Černá a purpurová
Wojciech Dutka
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/452397/bmid_cerna-a-purpurova-oU5-452397.jpg
5
566
169
Mladý Němec vytáhl z pouzdra Parabellu, nabil a bezmyšlenkovitě lékaře střelil do hlavy. Pressburger padl mrtvý k zemi. Dívka ucítila zápach krve. Tehdy pohlédla na Němce, doktorova vraha. Byl velmi mladý. Nemohl mít víc než dvacet let, možná dvacet dva. Pomyslela si, že je to její vrstevník. Schoval pistoli do pouzdra. I mladý Němec na ni pohlédl. Jejich pohledy se nad mrtvolou lékaře setkaly. Milena vycítila, že má před sebou naprosto lhostejného a bezohledného muže, který by ji zabil stejně chladnokrevně jako starého Pressburgera. „Černá a purpurová vypráví příběh velmi složitého vztahu mezi dvěma mladými lidmi, ale především ukazuje komplikovaný vztah mezi katem a obětí.“... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno:
2020
,
CPress
Originální název:
Czerń i purpura , 2013
více info...
Přidat komentář
Franz žije se svou rodinou poklidný život kousek za rakouskými hranicemi. Pro něj se ale změní vše po té, co se svým kamarádem dobrovolně narukuje do armády.
Milena patří do vážené slovenské židovské rodiny. Ještě nějakou dobu po začátku války se jejich osud nenaplňuje. Rodina žije svůj život dál, Milena se dokonce dostává v Bratislavě k tomu, co jí baví - zpívá. Ale jak už to tak bývá, i na její rodinu dojde.
Milena se tak ocitá v koncentračním táboře Osvětim. Stejně tak Franz, který tam jako jeden z esesmanů dozoruje. Oba se setkávají na večírku k oslavě Franzových narozenin, kde Milena má pro zábavu ostatním “náckům zazpívat. Od té doby si Franz Mileny všímá více, než je zdrávo. Dokonce si uvědomuje, že se mu tato židovská dívka opravdu líbí. Dokáže pro ni ale něco udělat?
Válečné knihy vždycky ukrývají silný příběh. Některý se vás dotkne více, některý méně. Tento se mě ale dotknul maximálně a je to pro mě nejlepší válečná kniha, kterou jsem četla! Obsahuje pro mě spoustu nových informací, o kterých jsem vůbec netušila! Zejména z válečného Slovenska a Maďarska. Jsou zde velmi detailně popsány scény z koncentračního tábora, ty určitě nebudou pro všechny. Některé jsou tak barvité, tak nechutné, že se i mně dělalo špatně.. Milena mi je začátku přišla až moc drzá a ambiciózní. Ale nakonec díky právě těmto vlastnostem dokázala v táboře přežívat. Franzův vývoj taktéž stojí za zmínku a ocenění, ne každý by to dokázal. Líbil se mi doslov, který vše dokreslil. Příběh je inspirován skutečností.
Za mě je to kniha, která by měla být zařazena do povinné četby. Dokáže předat opravdu mnoho, a to takovou formou, na kterou jen tak nezapomenete! Moc doporučuji, ale přichystejte se na velkou surovost a autenticitu příběhu.
Velmi silny pribeh, uz jsem jich precetla spousty a porad je to pro me uplne nepredstavitelne. Nikdy nepochopim, jak k necemu takovemu mohlo dojit.
Když jsem si přečetla první větu v anotaci knížky - "Příběh lásky mezi slovenskou židovkou a nacistou z Osvětimi inspirovaný skutečnými událostmi...", tak jsem trochu očekávala jen další tuctovku z prostředí koncentračního tábora. Ale kniha mě nakonec hodně vtáhla a dobře se četla. Sice mě trochu otravovaly často se opakující myšlenky hlavních protagonistů, ale nic co by se nedalo snést.
Líbila se mi snaha autora vykreslit "tvárnost jednotlivce", když je dostatečně dlouho pod vlivem okolní společnosti. Postupné změny Franzova náhledu a přístupu k životu byly opravdu uvěřitelné.
Na plný počet hvězdiček mi to sice nepřišlo, ale čtyři hvězdičky si knížka určitě zaslouží.
Ach jo. Jak často bývá, že jeden miluje více než druhý. Šla bych za tím, kdo má opravdu rád světa kraj, hledala bych jej, nevzdala se. Bohužel mé pocity vůči Mileně jsou rozporuplné. A to jsem tak doufala.
Po literární stránce nemám co vytknout, až na psaní letopočtu slovem, jak už zmínila apq.
Tak trochu jiný příběh z Osvětimi, ale opět to byla síla. I slza ukápla. A to jsem letos Osvětim navštívila, takže o to více si to umím představit. Strašné věci se tam děly. Kniha se krásně četla a konec byl napínavý.
