Hranice impéria
Jan Kotouč
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/408190/bmid_hranice-imperia-wn3-408190.jpg
4
108
22
Centrální impérium série
1. díl >
Daniel Hankerson je geneticky vylepšený příslušník císařské rodiny, ale raději než na rodinný vliv a peníze se vždy spoléhal na svou schopnost odhadovat lidi, která mu pomáhá jak při práci pro rozvědku loďstva, tak při hraní karet. Díky ní pozná, že něco visí ve vzduchu, když se ho pokusí při loupežném přepadení zabít, a ani z nadcházející mise na okraj Impéria nemá dobrý pocit. Čím víc se mluví o tom, že jde o rutinní test nové komunikační lodě, tím je to podezřelejší. Centrální impérium je příliš velké, příliš křehké a pohromadě drží díky příliš mnoha kompromisům. Vnější nepřátelé si z něj chtějí ukrojit svůj díl, ale ti vnitřní jsou ještě nebezpečnější. Jak praví čínské přísloví, Impérium čekají zajímavé časy.... celý text
Přidat komentář
Spousta postav, spousta dějových linií, za chvíli ani nevíte, kdo je kdo. Nic to ale příběhu neubírá, protože většina z nich nedožije konce knihy. Trochu mi to připomíná Dunu, trochu Asimova, prostě autor spletl dohromady co asi kdy kde četl a udělal z toho tohle dílko.
Sektor Hirano jsem celkem zhltnul a odpustil víc, než bych normálně udělal. Tady nehrozí změť hodnosti, ovšem zase je tu spoustu jmen naprosto zbytečných a sem tam mi přišlo, jako bych četl scénář k filmu, kde je kopec zbytečných slov a vět. 2/3 knížky se celkem dali přežít, ovšem posledních 100 stran jsem vyloženě trpěl nad demenci postav, jejich rozhodnutí a celkovým stylem psaní. Je mi to líto, ale tady ani s primhourenim oka nedokážu udělit 3/5. Znám kopec daleko lepších knih, kterým tohle hodnocení udělil. Čistá 2/5 a další díl kupovat určitě nebudu.
Je to škoda. Autor i když rozjel zajímavý příběh, tak zase dokázal sklouznout do nudného střetu lidstva..
(SPOILER) Velká spokojenost jak s příběhem, tak s množstvím napětí a akčních okamžiků. Pobavilo mě, že císařem se nakonec stal Daniel, který o to ani nikdy nestál.
Autora mám rád a jeho weberovský styl psaní prostě žeru. Paralela se světem honorverse, kde je zrovna podobná linka, je na bíledni. Po Kasimiru dokázal vystavět další svět, prostředí a děj na několik knih. Uvidíme,zda udrží tempo. Včera večer jsem knihu dočítal hodně do noci a dneska má tak autor na svědomí, že mlátím čelem do klávesnice v práci :-). Ale jednu pihu na kráse bych našel. Ta erotika, ta do knih tohoto ražení nepatří. Není toho moc a nejsem žádný puritán, ale tady mě to prostě trhalo oči. Císař je mrtev, ať žije císař a hurá na další díl...
Už několik let mám Centrální impérium přichystané, ale nedařilo se mi něj najít čas. Mohla bych to omlouvat množstvím lákavých novinek, které se neustále vydávají, ale popravdě za tím byla hlavně má nedůvěra k českému autorovi. Tu úspěšně nalomila Maříkova UTSS Salamis, takže CI přišlo na řadu. Mám přečtené již všechny díly a jsem jenom ráda, že už jsou všechny vydané, protože představa, že dočtu knihu a pak čekám na pokračování, to by bylo u této série o nervy.
Jako i další z místních přispěvatelů jsem se zpočátku ztratila v davu postav, planet, sektorů, lodí, hodností a všelijakých vyvolených a vylepšených, s porcí korporací navrch. Zrovna jsem si začala plánovat nějakou tu tabulku či přehledný strom, když si to zničehonic sedlo.
