Hrob

Druhý díl této skvělé série byl opět strhující a jen těžko se odkládal. Příběh mi sice nesedl tolik jako v prvním díle a chvílemi jsem se zdráhal uvěřit hlavní zápletce i motivům skupiny, přesto to můj celkový čtenářský zážitek nijak výrazně nesnížilo. I tentokrát jde o napínavé a poutavé čtení.

Tato serie ma zatim stejny styl i uroven. Ani u jednoho dilu neslo moc odhadnout konec. Jsou to velke fantasmagorie. Ale velmi dobre se to cte. Prvni dil byl hodne o Tyrovi. Tady dostala prostor Idunn, ta me jako
postava bavi podstatne mene. Hadam, ze ve tretim dilu se podivame blize na Karolinu. Jdu se nej hned vrhnout.

Druhý díl série mě trochu zklamal. Začátek byl dobrý, dvě dějové linie a jejich postupné propojování mám v oblibě a baví mě, taktéž prostředí Islandu, kde autorka umí vytvořit tu správnou mrazivou atmosféru.
Bohužel mi nesedlo chování jednotlivých postav, kde se skupinka přátel chovala jak malé děti a patoložka Idunn také v mých očích hodně klesla.
Chápu, že knížka je fikce, ale i v tomto směru by měla být zachovaná určitá logika věcí, ale tu bylo nelogična víc než dost.

Tohle bylo zase skvělý, vážně bych neřekla že mě to tak chytne. A i přes pomalejší začátek mě Hrob bavil o kapku víc než první díl. Bylo to záhadnější, zamotané a ve chvíli kdy si myslíš, že víš, tak zjistíš že nevíš vůbec nic. Klasika no, prostě Yrsa, její styl mě fakt baví.
První linka byla z pohledu Traustiho, jednoho z malé skupinky přátel co se vydali na Vestmannské ostrovy na pohřeb kamarádky. Upřímně mi toho chlapa bylo líto, i když ani on nebyl čistý jak lilie tak mi z té skupiny byl asi nejsympatičtější. Každopádně měl štěstí v neštěstí, fakt jsem nečekala že z toho nakonec takhle vyvázne. Nicméně tu tíhu co si musí nést na zádech, to musí být peklo :/.
Druhá linka byla tentokrát z pohledu Idunn, která se vlastně vrací do svého rodného města, a i když její linka kromě řešení kolem případu nebyla nijak moc zajímavá, ráda jsem ji poznala zase o něco víc. Jejich trojici ona, Týr a Karó mám prostě ráda.
A na závěr jsme se dočkali ještě jednoho dovysvětlení které mě taky překvapilo, ale vlastně dávalo smysl.
Takže sečteno a podtrženo? Byla to mrazivá jízda a od začátku do konce jsem si ji užila, nelituju a nemůžu se dočkat až se pustím do dalšího dílu s další záhadou která mi poplete hlavu. AMEN :)

Moc se mi líbí styl prolínání děje, kterým jsou knihy psány :-) A příběh byl velmi originální a i když nejsem zrovna spokojen s rozuzlením, rozhodně mě moc bavil. I to, že protagonisté první knihy jsou najednou pasováni do vedlejších rolí a příběh vypráví někdo jiný, přestože zůstali na scéně, je celkem neotřelý tah.

Už jsem zvykl na styl autorky. tento, druhý díl se mi líbil o mnoho víc. Tedy hodně. A protože 1. dílu jsem dal 4,5 hvězdy, dávám tomuto 5.

Druhá část nové série a v ní i nová hlavní postava: soudní lékařka Idunn, jediná v této funkci na Islandu. Seznamujeme se s její rodinou, jejími traumaty a její prací. Samotný detektivní příběh je tentokrát díky autorčině metodě (několikadenní posuny ve vyprávění z pozice Idunn a druhé významné postavy - lékař Trausti) podivně rozkouskovaný, s pro mne poněkud neuspokojivým zakončením. Zaujalo mě, že pokud se hovoří o městě, pak se tím myslí pouze Reykjavík, líbilo se mi skvěle vykreslené prostředí větrného ostrova, znovu musím ocenit autorčin jemný, mírně škodolibý humor, ale co považuji za zklamání, je překombinovaná a jaksi zmatená zápletka. A ta tragikomická parta absolventů univerzit, co je ještě neopustila puberta, to je kapitola sama pro sebe, úkaz v detektivkách ojedinělý.
75 % (zatím 469 hodnocení s průměrem 82 %).

Paní Yrsa nezklame. Zajímavý příběh z Vestmannských ostrovů, střídání časových rovin, ponurá atmosféra a počasí, které znemožňuje odjezd. K tomu parta bývalých spolužáků, mnoho tajemství a náhod. Poslouchala jsem jako audio a klobouk dolů před paní Cibulkovou, jak dala ta islandská jména a názvy míst.