Kniha se dobře čte a samo téma je zajímavé a nevšední. Hlavní postavy mají jak sympatické, tak nesympatické vlastnosti. Mám však pár výtek. Letopočet psaný písmeny byl vyloženě iritující. Opakující se myšlenky to samé. Autor mohl zmínit, do jaké míry to je podle skutečnosti (I když nedělám si iluze).
Ps: byla jsem ráda, že byla záchraněna Růžena místo sobecké, líné a namyšlené Mileniny matky, která ještě k tomu okradala vlastní rodinu.
Dobře napsaný příběh dvou lidí, židovky Mileny a esesmana Franze. Kniha byla čtivá, ačkoliv je v ní tolik bolesti a utrpení.
Poslední stránky jsem hltala a chtěla jsem vědět jak to s nimi dopadne.
Doporučuji k přečtení
Jaký smysl má záchrana jednoho člověka v situaci, kdy tisíc jiných zemře?
Krásné, silné, dechberoucí, a přitom hrozné, kruté, bolavé, šílené, zvrácené.... Příběh židovky a nacisty v Osvětimi, v místě, kde by se nechtěl ocitnout žádný z nás...
...na místě mezi životem a smrtí, kde čas už nemá žádný význam, a jedinou cestou ven je komín krematoria....
Emočně náročné, drtivé, čtivé a zároveň tak těžce stravitelné, že jsem chvílema vůbec nemohla číst dál... v takových chvílích si člověk váží každého nadechnutí, teplé vody... pití, jídla... svobody...
...toho, že je, tady, teď... daleko od všech těch hrůz, beznaděje, bestiality, nechutností, sadismu a týrání...
Pro lidi, žijící v míru a blahobytu, nejsou boty ničím výjimečným. V Osvětimi mohla odpovídající obuv rozhodovat o životě, nebo smrti.
Příběh o hrůzách války, svědomí, krutosti, cti, přesvědčení i lásce. O vášni, ztracených životech, bezejmenných obětech, strachu, trýzni i o naději. O víře, ztrátách, ponížení a zvrácenosti.
...na zabíjení se dá zvyknout...
Dvě odvrácené strany života. Smrt ve své nejděsivější podobě. Neodvratitelná, nesmyslná, krutá, špinavá.
Je-li nám dáno zemřít, tak každý den bude k umírání dobrý...
Smrad, nemoci, zvratky, výkaly, vši, špína. A bezbřehá, nekončící hrůza. A přesto chtěli žít. Tak zoufale, odhodlaně chtěli žít...
...když někdo zachrání jeden život, je to jako by zachránil celý svět...
NEZAPOMENUTELNÉ!!!
Tenhle příběh, tak ten mě dostal. Zlá doba, nejkrutější pozadí veliké lásky. Tak moc jsem byla zvědavá, přežijí oba? Přežije jen on...nebo ona? Na tomhle příběhu je vidět, že život prostě není pohádka. S koncem s jakým bychom si přáli.
Kniha je skvěle napsaná. Prostředí Osvětimi tak skvěle popisováno, že mrazí.
Mám rád knihy podle skutečných událostí, jsou častokrát neuvěřitelnější než fikce. U téhle knihy si čtenář může uvědomit jak se může i slušný člověk zaplést se zločineckou ideologií když je postaven tváří v tvář rozhodnutí kde neví která cesta je ta správná. Už jsem se s podobnou polemikou setkal i v jiné knize, kde protifašisticky zmýšlející němec se dostal ve válce až na pozici velitele koncentračního tábora a co se v průběhu toho procesu odehrává v hlavě. Tady to bylo umocněno příběhem lásky. Rozhodně válka je těžká pro všechny normální slušné lidi, bohužel ti, kteří ty války rozpoutávají se vždy uklidí do svých mocných pevností a jsou v plném bezpečí častokrát i po skončení války a nedostupní výkonu spravedlnosti.
Mně připadá, že když někdo napíše román z prostředí Osvětimi, je předem jisté, že se bude dobře prodávat. A zvlášť o lásce v Osvětimi. Tak ho pan Dutka napsal, ale mně jeho styl nesedí. Snaží se vysvětlit, jaký vliv má prostředí a společnost na normálního kluka ze slušné rodiny. To se mu povedlo. Děj je ale rozvleklý, zbytečně natahovaný. Některé výrazy by seděly spíš do pohádky (babizna). Téma zajímavé, ale jeho podání mě občas dost rozčilovalo.
Příběh židovské dívky Mileny a příslušníka SS vojska Franze. Kdyby se nepotkali v Osvětimi, místu které zabijí a trestá nejen lásku, ale i soucit a milosrdenství. O tomto místě jsem přečetla už víc knih, není to příjemné čtení, ale jednou za čas neškodí z tohoto tématu něco oprášit, aby si člověk uvědomil, jaké peklo to bylo.
