a zavářeli telefon urputným honěním sociálních sítí. Takže jsem rád, že tyto knihy jsou a pokud stále děti pohlcuje tak je ta kniha skvěle napsaná a nezáleží co na to říkáme my dospělí, protože my už svůj dětský svět překročili.
Jedna z nejmilejších knih mého dětství. Teď ji dočítám svým dětem. A pořád má to kouzlo, pořád baví jako tehdy, napínavá a milá je jako v mých vzpomínkách. Pravda mravokárný antikuřácký závěr je poněkud patetický, což jsem vnímala už jako dětský čtenář, nicméně s ohledem na dobu vzniku, život a ideje Foglarovy, je tato křiklavost čtenářsky odpustitelná. Pro mě byla Chata v Jezerní kotlině přesným příměrem mých dětských tužeb, mého dětství v lesích kolem našeho města a v divočině na chalupě. I když jsem pohlaví ženského, kluci z foglarovek žili a bavili se přesně podle mých vizí.
Kdo z nás si jako malý smradík nechtěl zrubat nějaký ten bunkr nebo sroubek v odlehlé části národního hospodářství. Pěkná nostalgická vzpomínka na dvojici kamarádů, kterým se to povedlo. Netřeba hledat jiný zájem než pobavit tehdejší mládež, což jde Foglarovi skvěle po celou kariéru. Velmi slušné a pěkné psaní.
Chata v Jezerní kotlině určitě patří mezi nejpovedenější kousky Jestřába - příběh o hodnotě kamarádství mezi dvěma chlapci a dobrodružství v zapomenutím kousku přírody. Pro ty z nás, kteří ještě pamatují kouzelný svět bez vizuálních zlodějů času a dnů, kdy nás rodiče naháněli domů, má daleko větší poselství. I přes to, že když se dospělý chlap začte, připadne si chvilkami jako ve filmu Zkrocená hora - 80 %
Kniha se mi líbila.Poukazuje na to že přatelství je dar, který je velmi vzacný .
Ano, souhlasím s řadou kritických komentářů níže. Příliš naivní, příliš výchovný a moralizující příběh. Ale byla to jedna z prvních foglarovek, které jsem četla a i dneska si ji v autě při řízení ráda poslechnu.
Velmi, velmi slabé, velmi, velmi, velmi naivní a v podstatě o ničem. Spíše antireklama na tabákové výrobky a Pavel Zeman coby kontra Marlboro Man. Kdyby zde nebylo uvedeno datum vydání v roce 1939, odhadoval bych výtvor tak na rok 1920. Souvislosti si račte spočítat sami.
Jako každá foglarovka. Úžasná dobrodružství, uvědomění si síly přátelství a kamarádství, vzpomínky, které vám zůstanou po celý život a nikdo vám je už nemůže vzít. To je naplněné období dětství a dospívání, na které můžete v životě s láskou vzpomínat.
I mě všechny foglarovky provázely mým dětstvím a moc ráda na tu dobu vzpomínám. A knihy Jaroslava Foglara k tomuto období bezesporu patří a mají své kouzlo i pro dnešní děti.
Skvělá foglarovka o krátkém úseku lidského života, kdy je možné zažívat přátelství na život a na smrt a který tak rychle uteče, že si z něj spousta lidí moc nepamatuje.
Krásná kniha plná dobrodružství a přátelství. Místy vše tak barvitě popsáno až jsem si připadal, že jsem v jezerní kotlině s nimi. Konec byl smutnější, ale vyplynulo z něj velké ponaučení a uvědomění si, že by jsme si takového přátelství jako měli Pavel s Ludvou velmi vážit a nenechat se nikdy stáhnout na špatnou cestu.
Knížka byla moc pěkná,chvílema napínavá a dobrodružná.Určitě si od Foglara ještě něco přečtu.
Knihu jsem četla s dcerou,byla moc pěkná.Myšlenkama se vrátíte do dětství,plné dobrodružství a zážitků.:o)
Další slavná a mimořádně vydařená kniha Jaroslava Foglara. Dojemný příběh o velikém kamarádství Pavla a Ludvy, dvou třináctiletých chlapců, kteří naleznou krásnou jezerní kotlinu a v ní zažívají svá dobrodružství. Příběhem se táhne i tajemná linie s pomateným Dernetem, chlapci odhalují podivnou, chmurnou historii z minulosti. Po stopě jim kromě toho jde i záhadný spolek Tarantule, tudíž o akci v příběhu není nouze. Lze jen doporučit k přečtení všem, co mají zálibu v dobrodružství a přátelství. Howgh.
Úžasná Foglarovka, styl Foglarovo psaní mi prostě sedí. Skvěle sepsána knížka o věrném přátelství, při jejímž čtení ale budete pociťovat radost, pochopení ale i napětí, strach, smutek či dokonce dojetí.
Re-reading. Chatu v Jezerní kotlině jsem poprvé četla jako dítě a hned se do ní zamilovala (zčásti jsem záviděla hlavním postavám jejich dobrodružství. I teď, když jsem dospělá, se této závisti pořád nemůžu zbavit.) Foglara mám moc ráda a nad motivy této knihy a jeho stylem psaní se tetelím blahem. Určitě se k této knize ještě někdy vrátím, i po letech se mi totiž líbí stejně jako se mi líbila, když jsem ji četla poprvé. 4.5/5
Boj o kamarádství na život a na smrt. Tak se dříve přátelství bralo. Však se může stát, že je někdo ovlivněn společností, že upadne do té nesprávné party. Záleží jak je člověk odolný. Zda podlehne svodům a nebo zvítězí rozum. V této knize je ukázáno jak může člověk podlehnout a záleží zda si to uvědomí a změní svůj život k lepšímu.
To je moje krevní skupina,jako děti jsme měli určité pasáže foglarovek za náměty na hraní
Štítky knihy
dobrodružství foglarovky klukoviny pro chlapce výchova chlapců
Autorovy další knížky
| 2003 |  Záhada hlavolamu |
| 2007 | Rychlé šípy |
| 2005 | Hoši od Bobří řeky |
| 1991 | Dobrodružství v temných uličkách |
| 1990 | Boj o první místo |
Kniha Chata v Jezerní kotlině je v
| Právě čtených | 7x |
| Přečtených | 2 465x |
| Čtenářské výzvě | 140x |
| Doporučených | 116x |
| Knihotéce | 612x |
| Chystám se číst | 63x |
| Chci si koupit | 28x |
| dalších seznamech | 5x |