Čas vos

V tomto románu stojí za současným životem hlavních hrdinů minulost a činy rodičů. Paní A.M. umí navodit atmosféru smutku a lítosti nad Bárou a Mirkem takovým zvláštním způsobem, kdy k tomuto nepotřebuje žádné románové výbuchy, ale naopak postupné vnitřní zlomy, které mají za následek tolik bolesti, které si oba přináší do současnosti. Jako vždy dokonale vystihuje, jak dospělý člověk může být ovládán něčím, co vzniklo před desítkami let a kdy vnímáte, že vlastně ta malá holka i kluk úplně nezmizeli.
Pro mě neskutečně dojemná kniha, stvořená bez patosu a přehánění. Neměla jsem pocit, že jsem tlačena k emocím, přišly samy.

Kniha je super čtení které vás chytne a nepustí dokud není poslední strana.

Autorka opět nezklamala. Kniha je stejně čtivá jako všechny předchozí. Příběh je protkán tématy jako mezilidské vztahy, vliv pomluv a závisti, domácí násilí a psychické zdraví, což mne velmi zaujalo a kniha má co předat. Několikrát jsem se během čtení zamyslela, co z toho jsem kolem sebe už někde potkala a zda se takovým věcem dá předejít. Autorka dokáže velice laskavě popsat i ty nejtěžší lidské osudy a velmi oceňuji naději vloženou hlavním postavám a nostalgický konec.

Dovedu si představit, že to některé čtenáře osloví, ale za mě to bylo celé poněkud banální, nic co by člověk neznal ze života, i když vlastní zkušenost s ničím takovým nemám. Nenašel jsem tam postavu do které bych se chtěl, nebo mohl vžít. Styl psaní dobrý, četlo se to rychle. Pointa nepřekvapivá. Že bych to doporučil, nebo se k tomu vrátil, to asi fakt ne.

Trochu depresivní příběh, od druhé poloviny celkem svižný a zajímavý.

Z knihy jsem si odnesla silné uvědomění - pomsta není dobrý životní motor a i když máme těžkou startovní čáru, je jenom na nás, co se svým životem uděláme. Bára i Ptáčník na chvíli uvízli ve své minulosti, ale laskavost jednoho člověka jim pomohla jít jinudy. Nakonec se jako nejsilnější charakter ukázal bratr Ptáčníka, který prostě šel a řešil. Bavilo mě i popisování ptáků, ve kterých se moc nevyznám. Knihu hodnotím velice kladně. Opět dobře a laskavě zpracované jedno těžké téma života.

Za mě nejméně dramatická kniha, co se týče tématu. Opět napsaná čtivě a laskavě. Líbilo se mi, že autorka hlavním hrdinům přes veškerá životní úskalí nadělila naději a sílu to nevzdat.

Veľmi pekný príbeh. Ohováranie a jeho dopad na ľudí, ktorý sa tiahne celým ich životom. Smutné, ale pravdivé.

(SPOILER) Příběh sledujeme z pohledu dvou hlavních hrdinů, Ptáčníka a Báry, kteří se ve vyprávění postupně kapitolu po kapitole střídají.
Ze začátku se mi kniha četla hůře než předchozí knihy autorky, jelikož mi připadalo, že se stále nic neděje. Neustálé pasáže s Bářinými snahami o zahradničení a Ptáčníkových výprav do lesa za pozorováním ptáků mě nudily a přišly mi zbytečně zdlouhavé.
Teprve postupně, jakmile se začaly odkrývat příběhy minulosti dvou hlavních hrdinů mě začala kniha více bavit a četla se velmi dobře. Děj byl ale předvídatelný, jakmile jsme se v příběhu dozvěděli, že matky obou hlavních hrdinů pracovaly v samoobsluze s potravinami, bylo mi ihned jasné, že takto se příběhy obou spojí a bude to i hlavní, bohužel velmi tragická zápletka celé knihy.
Příběh je to velmi silný, k zamyšlení, leč bohužel těžko uvěřitelný a nepravděpodobný. Nějak se mi nechce věřit, že by se Bára, tou dobou studentka, nedozvěděla, co stálo za překotným stěhováním jejich rodiny z města. Zvlášť na malém městě, kde se takové informace šíří rychlostí blesku… že by jí to nějaký dobrák nedonesl je těžko k uvěření.
Druhý kámen úrazu je zápletka s bezdomovkyní, bohužel taky naprosto mimo mísu. Tam je škoda, že příběh Oly nebyl rozepsán a vysvětlen podrobněji, určitě by to stálo za to lépe ho popsat a dovysvětlit. Že by ale Bára nepoznala svou nejlepší přítelkyni z časů dětství a mládí je těžko uvěřitelné.
Paralela s vosami je ale úžasná a nápaditá, nicméně mám pocit, že taková smrt se již v jedné z předchozích knih autorky objevila.
I přes všechny tyto výtky dávám plný počet hvězd, neboť knihy paní Mornštajnové mě prostě baví.

