Čekání na Godota

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Dva přátelé tuláci Estragon a Vladimír se sejdou na mýtině, kde čekají na Godota, který jim má něco důležitého sdělit. Nevědí ale dokonce, jestli opravdu mají čekat zde, v jakou hodinu, prostě nic. Jak tak čekají, krátí si dlouhou chvíli povídáním o hloupostech, přením se o to, zda-li ještě půjdou dále spolu, i nahlížením do bot a klobouků, aby v nich nezjistili nic. V jejich stereotypním chování, za nímž můžeme vidět klidně mnohé další dny, jenž pobíhaly stejně, je vyruší příchod bohatého Pozza a jeho otroka Luckyho... ...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/112107/big_cekani-na-godota-112107.jpg 3.81117
Žánr:
Literatura světová, Divadelní hry

Vydáno: , Odeon
Originální název:

En attendant Godot, 1953


více info...
Nahrávám...

Komentáře (137)

Kniha Čekání na Godota

vaskajiras
06. května

A mě to bavilo. I když je fakt, že ta hra je krutá. Je krutá k postavám, protože čekají na něco, co stále nepřichází, ale je krutá i ke čtenářům/divákům, protože klade otázky, na které nedává odpovědi (a bůhví jestli existují). Občas se v mezeře mezi plkáním o ničem vynoří nějaká věta, v níž (ač taky zní absurdně a banálně) tušíte nějaký hlubší smysl, ale za chvíli zapomenete (stejně jako Estragon), že ji kdy kdo vyslovil nebo že jste jí kdy přikládali nějaký význam. (Nebo to byl Vladimír?) Je to asi jako když usínáte a náhle vám hlavou bleskne nějaká veledůležitá myšlenka a vy se ji snažíte zachytit, ale v následujícím okamžiku se opět ponoříte do otupělosti, usnete a zapomenete, co že to bylo, zůstane jen pocit, že jste tu myšlenku měli. Ale zda jste v tu chvíli odhalili podstatu lidského bytí, anebo vás pouze napadlo, že byste si dali mrkev... Těžko říct...

Eistee
15. dubna

Klasické absurdní drama, ze kterého čiší zoufalství nad vlastní existencí i existencí světa vůbec. Neschopnost komunikace, odlidštění člověka a nesmyslnost celého života, který postrádá jakoukoliv logiku. V lecčems mi to připomíná Kafkovy romány, které ale, na rozdíl od Beckettova dílka, mají hlavu a patu.


PohadkyNovyVek
30.12.2021

Tohle me neoslovilo. Na divadle muže být silnější, literárně na papíře to se mnou moc neudělalo. Ze začátku si me to tím očekáváním vhodně zpracovalo, ale i přes malý rozsah me to průběžně jen začalo nudit a prudit. Podobenství jsem v tom nějaká shledal a po doplnění si některých informaci zvenčí mohu rict jen: Hm. Pro me je to mnoho povyku pro nic, překvapivě.

ArkAngel
24.12.2021

První dějství Čekání na Godota je opravdu skvělé. Máme tu vlastně zcela absurdní podobu small talku dvou lidí, kteří se snaží zkrátit si čas během čekání na člověka, který stejně nepřijde. Pozzo s Luckym jsou pak velmi zajímavé figury a setkání s chlapcem to skvěle uzavírá. Druhé dějství je však slabým odvarem toho prvního, až jsem si říkal, že by hře slušelo jenom jedno.

opic 12
06.12.2021

No lidi za čím se pořád honí vždyt je přeci všechno stejný tak jako to bylo vloni.
Proč jako vše děláme a jaký to význam má.Říkali když vyklouznul z lůna.Jdi tam a dělej tohle a dávej si pozor na tohle a na tohohle.Hledat a chtít tomu nějakej smysl dát.Instituce otec.Soudružka Matička.Vítej mezi námi.
Prožrat prosouložit prosrat prožvanit.Hlavně nesmí být trapný ticho.
Pátráme hledáme a nikdy na to nepřijdeme.Nezbyde nic o všechno přijdeme.
Přicházíme.Nazí.Nahatý.Negližé.Odcházíme.
Potom umřeme.
Jéžíš tys to věděl od začátku.
Člověk se na to musí dívat z té lepší stránky.
Byla to tady prdel co.Co se naděláš volovin.Miluju vás.Sbohem a šáteček.

