Kyselinovej test

od:


KoupitKoupit eknihu

Pohodová kniha o pohodových lidech.

Veselí šprýmaři (Merry Pranksters) se vydávají v pomalovaném autobusu na cestu po USA. Kolem sebe šíří pozdvižení, barvy, humor, hlasitou hudbu a hlavně LSD. Ken Kesey, Neal Cassady a další jako předzvěst nastupující hip generace.

Základní kniha hippies a kronika vpádu LSD do Ameriky.

https://www.databazeknih.cz/images_books/14_/14379/kyselinovej-test-bsp-14379.jpg 4.547
Orig. název:

The Electric Kool-Aid Acid Test (1968)

Žánr:
Literatura faktu, Umění
Vydáno:, Maťa
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (10)

Přidat komentář
Psychokuna
22.06.2017

narodila jsem se ve špatný čas a na špatném místě, tahle kniha mi to jen potvrdila.

fofkins
16.02.2016

Kde by som túto knihu zohnal prosím vás? Čo pozeram na internete tak nikde ju nemajú k dispozícii, poprípade kto by mi ju predal? Ďakujem PS:(aké diela podobné tomúto ešte poznate?)

bluemoon_
16.08.2015

Povinná četba pro každého fanouška šedesátek. Ze začátku je sice trochu těžší si zvyknout na odlišnou formu vyprávění. Rychle vás ale vtáhne a nepustí. Aneb jak bylo psáno v knize i níže v komentářích. "Buďto jste v autobuse, nebo v něm nejste." Nic víc, nic míň. Má oblíbená kniha.

hladko
31.10.2014

„Buďto jste v autobuse, nebo v něm nejste.“ , říká Ken Kesey. Já jsem se jím chvilkami vez, vetšinou jsem však stál u krajnice a čekal, až to všechno nějak dopadne. Kyselinovej test není považován za román, ale za inovativní formu žurnalistické reportáže, které byl TW průkopníkem. Mě bohužel tenhle způsob zpracování nesedl, místy mě dokonce sral. A to většinou když TW k navození atmosféry (většinou atmosféry popisující stav pro Prankstery typický) použije téměř volně asociativní proud slov, kterými je schopen vyplnit téměř celou stránku. Dobrá, rozumím tomu, že Pranksteři byli „zťukaní jak datli“, ale nikdo mě nemůže nutit, abych absolvoval celý jejich bad trip s nimi. Bohužel jsem majitelem jisté čtenářské poruchy, tudíž že neumím knihu odložit, dopokavaď se jí neprokoušu celou, včetně všech závěrečných poznámek a doslovů. A díky nim často zjistím, že jsem v ruce držel knihu, která kupodivu není vázaná ve zlatě, přestože je tak zásadní pro jistý druh období, sociální skupinu, nebo protože definuje zcela nový literární styl.
Ale abych jen neprskal. Jsem rád, že jsem si ji přečetl, protože kniha, ač slohem mi vzdálená, má v sobě to nejdůležitější – informační hodnotu a nejucelenější vhled do ztřeštěné doby kyselinových šedesátek v USA, jaký mi zatím prošel hlavou. A kontexty à la Ken Kesey, pranksterský školní autobus, Neal Cassady, Timothy Leary, Grateful Dead, Alen Ginsberg a mnoho dalších, na ty člověk naráží na každém kroku a tak je mám nyní uvedeny ve větší souvislost. A napadá mě ještě jistá pasáž, která mi uvízla v hlavě - Clair Brushová a její výborně zprostředkovaný první LSD zážitek z jednoho Kyselinového testu.
Prostě kniha má své plus i mínus, stejně asi jako 60ky poblíž Kena Keseyho. A jak se píše v doslovu: „Spolu s filmy Woodstock (1969) a Bezstarostná Jízda (1969) tvoří tato kniha nejlepší – a ze současného pohledu také nejucelenější – pohled na cíle a snahy hippiesovské generace 60. let.“ Takže pro pochopení nezbývá, než se do toho pustit.

KikiZ
07.07.2014

Podobnou knihu jsem tedy ještě nikdy nečetla. Její až zběsilý styl psaní mi maličko připomínal Jacka Kerouaca, jeho Na cestě a Dharmoví tuláky a taky jsem si trochu rozšířila obzory. Hippie kultura mne docela zajímá a tak mi jména jako Ken Kessey, Neal Cassady či Mountain Girl nebyli tak ůplně neznámá a tady jsem se s nimi mohla seznámit trochu blíže. Jedinou malou výhradu bych snad měla k délce knihy, která vzhledem k tématu byla možná snad až příliš neůměrná. Ono je to přece jen v podstatě pořád to samé a po tři sta stranách už to může začít malinko nudit.

