Tajemství letní noci
Lisa Kleypas
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/496443/bmid_tajemstvi-letni-noci-ylh-496443.jpg
4
479
64
Londýn 1843 Společenská sezona se chýlí ke konci a čtyři mladé dámy, které se vydaly do Londýna, aby zde nalezly manžela, zatím marně čekají na někoho, kdo by jejich přání splnil. Jedna z nich, Annabelle Peytonová ví, že je to její poslední příležitost, kdy by mohla poznat a okouzlit bohatého šlechtice, který by ji požádal o ruku, a ona by tak zachránila rodinu před finanční katastrofou. Díky svému půvabu nemá o ctitele nouzi, žádný však není tak vytrvalý jako Simon Hunt, s nímž se náhodně seznámila před dvěma roky, bohatý muž, který však není šlechtického původu. Nabídne Annabelle, že ji rád zasvětí do umění lásky, zajistí ji finančně, ale o sňatku že nemůže být řeč. Pobouřená jeho nabídkou i neomaleným chováním odmítne. Na pomoc jí přispěchají přítelkyně. Vypracují podrobný plán, jak co nejrychleji nalézt pro Annabelle dostatečně bohatého ženicha z její společenské vrstvy. Netuší, že Simonovu vášnivému naléhání, objetí a polibkům Annabelle jedné letní noci nedokáže odolat.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2022 , BaronetOriginální název:
Secrets of a Summer Night , 2004
více info...
Přidat komentář
Na tuhle sérii jsem už narazila několikrát a tak přišel čas na přečtení prvního dílu. Kdyby to mělo 200 stránek a skončilo jistou událostí, bylo by to pro mě celkem průměrné čtení historické romance.
Posledních 50 stránek jsem opravdu četla, tak aby mi případně něco neuniklo, ale hlavně abych to už měla za sebou. Příběh celkově nebyl také nijak zvlášť složitý, spíše naopak a některé zápletky mi přišly jaksi umělé.
Jsou historické romance, kdy si řeknu jo! to bylo bylo dobrý! a potom ty méně povedené. Takhle je rozhodně v té druhé skupince.
Za mě tedy zklamání. Na knihu jsem se po přečtení série o Hathawayových velmi těšila. A to, co se mi líbilo tam, jsem postrádala tady u této knihy. Na mě se ten děj velmi táhl, chyběl mi tam humor, očekávané napětí. Nechci tu knihu úplně zhatit, možná jsem jenom měla zbytečně velká očekávání, ale tady tato kniha nebude patřit k těm titulům, ke kterým bych se ráda vracela.
Doufám, že další čekanky budou lepší
Tato autorka patri medzi moje oblubene a k jej kniham sa vzdy rada vratim a to som ich precitala vela krat a aj tak ich stale rada citam akoby to bolo po prvykrat.
Cakanky patria k mojim oblubenym a autorka vie krasne opisat vsetko. K tejto knihe poviem len tolko ze stoji za precitanie a krasne sa tam vyvyja nielen laska ale aj priatelstvo
(SPOILER)
K tejto sérii sa hodí výstižný gif, kde babča s cigaretou hovorí: "Not bad, not bad. Now you!".
Keď jedna tých, čo sedia v kúte, sa vydá, idú zháňať ženícha ďalšej. Štvorica mladých dám bola emancipovanejšie, ako som predpokladala. Ale asi za veľa mohli aj tie dve Američanky (hlavne čo sa týka hrania hier na lúke a bez šiat), no logika chýbala aj Angličankám. Fakt žiadnu nenapadlo, aby si požičali nohavice od sluhov?
Vlastne sa mi to aj celkom páčilo, a bolo by sa mi aj viac, keby som ďalšie časti nečítala vzápätí. Jednotvárne milostné scény. Doťahovanie a vtipu bolo pomenej, vlastne boli tam hlúpe náhody, ktoré boli narafičené len pre posun v deji. Som síce romantička, ale toto bolo aj na mňa priveľa. Aj ten záver, kedy sa vyššia vrstva obetuje pre nižšiu... doslova skúška ohňom a tým mu dokáže svoju lásku... Väčšie klišé asi ani nie je.
Aha, už viem, čo ma otravovalo asi najviac. Opakujúca sa veta, že tieto nechcené dievčence "predávali petržlen". Metafora toho, že sedeli na plesoch v kúte. Ostali na ocot. Ostrúhali mrkvu. Čakanky. Neskutočne často sa toto slovné spojenie opakovalo a opakovalo a opakovalo. (Asi takto.)
(SPOILER)
Vykreslení Annabellina charakteru je lehce nekonzistentní. Také není nikde vysvětleno, proč ji Westcliff tak strašně nesnášel.
