Poslední odbočka na Brooklyn

Ale tak asi jo, Selby tu atmosféru zapadlého konce Brooklynu popsal velmi ladně a surově zároveň, z těch stránek vysloveně kape životní bezdradnost topená v agresivitě. Nicméně na nějaké plné hodnocení to není, protože knížka staví na pár příbězích, ve kterých autor perfektně trefuje do černého. Ale zároveň, především ke konci, je několik příběhu nicneříkajících, už jakoby navíc. Mělo se asi trochu řezat. Ale pořád mocné.

Tohle nebylo nic pro mě..

Několik let se mi válela doma, a když nadešel její čas, tak mi prostě nesedla. Rozlišit, co je úvaha a co skutečná rozmluva bez uvozovek mi prostě moc nešlo.. příběhy (těch pár, co jsem stihla- do str. 102) mi přišly asi moc kruté a.. no nemám co víc říct.

Další deprese z generace Beatniku....z časů které se nevrátí, ale jako historický pramen a důkaz jednoho období je kniha fajn. Pokud vám je náct a tvoříte si světonázor, určitě dílo zahrňte do své četby....v době vzniku šokující, dnes již notně okoralé...

Syrove ale také moc pěkné povídky

Kromě dokonalé znalosti prostředí je pro mě nejsilnější stránkou knihy obnažení motivací postav k jejich často patologickému jednání až na úroveň těch nejzákladnějších popudů, těsně na rozhraní pudu a myšlenky. Tedy těch věcí, se kterými se vlastně pereme všichni a prostředí velkoměsta s roztrhanými mezilidskými vazbami jim dává "vykvést" často doslova ďábelským způsobem, protože jim přináší posilující zpětnou vazbu.
Takže pro mě jsou tyto Selbyho povídky unikátní ne v detailním odhalení toho, kolik je v lidech špíny, ale toho, jak a kdy se dostává na povrch.

Chvíľu trvá zvyknúť si na štylistickú stránku knihu, ale akonáhle sa čitateľ prispôsobí, nie je knihe čo vytknúť.

Pesimismus na mě dýchá z každé stránky. Portrét hrůz světa, ve kterém chybí láska. Opravdu zde chybí jakýkoliv "soucit" s postavami těchto příběhů, nejvíc je to patrné u žen. Ty jsou zde degradovány a ponižovány až na samé dno. Autor napsal: "Chtěl jsem zobrazit hrůzy světa bez lásky, ohromit a zavalit čtenáře pravdou, takže ho donutí dlouhé týdny co tuto knihu dočetl, přemýšlet." Za sebe říkám, že se mu to povedlo...

Málo brutální, málo oplzlé, málo zábavné, moc transexuální. Čekal jsem víc...

Bylo to brutální, ale ta brutalita mne neočarovala, jak se mi to u jiných titulů stává. Nevím proč, asi to bylo tou dobou, možná tím místem. Prostě mne to nezajímalo. Škoda.

Co dodat! Nejsem cílová skupina. Přečetla jsem pouze z toho důvodu, že mám ráda NY a knihu jsem dostala. To snad snesou jen silné mužské, trénované povahy! A věřím, že je to kniha psaná ve smyslu naturalismu. Ovšem mám za to, že i Zola by se chytil za hlavu nad tím, jak se svět za těch sto let nezměnil.

Pravděpodobně nejbrutálnější kniha, kterou jsem kdy četl.

autor popisuje děsivý život na brooklynu, tak že všechny postavynebudete mít rádi, nikdo zde není dobrý, každý z nich má nějakou chybu větší chybu, až se děsíte jestli na jednom sídlišti může všechno tohle být a musíte se zamyslet nad vším tímto zda je to vůbec možné(i když víte že je) protože to je neskutečné.
- nečtivé, přímá řeč nerozeznatelná od toho co si člověk myslí, všude samá sprostá slova
+ dobrý děj, popisování pouze toho podstatného, žádná zaujatost či vyvyšovaní některých postav