Série je velmi čtivá, přispívá k tomu také jistá přímočarost, jednoznačné vymezení dobra a zla. Je tu spousta zapeklitých situací, ztřeštěných nápadů, odvážných tahů, přesto celou dobu jasně víme, kdo je kdo a co je jeho cílem. Klaďasové jsou vesměs sympatičtí, není nouze o slovní i situační fórky, odlehčené postavy i odkazy na Zemi, zatímco padouši jsou hnusáci tělem i duší. I když se někdy nedaří a nedá se říct, že by dobří neustále vyhrávali, jakmile dostanou zlí přes čumák, ze srdce jim to přeju.
Další plusové body u mě příběh získává tím, že po prvotní katastrofě se sice s občasným klopýtnutím, ale stále dere vzhůru. Každá z knih je uzavřena s nadějí, že bude líp.
Jan Kotouč je pro mě spisovatel, o kterém již nějakou dobu vím, ale chtělo to moment, kdy se konečně i do nějaké jeho knihy pustím. Ten moment nakonec nadešel a já tak měl tu čest otevřít první stránky Hranice impéria...
...a bylo to dobré. Výborné, čtivé military sci-fi, které si bere to nejlepší z filmových Hvězdných válek a herní série Mass Effect. No a k tomu samozřejmě přidává velký kus sebe. Neotřelé prostředí galaxií, národů, planet, politiky, vesmírných technologií. No prostě všeho, co si pod pojmem military sci-fi z o stovky let starší doby představíte a co si jeden autor dokáže vysnít.
Pravda, po přečtení jsem hodně dumal, jestli dát čtyři nebo pět hvězd. Pro dokonalost mi asi vadilo, že je tu opravdu dost postav, u kterých jsem měl co dělat, abych se vyznal. Nějaký strom hodností na vesmírné lodi někde označený v přílohách by asi vůbec nebyl na škodu. Asi bych se k němu rád a často vracel. Stejně tak i hlavní postavy na mě působily mírně povrchně. Hlavní hrdina je prostě hrdina se vším všudy, jeho parťačka je zase pro změnu sexy kost k zulíbání, co taky jiného, že? Pravda, občas v jednoduchosti je krása a zde to vlastně docela i sedlo.
Také tu nebylo akce natolik, abych mohl říct, stejně jako třeba u Fabiánových knih, že jsem se tu nestihl ani pořádně nadechnout. Celé to tu na pomezí necelých 400 stran bylo naopak poměrně v klidu. Jen závěr byl řádně epický a okamžitě mě nalákal na další díl série Centrálního impéria. Závěr opravdu jak kdyby si autor šetřil celou tu dobu, aby to na čtenáře vytasil a totálně ho sejmul.
Jo, Jan Kotouč si s tím světem budoucnosti zde parádně vyhrál. Jen co je pravda. Bylo vidět, že hraje vabank. Buď zajde za hranice představivosti, přidá tomu kus navíc a bude to super. A nebo se to nepovede. Stejně tak jako když celý děj přirovnává k pokeru, k situacím v něm, ke kterým se právě ten vesmírný děj neskutečně hodí. No a ta all-in strategie mu zde vyšla na výbornou.
Doufám, že se nějak dostanu ke knižnímu druhému dílu, protože tenhle příběh bych nechtěl mít neuzavřený. Jen tedy škoda, že v nejbližší době dotisk v plánu není.
Tohle mne překvapilo. Po dlouhé době jsem se vyloženě začetl a těšil se na další díl. Né že by to byl extra vytříbený styl, ale prostě mne to vtáhlo a užil jsem si.
Od autora je to moje první kniha a po dlouhé době i sci-fi žánr. Dlouho mi trvalo se zorientovat v knížce. Moc informací a detailů, které mi nedávali smysl a zapadlo to až na konci. Upřímně mě kniha nebavila, ale přečtu si další díly, abych věděla, jak to dopadne. Hold sci-fi není úplně pro mě...