Čekanky byly vtipné - na hraní pasáka si sice mohly sehnat kalhoty a košile, ale jinak dobrý.
60% - Mám od Lisy Kleypas přečtenou sérii Ravenelovi, a tak jsem se těšila na Čekanky, že se tam setkám s některými postavami, které jsou v Ravenelových představeny už jako postarší dámy a matky nových hrdinů (zejména s Evie). Ale první díl Tajemství letní noci mě zatím tolik nezaujal - myšlenka čtyř dívek, které se odstrčené v koutě v pozici věčných čekanek na manžela rozhodnou jedna druhé pomoci, sice slibuje hodně zábavy, ale přišlo mi, že ji autorka vlastně vůbec nevyužila - koneckonců hlavní hrdinka Annabelle se nezakouká do dívkami zvoleného aristokrata lorda Kendalla, ale do "řeznického synka" a toho času úspěšného podnikatele a průmyslníka Simona Hunta, ovšem jejich vzájemná přitažlivost je tak silná, že by v příběhu ta partička dívek vlastně vůbec nemusela být a ti dva by si vystačili sami. Na druhou stranu ten jejich vztah a jeho vývoj je podaný tak nějak jednotvárně (že to nakonec asi tu Čekanky-group vycpávku chtělo) - vzájemně se přitahují, ovšem ona se jím snaží pohrdat, protože není lord a nechce manželku, ale jen milenku, takže je autorka nechá na sebe narážet ve všech možných i nemožných situacích - Annabelle jde po chodbě a vrazí do Simona, vyjde před sídlo a tam je taky on, jde do zahrady a na koho tam nenarazí, obtěžuje ji jiný muž a kdopak se tam okamžitě nezjeví, sportuje nedostatečně oblečená s přítelkyněmi a kdopak ji hned nevidí - no a podobných situací je tam tolik, že to pro ty dva nakonec ani nemůže dopadnout jinak. Což mi přišlo celkem nenápadité a místy až jako směšné klišé - zkrátka od autorky jsem v rámci žánru červené knihovny přece jen zvyklá na vyšší úroveň. Ale jako nenáročné čtení na letní deštivý den to i tak je docela fajn.
Na tuhle tu sérii jsem se hodně těšila a miluji čekanky. Annabelle jsem si hnedka oblíbila a Simona taky. Jejich příběh se mi moc líbil. Knížku velmi doporučuji všem co mají rádi romantiku. Už se nemůžu dočkat až si přečtu další díl.
(SPOILER)
Anglie ve staronovém světle. Aristokracie je pomalu božstvo a pracující lidé, kteří se snaží vydělávat peníze a budovat si život prací - aniž by se za to styděli, jsou plebs.
Změna názoru u Simona mě překvapila. Najednou už ji nechce jen jako milenku, ale rovnou si ji chce vzít, za každou cenu. Cože? Jak? Proč?
Ocenila jsem, že příběh neskončil běžným typem "..a žili šťastně až do smrti". Jejich manželství vytváří nový úhel pohledu pro A. na své okolí a svět, ke kterému chtěla před sňatkem patřit.
Zvrat na konci byl skvělým oživením pozvolného vyprávění.
Čekanky jedu druhé kolo, musím sice pár blbostí překousnout, ale líbí se mi moc onen humor v této sérii. :)
(SPOILER)
Tento díl je velmi blízko historické realitě, mezi šlechtou a zbylým světem opravdu existovala obrovská propast, kterou nešlo zdolávat. O Anabelle zde v recenzích píšete jako o nafoukané náně a bezduché slepici, ale ona je prostě zcela v zajetí aristokratických představ, jiný svět než tento jednoduše nezná, obzory tehdejší aristokratky byly zoufale uzounké, odpoutané od reality. Teprve když se sňatkem zařadí mezi střední střídu, dokáže konečně s odstupem vidět to šlechtické pokrytectví a pomatené představy o životě.
Anabelle byla k Simonovi velice příkrá, jenomže vcelku správně ho vyhodnotila jen jako dalšího zájemce o nemanželský vztah a veškerou zlost z nabídek podobného druhu si vylila právě na Simonovi. Už proto, že pojmenoval její situaci skutečně bez obalu:
"Dříve než odejdu, poskytnu vám látku k přemýšlení, slečno Peytonová. Mějte na paměti, že se možná blíží čas, kdy vám nebude dopřán onen přepych odmítnout počestnou nabídku od člověka, jako jsem já... Anebo nějakou nemravnou."
Jako první tak vyřkl to, co si mlsní aristokrati mysleli už dávno, zatímco čekali na Anabellin pád. Nedivím se proto tvrdosti hlavní hrdinky, protože ona vedla vážně boj o všechno.
