Chaloupky
Štěpán Javůrek
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/457519/bmid_chaloupky-9Cf-457519.png
4
785
221
Kniha Chaloupky je románem z prostředí (nejen) Krušných hor. Hlavními hrdiny příběhu jsou dva chlapci z českého vnitrozemí, kteří se vinou okolností dostávají krátce po vzniku Československé republiky do pohraničí, takzvaných Sudet. Kniha popisuje nejen jejich životy, ale i osudy jejich rodin ve vnitrozemí i pohraničí, sousedské vztahy, lidskou zlobu, lásku i přátelství. Velká část děje knihy Chaloupky se odehrává v zaniklých obcích Chaloupky a Jelení v první polovině 20.století. Poutavý příběh o obyvatelích tohoto kousku světa, na které dopadaly události obou světových válek a všeho, co se v této složité době u nás v pohraničí dělo, vás vtáhne do nitra přírody Krušných hor, kde žili lidé vždy těžký život. A přesto tento kousek země milovali.... celý text
Přidat komentář
Příběh se mi líbil, zpracování už méně. Přesto jsem knihu neodložila a dočetla, protože mě osudy hlavních postav zajímaly. Celkový počet postav však byl vysoký a nemám pocit, že by většina z nich ději něco přinášela, možná mohla přinášet, pokud by příběh nebyl zpracovaný jako dlouhé, předlouhé popisné vyprávění. Na jednu stranu jsem si užívala představu pečlivě vykreslené krajiny i lidí, na druhou mi připadá, že kdyby byla výrazná část popisů nahrazena dialogy, dalo by to knize větší švih.
Páni, to bylo parádní čtení. Takový krásný vztahy mezi sousedama a jak se to pokazilo. Doba to byla vážně hrozná.
I když jsem se musela pořádně soustředit na tu plejádu postav a řadit je kdo ke komu patří (občas juknout zpátky) stejně jsem si to vychutnala. A láska Floriána a Rity, aj slzička ukápla. Panu spisovateli se tohle dílo vážně povedlo. A navrch ještě krásná fotka obce Chaloupky na obalu. Super.
Příběh z Krušnohoří, příběh plný lásky k horám, lidské lásky i nenávisti, bolesti, utrpení, nepochopení, fanatismu a lidské zloby. Pan Javůrek si dal pořádnou práci a pro mě se mu to fakt povedlo. Těším se na jeho další knihy, i když to není úplně lehké čtení. Doporučuji.
Příběh obyvatel dnes již zaniklé vesničky Chaloupky v Krušných horách.
Po překonání první třetiny knihy, kdy autor seznamuje čtenáře nejen s hlavními postavami ale i s jejich rozvětveným příbuzenstvem, se rozjíždí tragický příběh lidí, kteří chtěli jen v klidu žít tam, kde si to zamilovali. Zajímavý pohled na vývoj v Sudetech od konce první světové války až do konce té druhé.
Krásný, něžný příběh, kde bylo snad všechno. Četlo se samo. Vždycky když čtu tak silný příběh, říkám si, že tohle snad nemohli ti lidé vůbec unést. Když se dostanou z jedné hrůzy, přijde ještě horší. Jediné minus je velké množství postav, do poslední chvíle jsem se ztrácela.
Takové krásné a něžné jméno Chaloupky. Je mně líto, že už nejsou. Už jsem četla hodně knih odehrávajících se v Sudetech. Všechny byly ze Šumavy. Tahle je první z Krušných hor. Líbí se mně, jak nám autor přibližuje nejen osud hlavních postav, ale i dalších obyvatel Chaloupek.
Jenom konec se mně zdá tak trochu neskutečný, nepravdivý.
Ty jo slzy mi tekly celou knihou,už začátek je hodně silný a konec pro mě nečekaný,ale pochopitelný.
Vzpomínám na čundr v Krušných horách, cítím vítr ve tváři a pálení slunce na kůži..
Začátek pro mě byl trochu kostrbatý, ale nakonec jsem se naladila. Nejvíc semnou zamávala smrt Floriána a odsun lidí, kteří zde museli nechat části svých rodin. Pro mě něco absolutně nepředstavitelného.
Jako napínavá oddechovka dobrý.
Románový příběh se odehrává v Krušných horách dnes již v zaniklé vesnici Chaloupky poblíž Nejdku. Nastíněny osudy lidí, kteří zde žili v 1. polovině 20. století.
(SPOILER)
Moc pekna kniha. Napodiv to, co mnozi vycitaji - sirokou plejadu postav - vidim jako plus. Pribeh tak byl krasne kosaty a ruznorody a autor se nesnazil vtesnat vliv vsech historickych udalosti do jedneho- dvou hlavnich hrdinu, protoze pro to mel sirokou skalu moznosti.
Jedine, co me trochu iritovalo, byl trochu preslazeny pribeh Rity a Floriana, vcetne konce. To, ze Rita umre presne ve chvili, kdy se diva na kraj sveho detstvi, mi prislo neduveryhodne a paradoxne to spis ve me evokovalo myslenku, ze admin spojen s jeji smrti v pohranicnim pasmu komunisticke ciziny bude pro jejiho nevlastniho syna asi pekny vopruz.
