Čekám, až se vrátíš

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Obsah vystihuje podtitul - "Rodinné deníky z války". Jany Lebovič, žid a odbojář skupiny Přehledy žijící v ilegalitě, si vedl deník mezi březnem a srpnem 1944, kdy byl spolu s částí skupiny zatčen. V téže době byla za podporu skupiny deportována do koncentračního tábora také Pavla Hájková, matka Janyho kamaráda Miloše. Ta si pořizovala deníkové záznamy po osvobození během návratu domů přes zničené Německo a v prvých poválečných měsících. Pro Leboviče i Hájkovou představovalo psaní především způsob komunikace s nepřítomným partnerem, od něhož je oddělili nacisté. Tyto jedinečné dokumenty z bezprostřední zkušenosti vypovídají o holokaustu, odboji a koncentračních táborech. Edici doprovází rámující úvod a doprovodné texty Pavliných vnuků a Janyho neteře....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/386670/big_cekam-az-se-vratis-LVo-386670.jpg 4.54
Nahrávám...

Komentáře (2)

Kniha Čekám, až se vrátíš

Katrinreading
16.04.2021

Ta kniha je skvělá. Ale je skvělá jen díky deníkové části, konkrétně první deníkové části Janyho. Krátký, ale přesto silný text s významnou výpovědní hodnotou. Výrazně slabší je ale vše ostatní, do čeho autorka A. Hájková vlastní rukou zasáhla. Jistě je to vzdělaná odbornice, k poutavému textu mají její komentáře daleko. Ten text je tak mizerně napsaný, že jsem se jím musela prokousávat třikrát, a to jen proto, že jsem to sama ze studijních důvodů potřebovala. Ale dávám pět hvězdiček, a to proto, že těch pár stránek deníku muže, který byl popraven, za přečtení této knihy prostě stojí!

cori
05.05.2019

Autorka historička zveřejňuje deník své prababičky (vězněné v koncentračním táboře) psaný hned po osvobození od května 1945 do června 1946, kdy čekala marně na svého muže též vězněného v koncentráku. Druhým deníkem jsou zápisky babiččina prvního snoubence, které si psal po jejím zatčení v březnu 1944 až do srpna 1944, kdy byl sám zatčen a jako Žid zavražděn v Osvětimi.
Škoda, že k dispozici nejsou vzpomínky či deníky samotné autorčiny babičky Aleny Hájkové, rozené Divišové.
Jedná se o poctu, složenou jedné obyčejné, skromné a pracovité ženě prababiččce Pavle Hájkové (1898-1993)