Černobílé rty
Petr Maděra
Příběh o lásce ve tmách. Ona prozírá, on zavírá oči. Obestírá je podivná spleť událostí, zástěny vroucí temné krve. Uvidí tam dole konečně jeho tvář? Jaká legenda byla kdysi zasypána před maltézskou hradbou? Tajemným pražským domem, kde podlahy i stěny mají několik vrstev, se jako voda valí strhující příběh, na jehož počátku je vyprávění o pánu hořícího kožichu a na konci napospas vyvržená dvě živoucí nahá těla. Jinak řečeno: Románová prvotina autora, který je znám především svými básnickými sbírkami. Postavy příběhu se vyskytují ve dvou rovinách – reálné a iracionální, ovšem vzájemně propojených. Dějovou linii tvoří milostný vztah vychovatele a slepé studentky, v mnoha ohledech zahalené rouškou tajuplnosti. Spolu s ní pak muž putuje konkrétními místy Prahy, ale zároveň se tu prolíná skutečný pohled s tím, co je pro vidoucí neviditelné a co naopak vidí nevidoucí. Pro umocnění poetičnosti odděluje autor dialogy od stylu popisného, kterému chce dodat i výběrem jazyka ráz poněkud vznešenější než u běžného hovoru.... celý text
Přidat komentář
Nějak moc mne kniha neuchvátila. Chvílemi jsem měl pocit, že některé vznešeně poetické popisy jsou zde jen samy pro sebe, a aby mátly tělem. Celkově hodně dlouho trvá, než se prohrabeme k nějakému náznaku příběhu, vlastně skoro čtvrtinu knihy, a do té doby mi postavy nijak nepřišly zajímavé ani dobře propracované. Vlastně to celé vypadá jako taková trochu přibarvená historka z interántu, ozvláštěná ornamenty z říše záhad. Omlouvám se, ale zkrátka mne to celé nezaujalo. Už od úvodu, kdy je čtenář hozen do zmatku, oč vlastně jde, přes zbytečně dlouhé seznamování s prostředím a postavami, až po celkový dojem nenaplněnosti a jisté povrchnosti.
Autorovy další knížky
| 2008 |  Houbeles pictus |
| 2022 | Každý ji zná tak bude maskovaná: 66 současných básní o Praze od 56 českých básníků a básnířek |
| 2007 | Černobílé rty |
| 2014 |  Filtrační papíry |
| 1997 | Krevel |
Kniha Černobílé rty je v
| Přečtených | 5x |
| Doporučených | 2x |
| Chystám se číst | 1x |
Novela Černobílé rty mě velmi zaujala a mohu ji doporučit všem, kteří hledají spojení tajemna Starého Města (Prahy), nadčasového tématu lásky muže a ženy a básnického vidění světa, které vám umožňuje hloubavým způsobem odhalovat nečekaná spojení celého příběhu s historií i naším každodenním životem. Petr Maděra do románu velice vtipně zakomponoval pověst o Luise a sedmi čertech, pověst O slepé Mařence (Petrohradský poklad), ale i magické odkazy Adriana de Vries a Gustava Meyrinka.
Celé dílko mě natolik silně oslovilo, že jsem se dokonce vydal i po stopách básníka a hlavních postav do okolí malé obce Bílenec. Odtud má pocházet hlavní hrdinka románu. Luisu jsem sice u kostela nepotkal, ale zato jsem objevil tajemnou studánku za vesnicí a velice malebný kraj. Petr Maděra má evidentně silný vztah k přírodě a krajině, což je cítit například v závěrečné pasáži románu. Svým textem se mi stal doslova průvodcem okolím Bílence. Cesta mě dovedla až do nedaleké obce Petrohrad, kde jsem u zříceniny Petrova hradu narazil na pověst o zmíněném Petrohradském pokladu a slepé Mařence. Když jsem to objevil, tak jsem nevěřil vlastním očím :-))) Tímto děkuji autoru za nevšední zážitek. :-) Mohu se jen domnívat, jaké všechny další souvislosti mi v této novele ještě unikly.
Autor je ze svých básnických sbírek znám svými hutnými básnickými texty, do kterých dokáže vměstnat až neuvěřitelné množství informací. To je to, co mě na jeho tvorbě baví. Mám tam stále co objevovat a často mě pobaví jeho originální slovní spojení vyjadřující určité postavy, prostředí a náladu. Proto mohu s klidným svědomím doporučit i jeho básnické sbírky.