Ale to byla spis drobnost, jinak se mi to libilo a neco noveho o mezilidskych vztazich v Sudetech jsem se i dozvedela.
Autor vtěsnal na poměrně malý rozsah dlouhé časové období, které bylo navíc velmi bouřlivé a plné událostí. To se bohužel podepsalo na způsobu vyprávění, která je poměrně schematické, chvílemi jsem měla pocit, že spíše než beletrii čtu učebnici dějepisu. Životy postav, kterých je velké množství, jsou také zmiňovány spíše letmo.
I přesto je kniha čtivá, rychle ubíhá. Líbily se mi popisy krušnohorské krajiny, které mě nalákaly si zmiňovaná místa vyhledat a zjistit si o nich další informace.
Škoda, že autor nedal čtenáři šanci pobýt se svéráznými obyvateli tohoto drsného kraje déle.
Tato knížka si mě v knihovně sama vybrala a na prvních stránkách jsem poznala, proč: "Přebuz, Jelení... tam to přeci dobře znám!" Nicméně na začátku druhé kapitoly jsem ji málem odložila, protože mi ty věty připomínaly školní sloh. A charaktery postav nevyplývaly z jejich konání a mluvy, nýbrž nám je autor prostě popsal. V tu chvíli bych nedala víc jak dvě hvězdy, ale naštěstí jsem byla zvědavá na životní příběh Rity a na osud obce Chaloupky. Jsem ráda, že jsem to dočetla, i když ani závěrečný dějový sprint mi nevyhovoval. Za nejsilnější a nejčtivější považuji střed, líbilo se mi porovnání situace v Sudetech s vnitrozemím a USA. Jsem ráda, že autor neeskaloval agresi tak naturalisticky jako ve Vyhnání Gerty Schnirch a že se snažil ukázat různé nečernobílé postavy, z nichž mne zaujal např. osud Hany.
Ačkoli dávám tři hvězdy, knihu nezatracuji, jen prostě nečekejte bohatý román typu Šikmý kostel, ale přijměte skromnější vyprávění.
Doporučila bych ji jednak zájemcům o místní historii a určitě i tomu, kdo chce získat neučebnicový pohled na to, co se dělo mezi oběma světovými válkami.
Pro mě osobně byla nová myšlenka, že Hitler získal příznivce mj. kvůli zanedbání vyhrocené situace v Sudetech naší vládou po první válce.
P.S. 7.5.2023 děkuji martineden za doporučení knihy Cejch!
Lákalo mě téma, a proto jsem si knihu vybrala. Jak už píší ostatní, měla jsem ze začátku problém s množstvím postav. Nakonec jsem se však začetla a kniha se mi líbila.
Ke knize jsem se dostala jako slepý k houslím. Je to moje první kniha tohodle žánru a nemůžu ani uvěřit, jak moc mě ten příběh dostal. Tak ráda, bych se o vesničce Chaloupky dozvěděla více. Je mi z toho smutno.
Jednu hvězdu odebírám za tu hromadu postav. Měla jsem v tom dost chaos.
Do poloviny knihy jsem měla velký zmatek v postavách, je jich tam opravdu až moc, kdyby se to lehce proškrtalo, rozhodně by to nebylo na škodu. Ale když jsem se dostala do poloviny, knížku už jsem hltala. Příběhy jsou moc hezky vystavěny, zasazeny do historických souvislostí, nechybí mezilidské vztahy, romantika, láska, smrt, hořkost, pomsta. Poslední stránky jsem nakonec četla do dvou do rána, protože prostě nešlo přestat. I slza ukápla. A že Štěpán Javůrek píše text jako slohovku? No tak to pardon, sama se živím psaním a tenhle styl se mi četl moc pěkně. Ubírám hvězdičku za mnoho postav, jinak můžu knížku doporučit!
Zajímavé téma. Ubrat pár postav, ostatní lépe popsat, trvalo mě než jsem se začetla. Nechci tvrdit, že je kniha špatná,.Ale jiné knihy na podobné téma mě zaujaly více...
Štítky knihy
venkovské romány Krušné hory, Krušnohoří Sudety historické romány český venkov zaniklé obce české romány
Autorovy další knížky
| 2022 |  Sudetský dům: Jaro - léto 1945 |
| 2021 |  Nebe nad Perninkem |
| 2023 | Sudetský dům II: Podzim 1947 - květen 1950 |
| 2021 | Chaloupky |
| 2024 |  Sudetský dům III: 1959 - 1963 |
Kniha Chaloupky je v
| Právě čtených | 21x |
| Přečtených | 1 135x |
| Čtenářské výzvě | 300x |
| Doporučených | 47x |
| Knihotéce | 253x |
| Chystám se číst | 451x |
| Chci si koupit | 96x |
| dalších seznamech | 10x |
Na tuhle knihu jsem slyšela a četla samou chválu a já jsem z ní trochu rozpačitá. Námět byl dobrý, prostředí moc zajímavé, ale bylo to celé trochu moc rozmáchlé. Mnoho postav, mnoho osudů, příliš dlouhá doba. Postavy pak byly jen tak hrubě nahozené a člověk se s jejich osudy nijak zvlášť nesžil. Asi by se mi víc líbilo, kdyby to celé vyprávěla Rita.