Cítil som tu inšpiráciu mojimi obľúbenými sériami Babylon 5 či Mass Effect ale aj Battlestar Galactica či Star Wars (tie nepatria medzi obľúbené). Prečo som nedal vyššie hodnotenie? Jednoduchý jazyk, ktorý autor používa, mi až tak veľmi neprekážal. On sa s týmto žánrom akosi všeobecne spája (česť výnimkám). Hlavný problém som mal s uveriteľnosťou. Neveril som konaniu postáv, taktike ani technológiám. Smrdelo mi to tak trochu determinizmom. Sériu však dokončím, zvedavosť nepustí a potenciál na zlepšenie tu stále je.
Ak niekto frčal na seriály Battle star galactic, je dosť možné, že sa mu bude príbeh páčiť. Dostal som chuť na riadne vesmírne sci-fičko. Dúfal som, že tento výber moje očakávania naplní, no musím uznať, že som s príbehom občas bojoval. Nápad univerza nebol zlý. Mimozemské rasy a ľudstvo tvorili obrovskú alianciu, pričom ľudstvo nebolo na vrchole tejto spoločnosti, no fungovalo ako obrovská pracovná sila a tvorilo dôležitú zložku galaktických brán. Proste BOMBA, všetko čo by si v sci-fičku mohol človek priať. Avšak, nepáči sa mi štýl akým to bolo napísané. Bolo to nezáživné a k akčných momentov sa čitateľ moc nedostal. Berem to s rezervou a dám šancu ešte druhej časti. Záver knihy ma zaujal a som zvedavý ako sa Daniel Harkerson a zbytok cisárskej vlády vysporiadajú so staronovým nepriateľom.
S knihy Jana Kotouče je to jak s Vaším oblíbeným seriálem. U každé další knihy tak nějak tušíte co Vás čeká a nemine, přesto se těšíte. Po dočtení odkládáte knihu s jistým smutkem, že prozatím vše skončilo, a s jistým rozechvěním se nemůžete dočkat dalšího dílu.
Autor Vás opět uvrhne na šachovnici vesmíru, kde hráči pozvolna opouštějí tahy pěšcem. Série začíná okamžikem, kdy černí zahráli šach. Bílý král je zatlačen do kouta, kde se marnými tahy pokouší vyhnout matu.
Kniha vyprofilovala nepřítele, který pod maskou tajemna nosí známou tvář, o které se myslelo, že navždy zůstane skryta. Politika a intrikaření, krutost a nenávist je konfrontována s obránci, kteří vědomi si vlastních nedostatků musí učinit nemyslitelné, aby obhájili poslední šanci na záchranu svých životů.
Od knihy nečekejte nic nového a ani převratného. Podobných námětů jste mohli nejen v podání Jana Kotouče přečíst spoustu. Kniha se nevyhne tradičnímu scénáři vlastnímu tomuto žánru, boji dobra se zlem, někdy i plytkým rozhovorům, kdy hlavní hrdina morálně obhajuje své skutky před sebou samým. Přesto má ale dílo svojí šťávu. Štávu a náboj, který Vás zasáhne a nepustí do poslední stránky.
Vynikající sci-fi space opera od českého autora. Napínavé, překvapivé, hrdinské. Ještě, že jsem si půjčil najednou z knihovny všechny čtyři díly. Tento první díl je výborný, hned přecházím na druhý díl. Vřele všem sci-fi fandům doporučuji! Howgh
Po přečtení zatím vyšlých dílů série Nad Českými zeměmi slunce nezapadá, jsem zkusil první díl Centrálního impéria a jsem nadmíru spokojen, Jan Kotouč má opravdu fantazii která mne baví, trochu mi to připomíná The Expanse, jejímž jsem seriálovým fanouškem, až na to že v Expansi se zatím nevyskytují jiné inteligentní druhy.
Pokud jde o popis mimozemských druhů Protektorů a Silmanů, tak bych raději potkal v lese tlupu Bigfootů než je.
