Cestou za štěstím

27.05.2022

Takřka šestisetstránkový román Cestou za štěstím (1939) od slovutného brakopisce Slávy Václava Jelínka (1905 - 1967), je zcela plnokrevným a vysoce kvalitním zástupcem svého žánru. Dvacetiletou Marii Mikovcovou zastíháme v prvních řádcích románu na hřbitově, kde oplakává svou pochovanou zesnulou maminku. Osiřelé zoufalé dívky se ujme nejprve dobrý farář, pak se Marie vydává za svým dalším živobytím. Nechává se najmout do rodiny Kvasnicových jako služka. Předtím je však varována mladým hezkým mladíkem, ať se u Kvasniců najímat nedává, protože to jsou zlí a intrikánští lidé. Marie však nedbá varování... a jak se to všechno dramaticky dále vyvíjelo, o tom je román. Vdova Adéla Kvasnicová a její syn Bedřich a ničemný sluha Leopold jsou totiž ukázkovými démony, kteří se neštítí žádného zločinu. Správcem domu je Julius Tonar, jehož matku Kvasnicovi přivedli do hrobu a Tonara připravili o zděděné jmění. Právě on je mladíkem, který se zahleděl do očí sirotka Marie. Záhy se ukáže, že Marie by se mohla stát majitelkou velkého jmění, je totiž jedinou dědičkou pěti milionů korun po bohaté Adelaidě Perštýnové, která zemřela v Buenos Aires. Julius s Marií se zbožňují. Kvasnicovi se však rozhodnou, že floutek Bedřich Marii svede a o dědictví ji připraví. Julius je z místa správce domu propuštěn. Protože je pak svědkem domnělé nevěry své milované Marie, propadne beznaději, Marie je obviněna z domácí krádeže šperků a aby se zachránila před uvězněním, je donucena k podpisu smlouvy, kterou se vzdává veškerého svého majetku ve prospěch Kvasniců. Díky zkorumpovanému notáři netuší, že je v té době již milionářkou. Zoufalý Julius se nechává naverbovat do cizineckých legií, aby zapomněl na svůj předchozí zmarněný život. V marockých legiích se seznamuje s vojákem Adrienem, ukáže se však, že se jedná ve skutečnosti o Adrienu, která se nechala najmout jako muž-legionář, aby pomstila smrt svého milého a zabila jeho vraha - nekorunovaného krále Maroka Abu Hamara. Mezitím zničené Marii dobrý farář z úvodních epizod příběhu navrhne, ať se stane misionářskou v Maroku. Marie svoluje a vše je tedy rozehráno, aby se milenci Julius a Marie mohli opět setkat... Z nesčetných barvitých dobrodružných peripetií - samozřejmě takřka vždy úžasně nesmyslných, což však patří k věci - lze zmínit nesnáze v osadě chlípných malomocných v Guayaně, kde jsou Julius s Marií uvězněni na nekonečném útěku z legií, i z moci Abu Hamara, který se zamiloval do Marie a pak byl zavražděn. Přichází konečně návrat do Evropy, kde je třeba ještě nastolit právo a zbavit Kvasnicovy jejich nezákonně nabytého bohatství. Mezitím je Julius ještě křivě obviněn z penězokazectví... Zasáhne však vrtkavá štěstěna a Tonar je osvobozen díky doznání skutečného penězokazce rytce Ledviny, donuceného k falšování bankovek bandou Kvasnicových. U dobrého a vydíraného Ledviny našla mezitím útulek Marie a kruh se může konečně uzavřít. Tedy asi by mohl... Bohužel můj exemplář končí na straně 592, takže nevím, jak to dál pak všechno dopadlo. Román doprovází pěkné, ale poněkud statické ilustrace Viléma Wünsche ze Šenova, jinak respektovaného malíře syrových maleb s hornickými náměty ze Slezska. Cestou za štěstím je nabito dobrodružným i srdcervoucím dějem, překvapivými zvraty, cestováním a nenudí vůbec ani při svém rozsahu. Patří po mém soudu k nejlepším dobrodružným brakovým dílům neúnavného krále "bé" literatury Slávy Jelínka.