Líbila se mi šachová partie mezi Simonem a Anabelle, i všechny jejich nadmíru upřímné rozhovory (A. vůbec nepostřehla, že právě se Simonem může být naprosto sama sebou). Skvělé bylo i jejich manželské vtipkování o tom, že A. je v posteli vstřícná hlavně kvůli Simonovu bankovnímu kontu nebo oplátkou za koupený prsten.
Závěrečná dramatická scéna ve slévárně je sice krapýtek šestákově vyhrocená, ale chápu, že autorka chce mít v příběhu napínavé finále. S výjimkou zmíněného dramatického vyvrcholení je tento díl Čekanek poměrně věrný tomu, jaká tehdejší doba a společnost nejspíš opravdu byla já mám z této série první a druhý díl nejradši.
Čekala jsem víc - takové : neurazí x nenadchne, ale jako nenáročná oddychovka to stačí.
Byl to pěkný příběh, postavy velmi sympatické, nechyběla romantika, jiskření mezi Annabell a Simonem, ale chyběl mi propracovanější děj. Přesto si časem ráda přečtu pokračování série.
Krásný úvod do série čekanek. (Tajná láska stojí trochu mimo, ale doporučuji číst jako první. ) Hned jsem se těšila, až otevřu další díl. Jinak je perfektní scéna, kdy si Annabelle uvědomí, že chce Hunta.
Musím přiznat, že příběh byl dobrý, ale nemohla jsem se do knížky začíst. Podle recenzí jsem prostě čekala víc.
(SPOILER)
!!! POZOR SPOILERY PRO TY, CO NEČETLI !!!
Nesuď knihu podle obalu. Kaju se a hluboce se Lise Kleypas omlouvám, že pokud mi někdy ve veřejné knihovně padl zrak na její knihy, obloukem jsem se jim vyhnula kvůli těm osvaleným polonaháčům a svlékajícím se vzrušeným děvám na obálce. Sám o sobě bych ten obrázek asi skousla, ale na historické romanci ve mně vyvolal silnou nedůvěru v obsah knihy - a to byla chyba. Takže moc děkuji luci2 za doporučení, bez něhož bych knížky neotevřela a zůstala tak ochuzena o nesmírně vtipné čtení z romantického ranku, které rozhodně není žádným brakem!
Při přečtení názvu série jsem čekala, že je to pojmenováno podle kytiček a další série autorky budou podobně "duchaplně" označené. Druhý omyl! Vítr vane úplně z jiného směru, a to od čekání hlavních hrdinek na židlích při společenských akcích. Zatímco všichni tančí, ony sedí v koutě a nedostatek pozornosti značí, že nejsou atraktivní partií.
CITÁT:
Lillian si ji dál měřila pohledem, když poznamenala: „Nerada bych vás viděla plahočit se za mulou taženým pluhem na nějakém statku. Narodila jste se pro něco lepšího.“
„Souhlasím,“ ucedila suše Annabelle. „Co s tím uděláme?“
A tak se dívky rozhodnou "nesedět v koutě, budeš-li hodná, najdou tě", ale naopak iniciativně vzít věci do vlastních rukou. Uzavřou čtyřstranně výhodnou tajnou dohodu, při níž vždy té nejstarší dopomohou k ženichovi. Neboť ve viktoriánské Anglii není větší hanba než zůstat v určitém věku neprovdána, a to i za cenu, že manželem bude někdo starý, nudný a s trouchnivějícími zuby i šlechtickým sídlem. Hlavně ovšem když to bude lord!
Celá ta vdávací zápletka mi hodně připomněla Jane Austenovou, ale Kleypas je oproti Austen dějově i jazykově jednodušší (což však vůbec není na škodu) a taková... šťavnatější a svižnější. Slovní humor nechybí oběma, ale Kleypas přece jen píše "historickou romanci" v současnosti, kdy je 19. století dávnou minulostí, kdežto JA byla současnicí a psala o své době způsobem pro její dobu typickým.
Jednotlivé slovní přestřelky mezi postavami jsou napsané s inteligentním humorem a nejednou jsem se přistihla, jak se při čtení připitoměle uculuji a těším se, co bude následovat v dalším odstavci a na další straně. Jen jsem si kladla dotaz, jestli s tím, co mi servíruje, autorka vystačí dlouho, protože se zdálo, že zápletka se rychle uzavře - a kniha byla teprve ve třetině. Každopádně když jsem dočetla scénu v salonku, kde si hudebníci ladí své nástroje, byla jsem rozhodnutá dát pět hvězdiček. Erotické jiskření mezi hrdiny bylo napsáno velice vkusně a přitom se silným nábojem. A když Annabelle začala líčit past na nebohého obrýleného lorda Kendalla, moc jsem se těšila na to, že se do ní nakonec chytí s panem Huntem.
