Červená a bílá

od:

Červená a bílá

Kniha se v Polsku objevila jako přesně načasovaná bomba, která přehlušila dosavadní mediální úspěchy takových es jako je Olga Tokarczuková nebo Jerzy Pilch. Kniha je pozoruhodná hned z několika důvodů, a tím prvním je bezpochyby jazyk – stylistické a lexikální prostředky, kterými Maslowská disponuje, by se možná daly přirovnat k Mechanickému pomeranči, ale ona ho předčí. Odvážná, naprosto otevřená i vulgární zpověď vyrazila dech nejenom katolickému státu. A kdo by čekal ich formu typu „můj milý deníčku“, měl by se raději pokřižovat a knihu ani nebrat do rukou – hlavním hrdinou a vypravěčem je muž: sedmnáctiletý mladík Silnej, jednou drsný a sebevědomý, podruhé zranitelný a ukřivděný. Jeho život je vyplněn navštěvováním hospod, balením roštěnek a užíváním drog. Jde o mimořádně silnou generační výpověď. Recenze v médiích Červenobílé hadí vejce Jiří Peňás, TÝDEN, 14.3.2005 (...) Hlavním hrdinou a hlavním sdělením je ale jazyk. To je základní tvůrčí materiál, z něhož jsou složeny její postavy: z \\\"akčního jazyka\\\", drženého rapovým rytmem, který chrlivým, valivým monologem s sebou strhává ruiny a splašky pojmenovatelného světa a vytváří cosi jako hustou clonu nad prázdnotou a dutostí pobývají v něm. (...) Zajímavá, svým způsobem jedinečná knížka. Je dobře, že česky vyšla ve výborném kongeniálním překladu Barbory Gregorové. Ale stejně: kniha, jako je ta Maslowské, stačí jedna za celou generaci. Dorota Maslowská, \\\"punkový\\\" zázrak polské literatury Ivan Adamovič, HOSPODÁŘSKÉ NOVINY, 28.1.2005 (...) Maslowská si půjčuje jazyk pouliční subkultury, která jí není vzdálená. Na úrovni jazyka se také odehrává podstatná část jejího díla. Postavy se prodírají houštinou slov a skutečné fyzické akce je zde minimálně, čímž se kniha dotýká joyceovského odkazu. Odráží dnešní dobu, zahlcenost informacemi, v jakési lingvistické křeči slov a významů, v zuřivém překódování starého jazyka. (...) Maslowská má výtečný cit pro jazyk, mluvu. Své hrdiny má odpozorované, jemně je ironizuje, ale ukazuje ještě jednu podstatnou věc. Totiž jak nastupující generace překódováním jazyka, tvůrčím užíváním slangu, definuje svoji realitu. Je to mnohem rychlejší a elegantnější než snažit se pohnout hmotou. (...) Román se pozvolna prohlubuje, dospívá. Možná jsme přímo při sledování příběhu svědky, jak Maslowská literárně roste. Závěrečné pasáže, které snad zachycují hrdinovo předsmrtné delirium, jsou již nesporným důkazem mimořádného stylistického talentu, pokud o tom snad mohla být zpočátku pochybnost....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/16_/16389/cervena-a-bila-16389.jpg 3.170
Originální název:

Wojna polsko-ruska pod flagą biało-czerwoną (2003)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Odeon
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (11)

Přidat komentář
Aya81
22. září

Mám z knihy takové rozporuplné pocity. Většinu času jsem netušila, jestli je naspeedovaný hlavní hrdina, autorka knihy nebo já. Způsob užívání jazyka a výrazů je na jednu stranu mistrný, na druhou je to prostě takové to jak mi zobák narostl, takže netřeba přechválit. Děj rozhodně nebyl tím hlavním, nač se autorka soustředila. Hlavní postava Silnýho je i přes své značně negativní stránky svým způsobem sympatická, dokáže i své pocity vůči svým "kamarádům" a "roštěnkám" přenést na čtenáře, který je tak chtě nechtě vidí jeho očima. Asi avantgardě úplně neporozumím, ale rozhodně musím vyzdvihnout nespornou autorčinu odvahu, pustit se v jejím věku do veřejnosti určeného literárního díla. Nebudu podobný styl literatury vyhledávat, ale nelituju přečtení knihy a rozšíření obzorů v literatuře.

stellapotapecka
14. června

Po hvězdičce za jazyk, polské reálie a hlavně naprosto trefně primitivní rozhovory - jejich náplň i provedení.
Bohužel knize chybí schopnost upoutat k sobě čtenáře tak, aby ji nedokázal pustit z ruky. Jsem na straně 75 a mám pocit, že je to nejméně strana 275. Asi ji pustím.

