Čelisti
Peter Benchley
Napínavý thriller líčí řádění obrovského bílého žraloka ve vodách přímořského rekreačního letoviska Amity. Zpráva o přítomnosti lidožravého žraloka se rychle šíří a lidé houfně opouštějí pláže, a tak malému městečku, které žije především z cestovního ruchu, hrozí krach...
Literatura světová Horory Příroda, zvířata
Vydáno: 1977 , VyšehradOriginální název:
Jaws , 1974
více info...
Přidat komentář
Film jsem neviděla, takže nemám s čím srovnávat, ale kniha mi přišla dobrá. Že tam byly i nějaké rodinné trable a děj mimo moře mi nevadilo, v každé krvelačné knize musí být i odpočinkové pasáže :-) Popisy žraločí žranice se mi líbily, jen jich tam mohlo být víc...
Je to tak. Filmová verze je kultovní. Tato kniha je opravdu z poloviny založená jen na nevěře manželky hlavního hrdiny. Čekal jsem od toho mnohem víc. Spielberg z toho udělal nadčasový skvost.
Kniha nic moc, čekal jsem naprosto něco jiného. Filmová verze je opravdu mnohem lepší, má velmi dobré herecké obsazení a příběh je mnohem napínavější a rozmanitější. Nemůžu si pomoct ale tato kniha mě hodně zklamal.
Knižní předloha slavného Blockbusteru, který roku 1975 způsobil poprask.
Příběh o žraloku zabijákovi se mi líbil, ideální letní čtení.
Jak samotný román, tak hlavně film vyvolal v lidech strach ze žraloků, který způsobil menší návštěvnost letních destinací a přinesl tenkrát prázdné pláže.
Bohužel i hon na žraloky a jejich masový lov.
Sám autor se k tomu vyjádřil : "Kdybych věděl, co vím teď, nikdy bych tuto knihu nenapsal a v rámci kampaní bojoval za ochranu žraloků!."
Těšil jsem se na drsný thriller o lidožravém žraloku a dostalo se mi společenského románu o krizi v manželství. Což bych ještě skousl, kdyby to bylo alespoň zajímavě a dramaticky rozehrané, jenže chování protagonistů funguje jen na efekt. Celá ta etuda kolem nevěry je vycucaná z prstu a zakončená líbivou dohrou, ve které si zúčastnění uvědomí pravé hodnoty rodinného života. To, že se on i ona chovají jako idioti pouze v okamžiku, kdy chce Peter Benchley, zůstává stranou. Nehledě na fakt, že celá ta část zabírá víc než tři čtvrtiny románu a chudáka žraloka se dočkáme jen na začátku a na konci. Alespoň, že scény s ním jsou překvapivě drsné, s přehledem porušující nepsaná pravidla o mrtvých dětech. Snad jen, že autorova fascinace rybími pohlavními orgány mohla zůstat upozaděna, protože vypichování jejich velikostí vedlo pouze k tomu, že mi v hlavě uvízla zcela scestná představa žraloka s obřím penisem, jak se snaží obskočit všechny slečny v apartních bikinkách v dosahu svých ploutví.
Příběh byl zajímavý a dobře čitelný, oproti filmu jsou zde rozdíly. Co mě ale hodně zklamalo, bylo završení příběhu, respektive jeho rozsah.
Opět srovnání knihy a filmu. Když pominu odlišný konec, je to celkem vyrovnané. Ovšem, film si pustím kdykoliv ráda, ale knihu si hned tak znovu nepřečtu.
Kniha se samozřejmě zaobírá ústy mořského živočicha, nikoli lékařské práce zubaře. Román a stejně tak i film zná snad většina. Příběh téhle naštvané sardinky není vůbec špatný, až na drobná hluchá místa se čte úplně na pohodu. Každý ví co čekat a co od knihy chce. Číst před dovolenou u moře rozhodně nedoporučuji, nejedná se o literaturu muškaření na Sázavě, takže krve jak na pohotovosti. Takové hodně dobré 3starsy.