CITÁT:
„Jaká je vaše nejvyšší nabídka, slečno Peytonová?“ (…)
„Pokud zachováte mlčení,“ pravila nezřetelně, „smíte mě políbit.“
Rozhostilo se nepříjemné ticho, které učinilo její prohlášení ještě trpčím. Přinutila se vzhlédnout a s úžasem s hledala, že svým návrhem Hunta dočista rozhodila. Zíral na ni, jako by ho oslovila cizím jazykem a on si nebyl jist, zda správně rozumí.
„Jediný polibek,“ upřesnila Annabelle. Připadala si napnutá jako struna. „Hlavně se nedomnívejte, že poté máte nárok na další důvěrnosti.“
Když Hunt odpovídal, nezvykle se ovládal. Zdálo se, že pečlivě volí slova. „Předpokládal jsem, že se mě pokusíte uplatit tancem. Valčíkem nebo čtverylkou.“
V milostné literatuře si vždy nejvíc užívám nikoli to, když mezi hrdiny dojde "na věc", ale cestu k cíli. Pokud bojují s vlastní náklonností, erotickou přitažlivostí, svádějí slovní přestřelky a jako dva magnety se k sobě přitahují, i když se snaží spíše jeden druhého odpudit, je to naprosto ideální a jsem spokojená. A nic tak nepřeje svádění bez explicitních sexuálních narážek, tolik typických pro dnešní domu, jako viktoriánská Anglie, kde se toho mnoho odehrávalo v náznacích a rádoby nevinných narážkách. Kdyby tuto fázi Kleypas natáhla, těch pět hvězdiček bych vysmahla bez váhání a ještě k nim namalovala srdíčko. Bohužel však musím ubrat, protože když už se Annabella do pasti chytila, a když bylo ukončeno období neromantických obchodních transakcí (peněžní stránka manželství), vsadila autorka na erotiku a její popisy už zdaleka náznakové nebyly. Ne, že by nebyly napsány hezky, ale prostě mi to k předchozímu stylu nesedělo.
S ohledem na vzhledové a charakterové opisy postav jsem oceňovala výběr jmen (kupříkladu hlavní hrdina Hunt, sestry Bowmanovy či skrznaskrz ohavný lord Hodgeham).
Závěr v hořící továrně mi přišel přehnaný a lacině "románový", i když chápu, že Annabelle musela přesvědčit okolí (i samu sebe), že jí na Simonovi opravdu záleží. Co na tom, že na mne to bylo poněkud nereálné. Mnohem víc by mne potěšilo, kdyby si autorka vyhrála se společenskými nerovnostmi, které byly pouze naťuknuty a tvořily pozadí příběhu, aby vyvrcholily tím, že sňatkem z lásky se Annabelle vydělila z aristokracie (provdala se "pod úroveň"), ale současně již Huntovi nepatřili ani do Simonova bývalého světa střední třídy obchodníků. Ty nuance a nepsaná pravidla britské šlechty mne totiž na knize velmi bavily a stavěly ji nad průměrnou historickou romanci, kde je láska mezi hrdiny jen zasazena do rádoby historických kulis.
Luci2: Děkuji za doporučení a rozhodně se pustím do pokračování. A i já tímto dávám Kleypasové svoji "pečeť" pro ty, kdo dostanou chuť na lehké, ale vtipné a chytré romantické čtení.
Štítky knihy
Anglie 19. století romance historické romance
Autorovy další knížky
| 2017 |  Chladnokrevný ničema |
| 2004 | Tajná láska |
| 2001 | Přijdu si pro tebe |
| 2005 | Tajemství letní noci |
| 2000 | Záhadná kráska |
Kniha Tajemství letní noci je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 757x |
| Čtenářské výzvě | 38x |
| Doporučených | 45x |
| Knihotéce | 281x |
| Chystám se číst | 103x |
| Chci si koupit | 30x |
| dalších seznamech | 6x |
Patří mezi ty nejlepší. Sladká romantika se nevyhýbá vtipu, nadhledu ani potížím hrdinek, třeba tragická situace matky a nezáviděníhodné pozice čekanek. Tahle romance nezastírá, že i procházka růžovým sadem může mít trny. V rámci žánru kvalitní příběh. Nejvíc mi bavilo dění před svatbou a ten hon na ženicha, svatba mi přišla trochu narychlo a pak to už nemělo takovou dynamiku. Každopádně v červené knihovně řadím k těm nadprůměrnějším.