Celebrity

Strašně pitomé.

02.01.2018

Moje první seznámení s panem Neffem a zpočátku spíše zklamání. Měl by to být horror, ale strach nevzbuzuje vůbec, je vidět, že pan Neff nemá s tímto žánrem zkušenosti. Každopádně pokud se zuby nehty prohlodáte přes nezáživný počátek, čeká na vás docela zajímavá hostina. Pod zdánlivě laciným a konzumním zevnějškem najdete mnoho zajímavých témat k zamyšlení. Každopádně mě kniha navnadila na další Neffovu tvorbu, Tušení podrazu už tuším na svém nočním stolku.

18.06.2017

Tuhle knihu jsem před lety četl. A zapomněl. Když jsem jí četl teď, vzpomínal jsem. A teď si říkám, už abych ji zase zapomněl.
Děj je místy překombinovaný. Místy mnoho zbytečný psychologických úvah.
Hlavní dvě postavy jsou však uvěřitelné a ani jednu jsem neměl rád...
Celkový průměr.

17.10.2014

Knížka je určitě netypická, je to hra mezi realitou a fantazií .... jen ten konec se mi zdál chudý, jako kdyby měl i spisovatel knížky dost a chtěl jí, co nejdříve ukončit.

02.04.2014

Zklamání. V týdnu jsem četla od Neffa jednu povídku v České edici, což mi připomnělo, že jsem tohto autora delší dobu zanedbávala. Ale výběr knihy, do které jsem se takto navnazena pustila, nebyl asi nejlepší.
Téma zajímavé - kam až je kdo ochoten zajít, aby se prosadil. Ovšem tento jeho pokus o horor má tolik hluchých míst, že jsem od půli knihy nepřeskakovala pouze odstavce, ale někdy i celé stránky. A to se mi u Neffa nikdy nestávalo...

24.01.2013

Je to první kniha, kterou jsem od Neffa četla, a moc se mi líbila. Podle mně byla dost napínavá a chvílimi mi přišla i hororová. Je to možná tím, že horory moc nečtu. Rozhodně doporučuji.

25.06.2012

Knihu jsem si přečetla na základě hodnocení v Ikarii, kde se kniha držela na prvních příčkách čtenářského žebříčku poměrně dost dlouho.
Po pár stránkách jsem zoufale doufala, že se něco zlepší... cokoli. Styl psaní, charakter postav se rozvine, příběh nebude tak šílená slátanina. Bohužel. Výraz "wtf" mi na tváři zůstal do poslední stránky (hlavně u té...).
Všechno jsem překousla. Nicholsona, Deppa, Steepovou, Browna... ale když přišel na řadu mr. Giger, už to nemohlo být horší. A kupodivu bylo.
Otázka tedy zní: Kdo proboha sestavuje žebříčky v Ikarii - aneb- ano, říkali mi, že poslední dobou tento plátek není co býval.

Příběh nanicovatý, charaktery postav otřesné, děj podivně poslepovaný. Jediné za co je ta jedna hvězda, kterou uděluji - střídání pohledu postav na děj, čili jedna kapitola Karel, jedna Veronika. Tím se to trošičku ozvláštnilo dejme tomu.
Zatím jsem od Neffa četla jen Tmu, takže jsem od konce neočekávala, že bude soudný, ale že bude "nesoudná" celá kniha.. no, každý den není posvícení, že?

02.01.2011

Na Celebrity jsem se těšil, zvlášť potom, co jsem zjistil, že navazují na mé oblíbené Tušení podrazu. Ale ve výsledku jsem vážně zklamán, protože úrovně jmenovaného románu skutečně nedosahují (na druhé straně je to mnohem lepší než Neffovy příspěvky do JFK série). Celebrity se v anotací kasají tím, že se jedná o horor. Jenže horor v knize jaksi není. Prostě ho tam zapomněli přidat. Výsledek je tak trochu rozpačitý, snad se jedná o vztahový román, který zůstal někde v půli cesty k thrilleru. Žádné hororové ani dramatické prvky. Prostě jen dvě nesympatické postavy, které melou blbosti a snaží se prorazit do vyšší společnosti a kterým nemůžete v žádném případě fandit. Jediné co je snad na knize dobré je ta proklatá čtivost, díky které to celé přečtete za dva dny. Možná ta jedna nebo dvě nechutné scény a rozhodně neurčitý konec. Ale jinak nic. Hororů jsem moc nečetl, ale tohle prostě není horor. Horor vypadá jinak. Je to škoda, už jen kvůli faktu, že hororových knih na našem trhu moc není. Takhle to spíš ve výsledku připomíná hodně nepodařený Hostel Eliho Rotha v literární formě proti kterému je samotný filmový Hostel uměleckým dílem.