Cesta k vítězství

27.01.2024

Na knize se mi líbí především začátek, kde popisuje 2 základní principy managementu: upřímnost a diferenciace = což jsou v podstatě principy volného trhu či kapitalismu. Kritizuje současný management, který se těmito principy neřídí - s tím souhlasím na 100%. Čím dále jsem ale četl a čím více jsem se dozvěděl o osobě autora, tím méně se mi líbila knížka i on. On si totiž protiřečí v některých pro mě velice důležitých bodech. Např. mluví o tom, že by práce měla být hlavně zábava a musí člověka rajcovat - na jiném místě zas doporučuje nikdy nedávat výpověď, ani kvůli špatnému šéfovi, píše: „working for a difficult job is your problem and you must solve it“. On sám přitom do GE šel kvůli penězům a ještě jako mladý manažer chtěl dát výpověď - přemluvil ho jeho nadřízený, který v něm uviděl potenciál = jinými slovy: měl dobrého šéfa. Píše taky, že „work-life balance“ je pouze lákadlo na recruiting brožurách, čímž sám popírá první princip, o kterém píše - upřímnost. A do třetice si taky nemyslím, že je zas takovým zastáncem volného trhu, protože obhajuje institut státu, který popírá dobrovolnost a je založený na víře v autoritu, a taky celý život strávil v jednom z největších korporátů světa. Přímo se podílel na znečištění světa plasty - jako mladý inženýr dělal výzkum nových plastů. Vydělal hodně peněz, ale za co? Nevím, ale rozhodně ne za dobré knížky - tady spíš vaří z vody.