UPDATE:
Nepustila jsem a nakonec toho nelituji. Pokaždé, když kniha zvolní tempo děje, dostane mě nějakou maličkostí. Procházky ve dvou. Propiska Zdislav Sztorm. Rusácký počasí. Roštěnka, co blije kameny. Přidávám hvězdičku.

Mejsha
10. června

Knihu bych určitě k Mechanickému Pomeranči nepřirovnávala, protože tomu nesahá ani po kotníky. Musím ale uznat, že slovní projev a různé fráze jsou zajímavé a neobyčejné. Potěšily mě i ilustrace, které ale bohužel jsou vloženy většinou až o několik stránek dál od situace, které se týkají. Velkým mínusem je, že kniha vlastně nemá skoro žádný příběh a všechny situace jsou velmi zdlouhavě popsané. Celkově nuda, ale dá se..

honZic
02.04.2016

tematicky a stylem vyprávění polská Natálie Kocábová

Honzeecheck
09.10.2015

Krutý. Ze začátku mě ten jazyk docela sral a představa, že taková bude celá kniha mě děsila. Nakonec mě to docela chytlo, protože ty polský reálie jsou dost neokoukaný a i když je to o hodně divných lidech, který bych nechtěl ani potkat na ulici (žádný zábavný fetáčci ale agresivní dementi) je to fajn. Některý obraty jsou boží, takže mi vlastně ani moc nevadilo, že to nemá děj a konec jsem asi moc nepochopil, ale to setkání postavy se svojí autorkou je fakt prima nápad. Další knihu určitě rád vyzkoušim, po Oksanenový to vypadá na další talentovanou východní kočku.

beanstk
12.09.2014

Zajímavý debut, ani ne tak po obsahové stránce, jako spíše z hlediska použitého jazyka. Nicméně to je jediné, na co si člověk po několika letech vzpomene. Jinak v podstatě tuctový feťácký příběh, naštěstí zajímavě okořeněný polskými reáliemi, zejména averzí vůči rusákům...

lushi
27.08.2014

Červená a bílá pro mě určitě není kultem a ani nepředčí Mechanický pomeranč, nicméně jde o docela zajímavý román. Pokud se naladíte na neobvyklou formu vyprávění, kdy pouze čtenář nese na bedrech rozlišování skutečnosti a halucinací, od románu se neodpoutáte. Chcete vědět, kam až Silnej doputuje. Co zlýho se mu stane. Nebo jestli se bude konat hepy end.

Jodie
04.07.2014

Měla jsem velké očekávání a bohužel jsem knihu ani nedočetla, vůbec mi nesedl autorčin styl.

tornadolue
15.07.2013

Samotný príbeh (motanie sa z jedného miesta na druhé, od jednej baby k druhej a všetko väčšinou pod vplyvom všetkého možného) ma až tak nezaujal a nezanechal vo mne žiadne silné dojmy, ale pri čítaní ma držal autorkin štýl písania. Síce som si, povedané slovami Silného, myslela, že autorka má "bránu vnímania totálne vysadenú z pántov", ale vďaka tomu nachádzam na knihe aj nejaké pozitívum. Nejde len o slang a zvláštne syntaktické konštrukcie, ale často sa v texte objavovali naozaj zaujímavé metafory. A celkom som sa bavila na mnohých groteskných a doslova absurdných situáciách, do ktorých sa Silný dostával.

S1M0NE
10.07.2012

Kniha mladé Polky (knihu vydala ve svých 19ti letech), která otřásla pámbíčkářským Polskem. Postmoderna, hra s jazykem a drogové haluze. Pokud si při čtení zvyknete na autorčin styl psaní, myslím, že kniha se dá považovat za úctyhodný experiment a obraz polské mladé generace.

yamk
07.11.2011odpad!

Majestátny odpad od šialenej Poľky. Nuda prekladaná šokovaním. Súčasný jazyk je asi tak súčasný ako songy Britney Spears. Generácia Y z pohľadu generácie X. Tlieskam a s plačem, že to niekto bral vážne. Knihu mám len ako doplnok do série, stačilo pár stránok zo slovenského vydania. FUJ!