Amymal
10.04.2014

Bible beat generation aneb dokumentace toho nejšílenějšího road tripu jakej kdy Amerika zažila.

eddie
11.09.2013

Neocenitelnej exkurz na most mezi beatem a hippie. Pokud si představíte, že tohle se vážně dělo, nejspíš se vám zasteskne. Magor Cassady lítá jak kulka na speedu, Kerouac je vyhořelej a chlastá, Ginsberg zrovna spolupracuje s Isconem a Kesey rozjíždí něco novýho: Šílenej kosmickej trip. Lítá ve svým autobusu s Pranksteremama a všichni fetujou LSD-25 a IT-290 a speed a všechno možný a pořád hulej trávu. Dokonce vás seznámí i s Owsley, kterej vyráběl víc LSD než farmaceutický korporace.

LSD je tu.

Popluh
05.04.2013

Až dokumentární záznam života Keseyho šprýmařů, který kromě ducha doby, který ze stránek přímo dýchá, vyniká i přesnou a vyzrálou stylistikou.

Žanet
25.09.2011

Ken Kesey na demonstraci proti válce:

Víte, tímhle svým shromážděním a pochodováním válku nezastavíte… To přece dělají oni… Pořádají shromáždění a pochodujou… Vedou války už deset tisíc let a vy to tímhle způsobem nezastavíte… Deset tisíc let, a tohle je ta hra, kterou hrajou, aby podobný věci mohli dělat… pořádají shromáždění a pochody… a vy teď hrajete tu stejnou hru… jejich hru…

Načež sáhne do kapsy svého úžasného zářivého kabátu a vytáhne foukací harmoniku a začne vyhrávat rovnou do mikrofonu: Home, home, on the range a fouká do té své harmoniky jak o závod – Home… home… on the ra-a-a-a-ange fíífííí…
...

Teď jsem zrovna koukal na toho řečníka, co byl tady na tribuně přede mnou… a neslyšel jsem, co vlastně říká… ale slyšel jsem ten zvuk… a slyšel jsem to, co jste vy volali na něj… a pozoroval jsem jeho gesta –

- načež Kesey začne parodovat ruce Paula Jacobse, kterými bodal do vzduchu, a to, jak se hrbil nad mikrofonem a jeho –

- a viděl jsem, jak mu takhle vystupuje čelist… jak se odráží na pozadí oblohy… a víte, koho jsem viděl… a koho jsem slyšel? ... Mussoliniho… zrovna před pár minutama jsem tady slyšel a viděl Mussoliniho… Jo… hrajete tu jejich hru…

Načež začne zase foukat, foukat a foukat Home, home on the range, hraje to pomalu a líně, tak jak se na foukací harmoniku vyhrává u táboráku – a Pranksteři se k němu se svými nástroji přidají, Babbs, Gretch, George, Zonker, motají se tam a šíleně cvakle září

- a co má bejt – z davu se ozve pár nespokojených zvuků, ale je to především zmatek – kdo proboha jsou tihle pitomci –

- Všichni jste tohle všechno už tolikrát slyšeli a viděli, ale pořád ještě to děláme. Před měsícem jsem se šel podívat na Beatlesáky… A slyšel jsem 20 000 holčiček, jak všechny naráz na Beatlesáky ječej… a vůbec jsem neslyšel, co vlastně ječely … Ale vůbec to nepotřebujete slyšet… Všichni ječej Já! Já! Já! Já!... Já jsem Já!... Tohle vykřikuje ego, a tohle vykřikuje celý tohle shromáždění!... Já! Já! Já! Já! … A právě proto se vedou války… kvůli egu… protože příliš mnoho lidí chce křičet: Všímejte si Mě… Jo, hrajete tu jejich hru…

- pak zase fíífííífííí –

Violetti
27.06.2011

Geniální, geniální, geniální!

Štítky

hippies

Autor a jeho další knihy

Tom Wolfe

Tom Wolfe
americká, 1931 - 2018

Uživatelé mají knihu

v Právě čtených5x
v Přečtených77x
v Čtenářské výzvě2x
v Doporučených9x
v Knihotéce34x
v Chystám se číst79x
v Chci si koupit21x
v dalších seznamech4x