Čarodějky
Karin Krajčo Babinská
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/551526/bmid_carodejky.jpg
4
776
776
Debora a Táňa jsou dvojčata, přesto jsou každá úplně jiná. Zatímco Táňa je slavná zpěvačka a svůj čas tráví na koncertech či v honosném domě na kraji velkoměsta, Debora žije ve staré chalupě ukryté v lese. Na místě, kde spolu sestry vyrostly a kde ženy jejich rodu – léčitelky i čarodějky – žijí už po šest generací. Tragédie, při níž Debora málem přijde o život, je přinutí postavit se temné minulosti i svým vlastním stínům. Protože tak jako existuje den, existuje i noc. Jako existuje světlo, existuje i tma.... celý text
Přidat komentář
Nebylo to úplně špatné, taková trochu pohádka o čarodějkách (čti trochu nepřizpůsobivých ženách) v českém lese. Příroda, bylinky, magie... mám to ráda, takže ok :)
Od autorky jsem si už dlouho chtěla něco přečíst, takže když se naskytla výpůjčka od kamarádky, neváhala jsem. A dobře jsem udělala. Kniha mě chytla hned na začátku a těžko jsem se odtrhávala až do konce. Příběh dvou sester a vlastně celé jejich rodiny odhaluje nejedno tajemství a zároveň ukazuje, jak se do dalších generací mohou propsat činy předků... Už se těším, až se dostanu k další autorčině knize.
Kniha plná tajemství, magie ,ženské sily. Konec mě překvapil. Příběh se moc hezky poslochal.
Příběh asi dobrý,ale nevtáhl mě tak do děje jako předchozí knihy , které jsem od autorky četla a ten konec?? Mám rozpolcené pocity jestli to zrovna takhle mělo být , jestli si to Debora nebo Mája takto zasloužily...ale dost možná to posuzuji z pozice milující matky a jsem tím ovlivněna.
Moje první setkání s autorkou a to me v knihovně paní za pultem dosti odrazovala, ale ja se nedala a me cekalo moc milé překvapení, knizka se skvele cetla, příběh mě vtáhl a skvělý byl i nečekaný závěr, pro me az dojemné smutný, ze slza byla na krajicku. Díky za tak bajecnou knihu a kdo váha, doporučuji!
Moje první setkání s autorkou skončilo velkou spokojeností. Knížka se četla dobře, i když tedy závěr byl pro mě dost překvapivý. Myslel jsem, že to dopadne jinak. Každopádně však dávám všechny hvězdy a doporučuji. A dodávám, že knížka splňuje 17. úkol ČV 2025 (rodinná tajemství).
První setkání s autorkou a ohromně milé překvapení. Nečekala jsem tak dobrou beletrii, příběh mě zcela vtáhl a skvělý byl i nečekaný závěr. Díky za knihu.
Čarodějky od Karin Krajčo Babinské mě zaujaly svou atmosférou a silnými postavami. Příběh o dvou sestrách, které se snaží vyrovnat s rodinnými tajemstvími, je plný magie, emocí a ženské síly. Kniha má zajímavý styl vyprávění, který se prolíná mezi minulostí a přítomností. Líbilo se mi, jak autorka vykreslila vztahy mezi postavami a jak se postupně odkrývaly všechny vrstvy příběhu. Bylo to napínavé a emocionálně silné čtení. 4 hvězdy.
Pro mě veliké překvapení! Poté, co jsem Hvězdy na cestě hodnotila třemi hvězdičkami a Tsunami ani nedočetla a označila jako knižní odpad, jsem už jinou knihu od této autorky číst nechtěla. Ale nedalo mi to, otevřela jsem Čarodějky a konečně musím říct, že kniha je fakt dobrá. Chytla mě a nepustila, Karin K. Babinskou beru na milost a její další knihu si určitě přečtu.
Čarodějky si mě od samého začátku úplně nezískaly, ale postupně čarovaly tak, že mě opravdu okouzlily. Při čtení posledních částí knihy jsem ji nemohla odložit.