Díky této knize nevím, zda má pouť s autorkou a jejími dalšími díly bude pokračovat. Na každé straně chmura, tragédie, všechny postavy jsou buď zneužívané, týrané a zmítané nepřízněmi osudu. Celé příliš negativní, přijde mi to v poslední době u spousty spisovatelů jako závod, kdo napíše něco strašlivějšího. Celkově mě příběh nechytil a po přečtení jsem byla otrávená, že jsem s knihou trávila čas.

Sice dost depka, ale čteno jedním dechem ...

Krása a dojetí..a pocit, že tohle znám velmi důvěrně..ani tentokrát nejsem zklamaná.Paní spisovatelka prostě umí..v hlavě mi to doznívá ještě teď.

Skvělá kniha, která se čte s chtíčem zjistit, jak to dopadne. Rozhodně mne nezklamala a dala mi podnět číst další knihy od této autorky

Téměř celou první polovinu knihy jsem byla trochu zklamaná, protože všechny knížky od paní Mornštajnové se mi až doposud líbily, ale i když se knížka jako vždy příjemné četla, děj mě moc nenadchl. Druhá polovina už ale byla svižnější, napínavější a nedovolila mi knížku odložit až do samotného konce. Nakonec přece jen autorka nezklamala.

Vynikající, jako vždy!

(SPOILER) Zlo, závist, pomluvy, rodinné násilí, špatné konce atd. vše napsáno věrohodně, knížka se četla velmi dobře. Bohužel pro mne je kniha znehodnocená tím, že příběh není uvěřitelný.
Nejsem schopen uvěřit, že Bára v patnácti letech asi jako jediná z Brodu neví, co se stalo mamince. No a že nepozná nejlepší kamarádku ani po několika setkáních… Ne opravdu ne.
Ale já to mám s paní Mornštajnovou na houpačce. Listopád jsem jako jednu z velmi mála knih nedočetl a třeba Les v domě byl famózní. Není jiný autor u kterého bych měl takovéto názorové výkyvy.
Ale jen dál, prosím, paní Mornštajnová, příští knížka bude určitě zase parádní!

Obyčejný, ale hezky napsaný příběh.

Moje třetí kniha od autorky. Po Listopádu a Lesu v domě jsem se nechala zlákat krásnou obálkou a dobře jsem udělala. Knihu jsem přečetla skoro na jeden zátah, styl psaní autorky mi sedí. I přes opět těžší téma (pomluvy a jejich dopad i na další generaci), mi bylo u čtení hezky. Alena Mornštajnová dle mého patří k topu dnešních spisovatelů. Rozhodně doporučuji ke čtení. Čas vos vás donutí popřemýšlet o tom, že ne všechno je takové, jak to vypadá a jak dokáže něčí zloba zničit život jednotlivce nebo rozpad rodiny.

Příběh zničené Bářiny rodiny a nešťastného Mirka - Ptáčníka, mě opravdu dostal. Asi proto, že se zlovolnými pomluvami, závistí a zlou vůlí máme také své zkušenosti...Je smutné, že kolem nás žijí lidé, kteří si své vlastní frustrace, nedostatečnosti a zášť řeší ničením životů jiných. A málokdy je stačíme včas odhalit...

Doporučuji.