Než se tak stane.
Taky vybrat nějakej směr by to chtělo.At už vlevo nebo vpravo tak už se probud ty střevo.
Nahoru dolů to je změna jsem neřízená střela.Středeční rozmnožovací den.Pak ráno zahraj mi na hřeben.Co já bych za to dal být spisovatelem.
Kdo chtěl by jámu kopat sobě a padat do ní sám.Tak se radši kochat krajinou v zimním hávu.Tři oříšky ne a ne přiletět.To ten život uletěl pes ani neštěkne.A Jéžíšek tuká na okno.
Poruč psu.Pes ocasu.Pes si lehne.Ocas se nehne.
Tak tu káru táhnem dál.Zasadit strom.Postavit dům.Založit si profil na Facebooku.
Co kdybych Tě moje milá oběsil ? To nedělej můj drahý asi by mě to škrtilo.
Marnost nad marnost.
Zavaž si tkaničku.Zavaž mi ji ty.Proč bych to dělal ? Od Tebe to bude lepší.Ty sám si ji zavaž budeš mít dobrej pocit že sis ji zavázal.Když mi ji zavážeš ty tak budeš mít ještě lepší pocit než já.Co by si ale jinak dělal kdyby si si tu tkaničku neuvázal sám ? Koukal bych na Tebe jak my ji zavazuješ.Kdo ji bude zavazovat mě když budu zavazovat tkaničku tobě.Rozhodně si ji zavazovat budeš sám patří Tobě.Když ji budu zavazovat tobě ty musíš na oplátku zavázat mě.To by nebylo ono.Dyt to bude dobrej pocit potom.Jenže ten dobrej pocit budu mít já a ty ne.To není fajn pocit když budeš mí jen ten tvůj pocit.Proč ? Nemůžem mít oba dva stejný pocity.Jak to.Když máš tkaničky jako já tak budeš mít pocity jako já.Jenže tkaničky nejsou pocity.Tkanička je tkanička a pocit je pocit.Jakej rozdíl je mezi pocitem a tkaničkou ? Pocit máš jenom jako.Tkaničky máš doopravdy.A pocit nemám doopravdy ? Co když tkaničky jsou jenom jako ?
A ten pocit je doopravdy ?
Tkaničky jsou iluze nemyslíš ?
Ale ty máš hezčí tkaničky.Proč ? Jsou stejný ne.Ted zrovna na ně dopadá stín v jiným úhlu než na moje tak musej bejt hezčí než ty moje.Tak jo.
Zavážeš je teda.A proč bych to dělal.Pro ten pocit.Od Tebe to bude lepší.Protože ho máš menšího než já.Možná ho mám menšího ale ty máš sice stejný tkaničky ale delší.Nechceš aby ti je zavázal někdo jinej ? Ne chci to od Tebe.Umíš krásně zavazovat.Potom je zavážeš ty mě.A proč bych to dělal.
Pro ten pocit...................................Pro ten krásnej pocit.
A tak to bude do konce časů.
PS: Vydržel si až sem ? Potom máš obdiv.Potlesk ve stoje.
Jako bonus obdržíš čtenářský deník.
Žádnej deník nic nebude.To je podstata absurdity.

dadako
27.08.2021

Tak toto rozhodně není můj šálek kávy a další den už na Godota čekat nebudu.

verciss
22.07.2021

Čekání na Godota jsem si vytáhla u maturity, tehdy jsem ji nestihla do termínu ústních zkoušek přečíst, tak jsem to chtěla dodatečně dohnat, ať vím, z čeho jsem to vlastně maturovala... No nevím, tento styl mi nějak nesedl. Určitě má svoje fanoušky, ale pro mě to bylo moc zmatené, dialogy nedávaly smysl, asi nic pro mě.

Set123
14.10.2021

Já si u toho chtěl odpočinout! Sakra. Jak chcete něco takového hodnotit? Nejsem si jist zda se Čekání na Godota dá vážně hodnotit, zda je na té hře co k hodnocení. Asi u ní více než u mnohých jiných platí, že se vám buď líbí, nebo nelíbí, respektive, nějak na vás vnitřně působí, či nikoliv. Na mě nějak působila. Ale jak, to už je zase nad mé popisné schopnosti.

Jeden pocit je však jasný. Je to moc dlouhé na čtení. Pro absurdní drama se spíše hodí velikost, řekněme, Havlovy Audience. Zahrané to působí lépe. Ale číst tuto hru opravdu nedoporučuji. Člověka z toho tak nějak po první půlhodince začne bolet hlava. Také nedoporučuji nad hrou nějak hlouběji přemítat. Z toho vás začne bolet po několika minutách.

Asi opravdu je vhodné ono označení „absurdní drama“. Drama absurdního člověka. Diváka vrhaného do podivuhodných epizodních situací, které se opakuji, v zásadě však bez jakékoliv konsekvenovanosti. Prostě hodina míjí hodinu a my stále na něco čekáme… Nebo ne? Já nevím. Dnes byla tato hra asi nad mé síly.

Snad toliko sem ještě připojím, aby tento komentář měl alespoň nějakou hodnotu. Slyšel jsem názor, že Čekání na Godota je vlastně dramatizací Camusova Mýtu o Sisyfovi. A ona to není špatná myšlenka. Páně Vladimír a Estragon se pokoušejí najít smysl svého bytí (jakž bychom mohli chápat čekání na Godota, čekání na smysl, který se neustále blíží, ale stále nepřichází) a využívají na to více méně podobné postupy jako Camus. Sebevražda, zavržení sebevraždy, hledání odpovědi v Bohu, zavržení i této filosofické sebevraždy, dokonce i přítomnost prvku dobyvatele tam je. Inu, je-li to tak, nevím. Mě tato myšlenka nenapadla a zdí se mi trošililinku děravá. Ale vidět to tam je. Tak pokud se nad tím chcete zamyslet... nebo nechcete...

1 ...