Cesta do hlubin noci

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Autobiografický román francouzského lékaře zachycuje jeho zkušenosti z 1. světové války a poznatky z doby, kdy pracoval jako lékař mezi chudinou na periferii. Zážitky z absurdní atmosféry první světové války vylíčil autor syrově, s cynickou pózou rozcitlivělé duše.
Přeložil Jaroslav Zaorálek.

https://www.databazeknih.cz/images_books/16_/16103/cesta-do-hlubin-noci-tPj-16103.jpg 4.559
Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Atlantis
Orig. název:

Voyage au bout de la nuit (1932)

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (11)

Kniha Cesta do hlubin noci

Přidat komentář
blackholesun32
27.12.2018

Tak zdá se, že toto je poslední kniha, kterou tento rok stihnu dočíst. A také se mi zdá, že jedná se nejlepšího Celina. Skutečně, jako, kdyby knihu nepsal první, ale spíše poslední; natolik vyzrálou se jeví. Vše o čem psal dále, je již v první knize obsaženo, samozřejmě nesmí chybět i výrazně černě, absurdní humor, který mám u Celina tolik rád a též i Celinovo lidství. Mnohé myšlenky, které v knize jsou, o kterých Celine píše, nad nimi mnohokrát uvažoval jsem i já, ba i o nich psal. Celine je přímočarý ve svém poměrně jasném popisu hnusu lidích, které dnes a denně potkáváme na ulicích, s kterými sdílíme své životy, jimiž jsme, zároveň však nezapomíná na to, že i ty nejtrapnější motivy, ty nejhloupější rozhodnutí a k smíchuřečené nesmyslnosti, pocházejí vždy z lidství, někdy právě směšného, někdy dojemného, jindy hloupého, podruhé zase vulgárního. Pod mnohé bych se s radostí podepsal a jak se mi do knihy obtížně vstupovala, prvních cca 50 stran, poté již nemohl jsem vystoupit. Inu cesta na konec cesty - z ní snad ani vystoupit nelze, každý z nás ji činí.

ichbinLJ
06.04.2018

Skvělý černý plivanec na rodící se 20 století. Autobiografie po všech "crucial pointech" od zákopů přes africkou kolonii a mladou USA zase zpět do Evropy. Je to jakási cesta, nebo spíš věčné utíkání, avšak ne ve smyslu geografickém, protože postupně se dochází k poznání, že utéct není kam a cesta sama o sobě dostává jediný možný směr..do hlubin noci. Pod eskapádou vět se totiž neustále odkrývá jistá podstata věčného kruhu bídy, pozlátkových věr a podvodu na člověka, která je v podstatě věčnější než jakékoliv iluze spojené s nastávajícím, jenom takzvaně moderním věkem.

hatikva
23.02.2018

Skvěle pojatá autobiografie francouzského lékaře a spisovatele, kterému bohužel uškodily antisemitské výroky. Díky nim nedostal prestižní francouzské literární ocenění, přesto je dobře, že díky nakladatelství Atlantis se dostává znovu do podvědomí čtenářů a řadí se tak k významným autorům světové prózy první poloviny 20. století. Kniha je nezapomenutelná, pojmenovává nejen falešný patriotismus, ale i lidské nešvary napříč sociálním spektrem- od válečných důstojníků, až k nejchudším obyvatelům pařížské periferie.

hammond
17.05.2017

Hlbiny noci pripomínajúce bažinu. Akýmkoľvek smerom sa snaží vydať a zachrániť sa, akékoľvek množstvo úsilia do toho dá, tým viac sa len prebára do hlbín noci, z ktorých niet úniku.

Bezútešná osobná spoveď plná beznádejného hľadania si svojho miesta.

Paloo
07.12.2016

Kniha knih.

Lessana
09.04.2016

Táto časť osemdielneho autobiografického cyklu autora "vyniká" slangom, vulgarizmami, hovorovým jazykom, ktorý Céline pokladal za jediný spôsob vyjadrenia emócií cez slovo. Je to text popretkávaný pesimizmom skrz-naskrz, bezútešnosťou, depresiou a v konečnom dôsledku absolútnym nepochopením seba a svojho miesta tu. Vysvetlením či skôr ospravedlnením môže byť fakt, že autor bol vo vojne ťažko ranený do hlavy a ostal 75 % invalidom...

RadkoObratko
31.03.2015

Celineova prvotina...Fyzicky narocne citanie...je to "rozbite"....po precitani sa nieco "zmeni"...

Montezuma
19.10.2014

Tato jedovatá květina francouzské literatury ve své době otrávila nejen tamní akademiky, kteří postrašeni její leptavou žíravostí, udělili Goncourtovu cenu jakémusi dnes zapomenutému šosáckému výtvoru, nýbrž naneštěstí i samotného velikána; všechen ten chytrý cynismus a vtipná misantropie za nimiž ovšem vnímavý čtenář rozpoznal zoufající si srdce, pronikli do Célinových žil a otrávili nadobro i jeho samotného. Všechno se najednou pomátlo, válečná traumata ožila, a on, veterán Velké války, zavelel celkem nevtipně k plynovým komorám.