Kniha trpí typickým nešvarem knih, kdy autor sleduje více dějových linií. Rozdílná atraktivnost dějových linií. Jak předpokládáte, nejatraktivnější je ta "alienská". Na knize mi dále dost vadí časté a zdlouhavé zabředávání do rutinního popisu životů a úkonů posádek, což mě ale fakt nezajímá. Tyto pasáže já přeskakuji. Jako chápu, že je potřeba rozepsat nějaké to podhoubí pro následný děj, ale nejde to sepsat nějakou poutavější, okořeněnější formou? Snaha zapracovat, či spíše propašovat do děje nějaké mezilidské, mezipohlavní vztahy je úsměvná - tohle autorovi nikdy nešlo, zkrátka to neumí správně podat, tyhlety věci (a tím fakt nemyslím že by měl psát literární porno). Pozitivně hodnotím, že se autor nebojí děj rozhrát hned od začátku - nesnáším knihy, kde úvodních několik desítek stran autor ztratí "deklarací proměnných" - však určitě víte, co tím myslím.
Někdo tuto sérii porovnává se Ztracenou flotilou - sorry jako, ale Ztracená flotila je o level výše, sice nějaký ten díl Ztracené flotily sklouzává k repetitivnosti, ale "Black Jack" je zkrátka lepší.
Pomalu, ale jistě otáčející se Kotouč rozpohyboval vcelku zajímavý příběh, který mě osobně opět a znovu vrhnul do éry filmu "Hvězdná pěchota", seriálu "Hvězdná brána" a také hry "Mass Effect". Za což mu velice děkuji a běžím si pro další díl!
Jedná se o pro mě zcela typického reprezentanta žánru Military science fiction. V né až tak vzdálené budoucnosti se lidstvo již setkalo s několika mimo-zemskými druhy, které nás obohatily o nějakou tu technologii a zároveň nás zatáhli do různých galaktických šarvátek.
Děj sleduje příběh mladého příslušníka vládnoucí rodiny, který jak už to tak bývá se rozhodl vydobýt si nějaký ten respekt a pozici v armádě. Protože je to klaďas každým coulem, tak byť je z dobré rodiny a krapet vylepšený, má robotického sluhu (...pošli to Kevinovi...), přímou linku na císaře, tak se neustále snaží o něco, čemu sám říká "bigger picture".
Vše je zahlceno informacemi o tom, jak to v armádě chodí, z jakého materiálu je loď, kolik stupňů má Gertzův motor, kdo mačká jaké tlačítko v operačním centru bitevních lodí, ale to už k tomuto žánru patří a mně to tady vlastně docela vyhovovalo.
Záporák není zřejmý hned od začátku, za což jsem rád. Mělo to i pár překvapivých zvratů a konec se mi vysloveně líbil a krásně to člověka navnadí na další díl, protože teď bych doopravdy rád věděl, co bude dál.
Kniha je takový průměr co se téma týče. Myslím že asi už vše co se tu pouzilo zde bylo v jiných knihách včetně bran, tak nejde se divit že autor nepřijde s ničím novým. Co mi vadilo pomalý rozjezd a neustálé opakování toho samého. Zápletka poměrně jednoduchá i rozuzlení očekávatelné, člověk nesedí na zadku a není napnutý jak struna jak to dopadne. Co se mi líbí je že se toho autor nelekl a šel do toho. Přeci jen vytvářet svůj svět a vše okolo je náročné a v zahraničí se na podobných projektech podílí více autorů. Proto taky příběh logicky nedosahuje úrovně Válek s Kzinty a nebo Warhammeru to je úplně jiná liga. Zase na druhou stranu rozhodně čtivější než Ztracená flotila. Tak si rád přečtu domácího autora a před sérií o českém impériu si dám jeho sci-fi.
Analýza je jen
trochu sofistikovanější hádání.
Pokud to častokrát za sebou
uhodnete správně, tvrdí o vás,
že jste úspěšný analytik.