Samozřejmě se nabízí srovnání s filmem, kterej u mě teda vítězí. Knížka je dobrá, ale dějová linka s manželkou je podle mě navíc a kazí tempo, poslední část a hon na žraloka naopak parádní, akční a napínavá. Konec je jinej než u filmu, ale nevadí to. Nebudu dělat spoilery.
Pozn.: Co mi ještě vadilo, že po celou dobu se o žralokovi mluví jako o rybě. Je to samý ryba sem, ryba tam, je to docela otravný. Chápu, že kdyby se psalo o parybě, bude to sice správně, ale z literárního hlediska stejná, možná větší tragédie. Možná šlo prostě napsat žralok a bylo by to nejlepší :) (vydání z roku 1992, nevim, jak to je u dalších)
Filmové zpracování jsem poprvé viděl asi v 10 letech a dost dlouho trvalo než jsem se odhodlal do moře vlézt. Kniha je velice povedená a představivost při četbě dosahuje maxima. K dokonalosti chyběl už jen epický závěr se vzduchovou bombou.
Vzhledem k faktu, že mám hrůzu ze žraloků a jsem schopná začít se topit u nás na rybníku, když někdo ze srandy zakřičí "pozor, žralok", byla tato kniha pro mě opravdový napínavý a strašidelný počin. Mrazení, strach, čekání na okamžik, kdy se krvechtivý démon zase zjeví, mě při čtení této knihy provázely téměř celou dobu. Pamatuji se, když jsem poprvé viděla filmové zpracování Čelistí - opravdu jsem se bála, ani nedutala a chvílemi jsem fakt ječela...
Ano,tahle kniha potvrzuje lidové rčení,že na velikosti záleží. Doporučuji všem začínajícím rybářům a optimistům co tvrdí,že na rybách je nuda :D A rada na závěr. To že jste někomu skočili na háček,ještě neznamená,že lovec je jen na jedné straně.
Film jsem viděla hodně dávno, takže si ho nepamatuju, což je asi dobře. Nedávám plný počet, protože mi přišlo zbytečné, co si myslí šéfova manželka, nebo co dělá, a závěr mi přišel strašně rychlý. Ráda bych se dozvěděla, co se dělo ve městečku pak.
Dočteno do půlky a vůbec mě to nebavilo. Chápu, že v době, kdy to vyšlo, to mohlo být skvělý a převratný (stejně jako filmová adaptace), ale v dnešní době, už mi to tak nepřijde.
Mimochodem, film mi přišel ještě nudnější než tak knížka, aspoň ten jsem dokoukala.
Velmi pěkné popsán děj z pláže u města Amity kde se objevil býlí žralok,který zabíjí lidi.Najde se někdo kdo jeho řádění zastaví.ANO
„Dejme tomu, že byste spadl do vody s tímhle prevítem. Dalo by se něco dělat?“ – „Modlit se.“ Čeľuste trocha pripomínajú o 7 rokov mladšieho Cuja. ktovie, či má Stephen King čisté svedomie. V oboch prípadoch ide o brutálne útoky agresívneho, prerasteného zvieraťa na ničnetušiciach ľudí, pričom ale autori kladú prekvapivo väčší dôraz na príbehy obetí, nie samotných atakov. Na ich osobné tragédie, na zmrdov, ktorí sa snažia profitovať aj zo zlej situácie, a na minipríbehy ľudí čestných, dobrých a statočných, avšak ocitnúcich sa v situácii príliš temnej na to, aby ich negatívne neovplyvnila (ak prežijú). Ako v Cujovi, aj v Čeľustiach hrá hlavné slovo nečakane manželská nevera. Kým obecne verejnosť hovorí najmä o mužskej, ako King, tak Benchley stavili naopak na neveru ženskú. To mi pripadá osviežujúce a zaujímavé. Už nechám na vás, či sa vám bude alebo nebude páčiť, že vzťahy, postavy a zákulisné dianie mestečka závislého od turistického ruchu Benchley povýšil nad útoky zvieraťa. Motív nevery je tu každopádne naviac, na konci z neho skoro nič nevyplýva a