Tahle nová série se mi líbí, jak děj plyne ve dvou časových osách a je to vlatně moc pěkné to takto číst. Příběh opět čtivý a napínavý až nakonec. Jenom nevím zda to byl omyl, nebo to tak mělo být, ale překvapilo mě, že tam dvě dívky nesly stejné jméno, takže jsem chvíli tápala, kde je zakopaný pes a nic nebylo k tomu už dále vysvětlěno.

Ve dvou časových rovinách odvyprávěn příběh záhadných vražd na islandských ostrovech, Problém se týká party mladých lidí a jedné soudní lékařky. Styl vyprávění umožňuje dobře stupňovat napětí a udržet čtenáře stále v pozornosti. Čtenáře jistě zaujme blbé jednání mladých a vysvětlení na závěr.

Na ten protahovaný styl vyprávění jsem si překvapivě dobře navykla. Skupinka kamarádů ve mně vyvolává otázku, v kolika na Islandu lidé dospívají a závěrečný děj mi přišel jako tragická groteska. Jsem prostě zvědavá, co vymyslí autorka v dalším díle :-)

Yrsu mám rada a teším sa na další diel série. Zaujimavé, že na celom ostrove je jedna patologička. Hlavné postavy sa však správali na môj vkus nie ako vzdelaní ľudia, ale ako partia puberťakov. Preto 4*.

Začátek trochu zdlouhavý, chvilku jsem se nemohla začíst. Ale pak to jelo. A konec hezky vystavěla.
I detektivové jsou mi sympatický, budu pokračovat

Se severskými thrillery nemám žádné zkušenosti, ale pokud se alespoň trochu blíží Hrobu, budu to muset napravit. Atmosféra je pečlivě budovaná, postavy se postupně ocitají ve vleku událostí a důsledků svých vlastních chyb, napětí každou kapitolou stoupá aniž by se autorka uchylovala k samoúčelné hrůze a klišé typu "je tu někde s námi maniak". Přitom události do sebe krásně zapadají a vy postupně odhalujete okolnosti jednotlivých zločinů a to až do samotného závěru - minimálně v mém případě to tentokrát nedopadlo tak, že je vše jasné dlouho před koncem knihy a zbývající kapitoly představují už jen jakési dobíhání k již odhalenému závěru, cením si že i v samotném závěru dokázala autorka překvapit/doplnit mezery v příběhu.

Ač knihy od Yrsy většinou úplně hltám, tahle byla prostě... špatná?
Možná už jsem se probudila z tehdejšího poblouznění (v jednom období jsem byla schopná číst jenom Yrsu), možná byla tato kniha podprůměrná, ale už od prvních kapitol jsem pro čtení myslela na to, jak špatně je napsaná. Velmi mnoho věcí je explicitně zmíněných, ač by lépe fungovaly spíš ukázané - myslím tím to anglické show don't tell. Například povahy kamarádů šly ukázat v běžných interakcích na prvních stranách, nemuseli jsme dostat naservírováno, že jeden je takový a druhý makový. Některé odbočky a vysvětlivky jsou zbytečné, kdyby byla Erla jen zmíněná, mám radost z odkazu na jinou sérii, detaily o její povaze byly už navíc. Stejně jako celá linka s Týrem. A takových věcí bylo v knize mnoho.
Dostane ode mě dostane tři hvězdy (tedy poměrně vysoké hodnocení), tedy: čtení jsem si užila, ale knihu pravděpodobně dál nedoporučím. A tady jsou ty tři hvězdy ještě velmi optimistické.

(SPOILER) Po dlhšej dobe konečne severské krimi. Ja som veľmi spokojná.
Prečítané za jeden deň. Zaujímavý príbeh, skvelá atmosféra a komplikovaný prípad. Bohužiaľ ma Yrsa "neoklamala" a uhádla som páchateľa, mŕtvolu, okolnosti, skrátka úplne všetko. Neviem či to bolo také zjavné alebo som geniálna :D srandujem, skôr to bude množstvom prečítaných detektívok. Napriek tomu, ma príbeh veľmi bavil.

Strhávam pol hviezdičky za miernu prekombinovanosť, čiže nad logikou toho celého som musela dosť prižmúriť oči. Najmä to záverečné zvrhnutie sa do "And then there where none" :D A polícia by snáď prišla minimálne na to, že posledný svedok/podozrivý navštívil Island, aj kedy odletel naspäť, veď sú nejaké kontroly :D Ale inak super.