Nádherná knížka. Mám moc ráda knihy z této doby, k této jsem se dostala díky čtenářské výzvě a byla jsem nadšená.
Vážně jsem si myslela, že mě v tématu druhé světové válce nemůže nic překvapit. Omyl. Několikrát jsem musela přestat číst a rozdýchat to. Neskutečné, jaká zvěrstva se tenkrát děla. A stále to není vše, co o tématu holocaust bylo napsáno, či řečeno.
Autorův styl psaní je opravdu spíše odosobnělý, ale právě to vyzdvihuje popsané hrůzy. A já se mu ani za styl psaní nedivím. I tak je to šílené, co jsem se v této knize dočetla.
Je pravda, že se zde často opakovaly myšlenky protagonistů, což nemuselo být, ale kniha mě natolik pohltila, že jsem to pak již ani neregistrovala.
Příběh France a Mileny, jenž byl napsán dle skutečně žijících lidí, je opravdu výjimečný. Šílený, hrozný, ale svým způsobem výjimečný.
Čtenářská výzva 2023: Téma 7. Kniha o zakázané lásce.
Neskutečně těžké téma, autor by zasloužil Oskara. Peklo na zemi a přece se v něm našla láska. Láska, která nikdy nepřestala. Knížku jsem přečetla jedním dechem, ačkoli se ty hrůzy četly opravdu těžce
Toto byla neuvěřitelná knížka. Smekám před panem autorem. V hrůzné době, na nejhorším místě v Evropě té doby příběh o lidskosti, svědomí, lásce a nezdolné vůli. Skvělé napsáno, velmi čtivé a skvěle vyvážený příběh.
Je to velmi silný příběh. Díky podrobnostem neskutečně věrohodný, plný zajímavých poznatků a souvislostí, o kterých jsem dosud nevěděla - byť to není zdaleka jediná kniha, kterou jsem o této historické epoše a mrazivých skutečnostech přečetla.
V druhé polovině mě několikrát přepadla myšlenka, že kdyby autor vynechal mnohonásobná opakování a zdůrazňování některých myšlenek, byla by kniha o třetinu kratší, ale to je jen jedna bezvýznamná připomínka..
Celkově uděluji 5hvězd, protože jiné ocenění asi ani není možné, ale určitě si ji do knihovničky nepořídím. K přečtení však rozhodně doporučuji!
Velmi silné téma knihy, která je popsána i z druhé strany - z pohledu příslušníka SS.
Tato kniha má být historický román, ale souhlasím s Ajrad1981, že je psána, dá se říct, bez citu a spíše jako dokument. Co mi hodně vadilo, že letopočet v textu nebyl psán číslicemi - např.... Dne sedmého srpna tisíc devět set čtyřicet dva....
Knih o šílenosti genocid jakéhokoli etnika jsem přečetla a zpočátku proplakala, moře . Každou přećtenou knihou více a více nechápu,jak toto může dělat člověk člověku. Na druhou stranu nechápu židovské,sečtělé občany, co viděli, jak se situace vyvíjí a přesto na majetku bazírovali, seděli na něm, do poslední chvíle, ohrozili tím život svůj a svých dětí. Chápu, odejít z "rodné hroudy" za oceán bez vidiny návratu je velice, převelice těžké.
Co mě hodně udivilo a opravdu jsem to v žádné knize nečetla, byl postoj Tisa, přesstavitele slovenské vlády, kněze ..i na něm spočívá krev slovenských Židů.
Kniha se nečte lehce, přerod zbožného chlapce v lidskou bestii, která má v době alespoň ždibíček svědomí...Až láska ho probrala...silné, těžké, zajímavé... výborně zpracovaný příběh.
Štítky knihy
Židé Osvětim (koncentrační tábor) pro ženy Slovensko a Slováci romantika Josef Mengele holokaust, holocaust podle skutečných událostí zakázaná láska
Kniha Černá a purpurová je v
| Právě čtených | 13x |
| Přečtených | 750x |
| Čtenářské výzvě | 202x |
| Doporučených | 61x |
| Knihotéce | 326x |
| Chystám se číst | 469x |
| Chci si koupit | 134x |
| dalších seznamech | 15x |
Kniha je velmi obsáhlá a spousta myšlenkových pochodu se opakuje, proto jsem strhla jednu hvězdu. Trochu pomalejší začátek, ale seznamujeme se s obyčejnými životy lidi před transportem. Ale co to je obyčejný život? Ty hrůzy v táborech jsem někdy četla s knedlíkem v krku, se slzami v očích, přesto jsem četla dál.
Autor si s knihou dal opravdu záležet a rozhodně ji doporučuji.
A teď děkuji za každé nové ráno...