Černá křídla Cthulhu 2

29.03.2022

Jsem velký fanoušek Lovecrafta, proto vyhlížím a sháním vše co se zavání lovecraftovským hororem. První sbírka Černých křídel mě docela zklamala, naštěstí druhá mě bavila více.

Seznam nejlepších povídek:

Rozkvět - nejlepší povídka této sbírky. Obsahovala právě to co na cosmic hororu mám rád. Záhadný předmět a zároveň lovecraftovský hnus.

Výhled - zvláštní dům a ještě zvláštnější postava

Odvrženec - dobrodružný výprava odhalí dávné tajemství

Prázdná tvář - archeologické naleziště, záhadná socha, speciální technika ke snímání. Až na konec, který mě docela zklamal.

Seznam nejhorších:

Psova vyvolená - ani jsem ji nedočetl

U souvztažněná bezobsažnost - jakýsi přesun mysli Lovecrafta

Určitě se vrhnu na třetí svazek.

Hodnotím 55%

20.10.2021

Jsem vděčná nadšenci S.T.Joshimu, že neustále sbírá, třídí, hledá a dává dohromady nové antologie hororu a SCI-Fi, ať už nových, stávajících a nebo starších autorů, kteří nás už bohužel na cestě životem opustili. Série Černá Křídla Cthulhu jsou poklonou tomu, komu S.T.Josni zasvětil celý svůj život a sice H.P. Lovecraftovi.

28.05.2021

Další díl přečten a opět je zde mnoho povídek spíše průměrných. To ale nemění nic na tom, že Lovecraftův odkaz na vás pořádně dýchne a opět máte chuť si něco od něj přečíst. A tak to asi má být.

15.02.2021

Vzhledem k tomu, že od přečtení prvního dílu uběhla už řada let, nedokážu ani náznakem porovnat, jestli je dvojka stejná, lepší, nebo horší. Na druhou stranu jsem si od tématu trochu odpočinul (a od knihy si nic nesliboval) a mohl si nové autory píšící v druhu „lovecraftovského hororu“ náležitě vychutnat, třebaže s Lovecraftem to má mnohdy společného skutečně velmi málo. Sbírka je celkově poměrně zábavná a setrvale drží laťku na přinejmenším průměrné úrovni, takže snad ani jedna povídka vyloženě nenudila nebo mi nepřišla úplně blbá, byť po dočtení už u některých podle názvu ani neřeknu, o čem byly. Na druhou stranu je tu pár kousků, které opravdu potěšily a k nimž se časem rád vrátím. Namátkou třeba Výhled Toma Fletchera, A moře vydalo své mrtvé Jasona E. Eckhardta, Wilcoxův odkaz Briana Evensona (tak přece jen si ho trochu oblíbím), Usouvstažněná bezobsažnost Ricka Dakana, Prázdná tvář Donalda Tysona nebo závěrečný Vyvolený Cheta Williamsona.

29.12.2019

Po prečítaní druhého dielu môžem povedať, že Lovecraft je ozaj iba jeden. Moderný lovecraftovský príbeh či lovecraftovsky ladený horor nesiaha Lovecraftovým dielam ani po členky. Všetky tieto poviedky iba kalia "vodu pseudolovecraftovskými texty". Jeden bod za krásnu obálku. Škoda.

03.12.2019

Kniha „Černá křídla Cthulhu 2“ nabízí to, co očekáváte po přečtení první sbírky., Navazuje na ni velmi dobře. Jsou zde velmi kvalitní povídky, jsou zde povídky slabší, ale není zde ani jedna, která by byla vyloženě propadák. Stejně jako zde není ani jedna, která by nad ostatními čněla. Je to velmi vyrovnané, kvalitativně sbírka příliš nekolísá, a to i přesto, že je na témata bohatá. Pod Lovecrafta je možné schovat skutečně hodně, někdy i něco, co do jeho poetiky až tak nezapadá. Aspoň že i tak jsou povídky dobré.

24.11.2018

Druhá antologie lovecraftovských povídek, stejně jako ta první, není žádný zázrak. Ne, že by tam nebyly dobré povídky, ale je jich zatraceně málo.
Líbil se mi třeba Odvrženec, Mrtvá média, nebo Rozkvět a ještě možná jedna či dvě další, jenže těch povídek je tam osmnáct a ty ostatní bohužel za moc nestojí.
Ty tři hvězdičky jsou možná i trochu moc, ale mám Lovecrafta rád a tak jednu přidávám za snahu. Jo, kdyby se z tří dílů Černých křídel udělal jeden a vybraly se do něj ty nejlepší kousky, byla by to jiná jízda.

10.11.2017

Oproti "jedničce" neuvěřitelné zklamání. Třetí výbor se ale, naštěstí, opět povedl

23.10.2017

Tato sbírka se mě v podstatě nijak nedotkla. Ani sem ji nedočetl celou. Sice jsou tam náznaky Lovecrafta, ale už po cca 14 dnech si vlastně ani nevzpomínám, že by mě nějaká z povídek výrazněji zaujala.

24.08.2017

O něco slabší než první díl. Pozitivem je, že opět v podstatě absentují výrazně špatné či nekvalitní momenty, na druhou stranu je zde oproti "jedničce" o dost méně těch opravdu dobrých a vyčnívajících. Většina povídek je spíše na jedno přečtení, zpětně bych měl chuť vrátit se snad k výborným Rozkvětu, Prázdné Tváři a Vyvolenému; jakýmsi způsobem uvízly v hlavě i Konkurz, Mrtvá Média, Jiřiny a Když se smrtí probudím. Zbytek sbírky má ovšem poměrně nízkou "re-read value".

21.08.2017

Další nálož lovecraftovských povídek. Tentokrát mi mnohé příběhy přišly ještě mnohem otevřenější a uvolněnější, ne tak úzce sevřené tématem. Zajímavé jsou bezpochyby ty, které operují (přímo či zprostředkovaně) se samotným autorem (výtečná USOUVZTAŽNĚNÁ BEZOBSAŽNOST). Zajímavá je také HISTORIE JEDNOHO DOPISU, povídka, která svým uvodem dokáže čtenáře pěkně zmást. Všechny povídky jsou víceméně dobré a zajímavé, kromě KRÁLE NA KLÍČEK, SKLENĚNÉ KRÁLOVNY A MUŽE SE STOVKOU NOŽŮ, v ní jsem cítil více spíše z Barkera než z Lovecrafta, navíc ještě z fantasy Barkera, což nemám rád. Ale těším se na trojku.

15.06.2016

Z dvojky mám poněkud rozpačité pocity. Má svá plus: vybrané povídky působí tematicky i kvalitativně uceleněji, jsou poměrně krátké, takže četba příjemně ubíhá, a žádná není vyloženě špatná. Jenže ve výsledku mi kniha přišla nezajímavá. Povídky sice mě bavily, některé se mi vážně líbily, ale žádná ve mně nezanechala výraznější dojem. Horko těžko si teď, nějakou dobu po přečtení, vzpomenu, o čem jaká povídka vlastně byla.