ČV 15/26. Vietor a sneh. Na Islande som bola pred 12-timi rokmi a je to jedna z najkrajších krajín, aké som kedy navštívila (už viac v než 50-tich štátoch som bola), bohužiaľ na Vestmannské ostrovy nevyšiel čas (tá cesta bola napol pracovná), ale manžel tam bol, konkrétne na ostrove, kde sa odohráva príbeh. Hlboko na mňa Island zapôsobil svojou premenlivosťou, farbami, vodou a nekonečnom, tichom. Od Yrsy to bola prvá kniha a rozhodne nie posledná, pretože už to prostredie vyvoláva vo mne úžasné spomienky. Príbeh bol z môjho pohľadu, rešpektujúc všetky výtky ostatných čitateľov, vystavaný logicky, konanie postáv v rámci ich role dávalo zmysel a aj rodinné vzťahy (áno, bohužiaľ, aj toto je veľmi realistické, kiežby mi to prišlo vzdialené). Islanďanov je skutočne hŕstka, takže jedna súdna lekárka mi nepríde zvláštna, ani fakt, že sa miestnosť na klinike maličkého mestečka maličkého ostrova s maličkou pravdepodobnosťou operácie zvieraťa a pitvy človeka súčasne využíva k dvojakému účelu a že sa pri upratovaní aj majster tesár utne. Možno moje nadšenie ovplyvnili predtým prečítané knihy plné logických nezmyslov fakt do očí bijúcich a nevysvetleným :) ;)

Bohužel ani tento díl nebyl tak skvělý, jak jsem po přečtení mnoha autorčiných předchozích knih očekávala. Tato série je poměrně o dost horší, než dvě předchozí, navíc děj "skáče" o několik dní zpět a v další kapitole se vrací zase do přítomnosti a to fakt nemám v knihách ráda. Mate mě to.

Takže více než tři hvězdičky zase dát nemůžu. Snad průměr zlepší Hlubiny, na které se teď chystám?

(SPOILER) Knihu jsem dočetla za jeden den. Můj důvod nebylo nadšení z příběhu, ale zvědavost, kam až je autorka schopná zajít. Po přečtení první knihy série jsem byla poměrně zklamaná, ale tady tato kniha mi znechutila se pouštět do dalších dvou ze série (které jsem si bohužel zakoupila).
Příběhy, kde se sebere nějaká partička přátel ze školních let a dostáváme se v čase zpět, se mi moc líbí. Začátek se jevil opravdu fajn. Ale tohle?! Pane bože, tohle byla fakt číčovina největšího kalibru. Ve štítkách je uvedeno "ledovce, glaciologie" a já jsem tak trochu čekala něco zapeklitějšího ve stylu Purpurových řek, ale štítek je uveden asi s ohledem na místo děje - Island.
Postavy - meh (až na chudáka Traustiho). Idunn byla přímo strašná a její vztahy nechápu - nebudu podrobnější, protože mi to nestojí ani za energii. Tým vyšetřovatelů naprosto katastrofální, amatérský a spíš by to mělo zůstat u linky přátel. Měla jsem pocit, že se tady vyskytujeme na poli yung adult - tohle není chování dospělých.
Autorka v určitých částech pronese nějakou informaci, aby si o pár řádků níže protiřečila. Tak trochu pochybuju, že by Idunn byla JEDINÁ soudní lékařka/patoložka v zemi.
A na konci knihy mě dorazilo toto, cituji: "Místnost, kam se v nemocnici ukládají mrtvá těla, slouží také k operování raněných zvířat. Veterinární klinika na ostrovech není. Operace psa proběhla na stole, který jste pak používala i vy. Při čištění stolní desky tam ty dva chlupy musely zůstat." Konec citace. O této metodě silně pochybuju. Vždyť v první knize je hromada hospodářských zvířat, koní, psů a koček atd. ....
Autorka se neopomněla zmínit ani o tak aktuálních záležitostech jako je (ach můj ty světe) Love Island a Bechelor (nesleduju a myslím si svoje).
A pak mě taky udivilo, jak se může výslechu svědka-podezřelého účastnit přímo ve stejné místnosti ošetřovatel z nemocnice (ne vyšetřovatel) ?
Jo a proč tam tedy nebyla ta večeře s matkou Idunn? Autorka na spoustu věcí zapomněla.
Prosím, aspoň logiku v knihách. Tohle bylo fakt špatné.
Ještě mě napadala otázka v dnešní době - do jaké míry se autoři obrací k AI při tvorbě knih - s jakou vervou vydávají jednu knihu za druhou. Jestli je zde na DK nějaká diskuze (kterou se mi nepodařilo najít), tak budu ráda.
Jo a ještě takový detail asi nakladatele - na přebalu knih série je vždy nějaké písmenko obráceno zrcadlově, ale na této knize nikoli - myslím hřbet knihy.
19. ČV 2026 - Kniha z nakladatelství začínající na M (metafora).