Knihu mám doma už přes rok. Stále jsem jí z nějakého podivného důvodu odkládal. Až teď na ní přišel čas. Bohužel, není to tak dobré, jak jsme očekával. Ve své podstatě se tam nic neděje. Jeden akční moment, kdy zemřelo pár rybiček, pak dlouho zase nic, pak jeden útok a dlouho dlouho nic. Protkáno moc povídání a politikařením. Příběh je hodně o slovech a opakování. Například druhá akce v knize, odehrávající se až někdy za půlkou příběhu. Po akci si jí slovně opakujeme ještě několikrát, až mě to ani nebavilo číst. Ke konci už mě to opravdu moc nebavilo, a dočítal jsem jen ze zvědavosti. Nakonec jsem zjistil, že příběh už má dvě pokračováním, ale protože mě tohle zklamalo, další knihy si odpustím. Hlavní hrdina Daniel, který je Vylepšený je takový podivný člověk, který se jen divý a sem tam provede nějakou akci. Humoru je v příběhu pomálu a snad jediný, kdo mě dokázal rozesmát je Danielův osobní hlídací robot Kelvin.
Malá ochutnávka:
Přistoupil k nim robot-číšník.
Dobrý večer, panstvo, co to bude?
Pivo, řekly Gaborová i Ebanová současně.
Také mě zklamal protivník, který se v příběhu objevuje. Podle již několikrát opakované osnovy, kterou se asi v poslední době spisovatelé řídí, je protivník vlastně známý z dob minulých a je jedno, do jaké hluboké minulosti spadá, a opět se vynořuje, aby lidstvo ohrozil. Tento systém příchozích známých a ohrožujících protivníků jsem už četl několik a nikdy jsem nepochopil, proč si spisovatel nevymyslí úplně něco nebo někoho neznámého a opravdu tudíž neočekávaného protivníka, který by čtenáře víc ohromil. Co mě také celkem unavovalo byla oslovení osob v příběhu. Jednu chvilku to tam bylo samý komendér, poručík, kapitán, komodor a kdoví co ještě. Z celého příběhu jsem vybral jen jeden citát. Což je také důkazem, že mě nic nezaujalo a nic
Slušný rozjezd a promyšlený svět, přesto kniha místy škobrtá. Mám stejný pocit i z následujících dvou dílů. Připomíná to dospívající dítě, kterému rychle vyrostlo tělo a ještě ho dobře neovládá. Druhá autorova série o českých zemích, je už dospělá a běhat umí.
Štítky knihy
space opera české sci-fi česká fantastika
Autorovy další knížky
| 2016 |  Nad českými zeměmi slunce nezapadá |
| 2019 | Hranice impéria |
| 2017 | Ofenziva českých zemí |
| 2009 |  Pokračování diplomacie |
| 2020 | Spojenci českých zemí |
Kniha Hranice impéria je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 159x |
| Čtenářské výzvě | 7x |
| Doporučených | 13x |
| Knihotéce | 85x |
| Chystám se číst | 69x |
| Chci si koupit | 22x |
| dalších seznamech | 1x |
Hranice impéria určitě minimálně splnila očekávání, se kterými jsem do knihy šel. Jde o velmi dobrou space operu od českého autora.
Ovšem je pravda, že v první polovině knihy to pro mě bylo trošku méně záživné, než bych si byl býval přál. Občasné info dumpy a větší množství postav v různých důstojnických hodnostech to trochu srážely. Stejně tak jsem se nějak nemohl srovnat s některými technologiemi, zejména brány z organické neurální hmoty mi připadaly až příliš prostřelené.
Naštěstí zhruba od poloviny knihy se to zlomilo. Info dumpy už nebyly třeba, na množství důstojníků jsem si trochu zvyknul a zbylé zápory se mi dařilo ignorovat. V tu chvíli vykrystalizoval velmi dobře napsaný příběh s fantastickými akčními pasážemi a velmi sympatickými hrdiny. Zaporáci byli podle mne spíše průměrní, ale holt nemůže být vše dokonalé.
První půle by byla za lepší 3, druhá za lepší 4, nadprůměrné hodnocení si tato kniha určitě zaslouží a v sérii budu určitě pokračovat.