vyšumí do stratena. K útokom žraloka dochádza nečasto a sú krátke, hoci intenzívne. Žralok je v značnej časti knihy „len“ fyzicky neurčitá, zato smrteľná hrozba na pozadí strašidelne ukrytá v hlbinách desivo rozľahlého oceána. Všetci o rybe vedia a obávajú sa jej. Práve tušenie toho, že k útoku skôr alebo neskôr na 100% dôjde, je to najhoršie. Autor žraloka zbytočne nedémonizuje a ani mu neprisudzuje vlastnosti, aké by zviera mať nemohlo (aspoň nie v realistickom horore, v Cujovi bolo naznačené, že do bernardína sa prevtelil sériový vrah, ale tam sa to hodilo, bol to ostatne Stephen King). Mňa osobne oba romány kvôli prílišnému písaniu o vzťahoch čiastočne nudili. Problém vidím aj v tom, že všetkých (možno až na Quinta, ktorý je tu predstavený ako štát v štáte, táto dominantná postava bohužiaľ nepochopiteľne prichádza na scénu až pár desiatok stránok pred koncom) máme plné zuby, lebo sa neustále hádajú a idú po sebe namiesto toho, aby spolupracovali a išli po rybe. Niekoho to možno bude baviť. Mňa nie; v tomto bol Spielberg rozumnejší, keďže na loď nepostavil troch nepriateľov, ale naopak dá sa povedať kamošov. Spielbergov fantastický blockbuster ma bavil viac, lebo v ňom boli urobené pozitívne zmeny. Chýbala v ňom nevera, logicky tým pádom i nevraživosť medzi Brodym a Hooperom, jedna dôležitá postava vo filme prežije (čo je tiež fajn) a do filmu bol osviežujúco pridaný nezabudnuteľný monológ o Indianapolis. Benchleyho neskoršia Beštia sa mi páčila o jednu hviezdu viac.
Už jsem v knihách narazila na ledacos a nejsem, řekla bych, přehnaně prudérní, ale když už jednou za 100 let sáhnu po knize, podle které se natočila hororová klasika, očekávám žraloka, zuby, jekot, paniku a hrdinné vrhání se do akce a NE mnohastránkový rozbor, jak se šerifovi peleší žena a pár drobných vsuvek kde Carcharias Carcharodon konečně, i když skoro omylem, přežvýkne někoho vedví.
Se di bodnout autore...
Štítky knihy
zfilmováno žraloci zdivočelá zvířena
Kniha Čelisti je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 382x |
| Čtenářské výzvě | 30x |
| Doporučených | 12x |
| Knihotéce | 228x |
| Chystám se číst | 44x |
| Chci si koupit | 12x |
| dalších seznamech | 2x |
Jako většina čtenářů této knihy ani já nebyl výjimkou, že jsem viděl jako první filmové zpracování. Až na pár detailů se obě dvě verze od sebe moc neliší. Popisy útoků zabijáckého žraloka byli vskutku barvité a hororového fanouška potěší. Jsou tu i části popisu samotného městečka Amity a zdrcující ekonomické dopady při ztrátě turistů. Autor zde rozehrává i rodinné drama, které z filmu bylo vyškrtnuto ( pro mnohé čtenáře se zalíbením). Zobrazuje nejisté manželství hlavního protagonisty Martina Brodieho a jeho ženy Ellen, která je mu i posléze nevěrná. Nemyslím si, že je tato část na obtíž, přeci nemůžeme sledovat pouze krvelačné běsnění a zpracování bylo přišlo dobré. Jako zápor bych, ale považoval samotný lov na žraloka. Tomu je věnováno pouze posledních cca. 60 stran a přijde mi to málo. Jako další ( i přesto, že Čelisti jsou fikce a má to vzbuzovat určitou hrůzu) tak ke konci popisována přílišná inteligence žraloka a jeho šklebící se hrůzná ústa mi přišli až moc za hranou fantazie a mohlo se to držet více reálnosti. I tak uděluji čtyři hvězdy a doporučuji si Čelisti přečíst.