King Ink II

King Ink II https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30671/king-ink-ii-30671.jpg 5 35 4

Druhá kolekce písňových textů (od alba Tender Prey, 1988 po Boatman's Call, 1997), která představuje N. Cavea jako bytostného básníka.

Přidat komentář

Romanka89
02.08.2023 4 z 5

Další texty Nicka Cavea. U alba Murder Ballads, z něhož miluju "Where the wild roses grow" a "Henry Lee", jsem si ke čtení pouštěla dané písně, doporučuju.

mirektrubak
26.11.2017 4 z 5

„A křeslo milosrdenství čeká
a mám dojem, že moje hlava hoří
a jaksi jenom toužím
skoncovat s tím vším pravdy měřením
oko za oko
zub za zub
a ať je to jak chce, řekl jsem pravdu
ale bojím se, že jsem řekl lež“

Myslím si, že písňové texty Nicka Cavea v knižní podobě bezpečně obstojí. Ano, u některých je vidět, že byly napsány pro potřeby písně (opakování sekvencí nebo celých strof), ale obecně je tohle sbírka působivé, expresivní poezie, která si nijak nezadá s knihami „opravdových“ básníků.
Témata odpovídají Nickovu duševnímu rozpoložení z té doby: partnerský vztah jako volný ring pro dvě ega, násilí, machismus westernového typu. Ale taky láska v různých podobách (znalci nebudou mít problém identifikovat, které básně reflektují jeho rozchod s PJ Harvey) a témata víry (náboženství často v nějaké jeho vlastní, dualistické podobě).
Vše je vyřčeno (nebo vykřičeno) naplno, s velkým vyjadřovacím talentem a schopností čtenáře zasáhnout - na mě to platilo, přestože mé dnešní emoční nastavení příliš neodpovídá tomu, co prožívají vypravěči básní. Ale připomnělo mi to mládí a mé někdejší pocity, to zase jo. A taky dalo vzpomenout na dobu, kdy jsem si Nickovi texty se slovníkem na klíně (internet tehdy ještě nebyl, milé děti) sám překládal.

„Otče, proč všechny děti pláčou?
Pláčou jenom tak synu
Ach, pláčou jenom tak, otče?
Ano, opravdový pláč teprve přijde“


wyrda8
16.05.2015

mnohem jiný rozměr dostávají tyto verše když nejsou zpívané..Je to snad ještě smutnější

Popluh
04.04.2013 4 z 5

Stejné jako v případě prvního dílu. Odvážný počin snažící se vytřískat něco ze známosti Nicka Cavea v tehdejších undergroundových kruzích, který jen a jen utvrdí v tom, že zpívané, prožité a procítěné přeložit nelze.