Červený pokoj

06.09.2023

Chápu, že v době vydání byla asi přelomová kniha, která ve Švédsku vyvolala rozruch.
Protože se tam poprvé Strindberg satiricky obul do všeho možného - umělci, rodina, vztah s prostitukou, akciové společnosti, falešná dobročinnost, katechismus, novinařina atd.
Dnes už je satira běžná, takže kniha trochu ztrácí.
Zajímavá pasáž byla v závěru knihy, kdy se čte dopis jednoho z umělců, proč spáchal sebevraždu.

08.07.2023

Tato vychvalovaná údajně přelomová kniha mě dost zklamala, nejedná se o žádné zajímavé podnětné hovory umělců, ale o autobiografický příběh zhýčkaného závistivého začínajícího spisovatele Arvida Falka, který opustí úřednickou dráhu, promrhá dědictví a dá se na bohémský život. Píše verše, ale neví pro koho a kdo mu je vydá, když se těm bohatým vysmívá. Provokuje a kritizuje všechno a pohrdá všemi: politiky, podnikateli, bankéři, charitou, rozhádá se z vlastním bratrem, nadává si s uměleckými přáteli. Nakonec se nechá zaměstnat v novinách, ale tam mu zase vadí, že musí psát podle vůle vydavatele. Kritizuje tedy také šéfredaktory novin, ironizuje umělecký život, dějiny Švédska a nakonec i sám sebe mimo jiné proto, že se nešťastně zamiluje do herečky, ale ta jeho lásku neopětuje.
Celkové vyznění knihy je negativní (ironické, kritické). Obsahuje přehršel místopisných názvů stockholmských čtvrtí a zkomolených narážek na postavy švédských dějin. Autorův charakteristický všekritický a rýpavý styl mi nesedí.
Podařilo se mi to s námahou dočíst na dovolené pod zářivým jižním sluncem kvůli čtenářské výzvě, ale kniha se mi nelíbila.

07.03.2019

Tak tohle bylo něco. Kniha mne rozhodně velmi překvapila. Čekala jsem suchý realismus, ale tato kniha taková rozhodně není. Strindberg snad ani nudně psát neumí. Dost často se v knize uchyluje k satiře, takže kniha působí i vtipně. Zaujal mě jakýsi orwellovský prvek, kdy autor kritizuje úřednickou mašinerii. Ve Strindbergově podání působí opravdu absurdně. Jediným problémem knihy je to, že v knize se občas hůře orientuje především kvůli velkému množství postav a kvůli přesouvání se mezi několika rovinami vyprávění.

26.10.2018

Ne příliš zábavný realismus ze Švédska druhé poloviny 19. století. Epizodické črty nemohou nahradit absenci děje.

30.08.2017

Četla jsem v červnu 2011. Podle mých poznámek:
Náročné na čtení, řada postav, všichni z oboru bohémy, kteří se setkávají v kavárně s červeným pokojem. V podstatě několik příběhů, příhod 5-6 kamarádů, které se různě proplétají. Složité se v tom vyznat. Snad příště.
Ale jinak hezké, zajímavé, poutavé, čtivé.
O názorech, duši, společnosti, společenských tabu, rituálech, předsudcích, zradě, lásce. O všem možném.
Citát:
"Svět je tak plný lží, že když člověk řekne pravdu, tak mu nikdo nevěří."

Nedočteno, hrozně mě to nudilo, po 80 stranách odloženo, kniha darována jinému nešťastníkovi.