Češi, polibte mě…
Denis Molčanov , Mikael Gwilou
https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/251305/mid_cesi-polibte-me-251305.jpg
1
7
2
Kniha francouzského autora Mikaela Gwiloua, cizince dlouhodobě žijícího v Čechách, je jednou z mála opravdu upřímných reflexí, které si bez servítek berou na paškál náš národ. Přináší vždy užitečný pohled zvenčí, neodbytně se ptá, co nejen v dnešní době znamenají národ a stát, a nedá pokoj, dokud se nedobere odpovědí: Proč se Češi nevztahují k téměř žádným skutečným hrdinům? Kde se vzala ona poťouchlost, s níž se vyhýbáme nepříjemnostem a kterou s hrdostí prohlašujeme za národní humor? Proč se neustále shazujeme? Proč se za sebe stydíme? Proč je u nás krádež jakousi tichou dohodou považována za něco přijatelného? Čím odnepaměti utužujeme své „češství“ a čím ho plníme dnes? Opravdu je to jen otázka piva, gumáků, kapra na černo, utopenců, Večerníčku, melouchů a ateismu? Text má formu dialogu, je však spíše monologem, velmi nepříjemným střípkem rozbitého zrcadla nastaveného těm, kteří mají odvahu do něj pohlédnout.... celý text
Přidat komentář
Mno… Sádrový trpaslík na obálce coby atribut češství… Pokud si pamatuji, tak tyhle trpajzlíky prodávali vietnamští obchodníci především německým zákazníkům, byť v českém pohraničí. A tak nějak je to s celou knihou. Je plná stokrát omletých klišé. Dozvíte se, že jsou Češi nadržení nevkusní Švejkové, co neumí ani pořádně nadávat (bo ty lepší národy vystrkují na všechny svá přirození – fuck – kdežto my jen vystrkujeme výsměšně prdel – do prdele), neumí vařit, jsou permanentně naštvaní, vše jenom zlehčují (především sami sebe) a k tomu všemu navíc ještě prdí (což jiné národy zřejmě ne).
Asi po dvaceti stránkách jsem chtěl knížku odložit, ale nakonec jsem ji přeci jenom přelouskal. Přes neohrabanost a těžkopádné oslí můstky se tu a tam člověk pobaví, tu a tam zamyslí a tu a tam lze autorovi i dát za pravdu. Ale že by to byl nějaký významný text, který změní můj pohled na svět, na Česko, na národ či na sebe sama? Hmm… spíše asi „prdlajs“…
Po dlouhé době jsem narazila na úplný brak a dno čtenářského světa. Nadpis mě nalákal na sebereflexi češství, ale nakonec jsem po pár stránkách, a to jsem jich přečetla nakonec s obrovským úsilím a sebezapřením dost, knihu odložila. Autor vůbec nepochopil Čechy, výraz prdlajs srovnává s výrazem fuck off, což je úplné nepochopení pojmu a celkově mi přijde, že autor je totální nevzdělaný hovado a je mi líto, že jsem tu knihu koupila.