Čtyři generace žen mající výjimečné schopnosti, silně vyvinutou intuici, citlivost k přírodě, vnitřní sílu poprat se s osudem. Časové osy se střídají, stejně tak i pohledy jednotlivých postav, občas vyvolají trošku zmatek, ale když do sebe jednotlivé dílky zapadnou je to silný příběh.
Za mě stejné nadšení jako při dočtení Tsunami.
Po delší době kniha, od které jsem se nemohla odtrhnout. Příběh, který se odehrával v několika časových rovinách, se postupně splétal dohromady a odhalovat stará tajemství, pečlivě ukrytá. Odkrývání minulosti bylo bolestné a očistné zároveň. Kdo má rád příběhy s temným rodinným tajemstvím bude spokojen. Za mě autorka nezklamala, myslím, že prostě umí.
(SPOILER)
Byla jsem hodně zvědavá. Bála jsem se, aby mě knížka nezklamala jako Žítkovské bohyně. Čtení to bylo dost pochmurné až depresivní, každá z hrdinek měla svoje vlastní hluboké trápení, ale napsané to bylo poutavě. Konec tak nějak smířlivý.
Co mě naštvalo a dávám proto o hvězdičku míň, je zbytečná smrt koček. Na kočky mi nebude nikdo sahat.
Knihu jsem neměla v úmyslu číst, ale přesvědčila mě kladná hodnocení. A byla to překvapující a velmi čtivá knížka.
Líbilo se mi střídání časů, kdy na začátku je napsáno v jakém roce se to odehrává, takže čtenář není zmatený. Vyprávění z pohledu více postav je také velkým plusem. A i když se to zdálo všechno komplikovaně propojené, nakonec z toho vzešlo rozuzlení, které nečekaně dávalo znepokojivý smysl.
Zpočátku jsem byla trochu na rozpacích, téma čarodějek mezi námi mi není úplně blízké, ale postupně jsem k nim nalézala vztah a stala se součástí jejich příběhů o hledání štěstí a vyrovnání se s přízraky minulosti.
Další půjčená kniha. Tentokrát od mé druhé mámy, od jedné z nejúžasnějších žen v mém životě.
Sama bych si knihu nikdy nevybrala, takže bych ji ani asi nikdy nečetla. Moc se mi do ní nechtělo. Ale protože je to už druhá kniha, do které se mi sice nechtělo,ale zároveň patří mé macešce, a ta první nezklamala, číst jsem ji začala. Bohužel po dvou kapitolách jsem se měsíc intenzivně věnovala něčemu jinému a na čtení čas nenašla. Po měsíci jsem se ke knize ale vrátila. Že si ji přečíst musím! A nakonec jsem ji přečetla za dva dny. Nemohla jsem se od ní odtrhnout.
Příběh čarodějek, generací žen, mě do sebe vtáhl. Kniha se mi četla sama. Styl autorky mi hodně sedl a upřímně takové autory obdivuju. Ta kniha měla všechno, co od dobré knihy chcete. Nebo aspoň to, co mně přijde velmi těžké zpracovat, přenést na papír. Propletený příběh, který si ale nese plno ze života. Který nikde nevázne. Který chcete odhalovat dál. Líbila se mi i ta atmosféra knihy. To, že tak jak existuje den, existuje i noc. Jako existuje světlo, existuje i tma. Jediné, co mi trošku vadilo, byly ty skoky v čase, jelikož já a čísla/data nejsme moc kamarádi. Každopádně tím ale nechci říct, že to bylo špatně, chápu, proč se v čase tak skákalo.
No kniha se mi moc líbila, na konci jsem měla i vlhké oči, postavy byly uvěřitelné, jsem fakt ráda, že jsem si tuhle knihu přečetla. Jedna z nejlepších, co jsem tento rok četla, a to jsem fakt neměla vysoká očekávání. A tady platí - "nesuď knihu podle obalu", aspoň pro mě.
Díky téhle zkušenosti zkusím časem i další knihy Karin Krajčo Babinské.
Odpočinkový styl psaní. Ženy jako čarodějnice ať už v dobrém nebo ve zlém mě baví.
Moje první kniha autorky a musím říct, že jsem nadšená. Byla skvělá a čte se opravdu jedním dechem.
Příběh dvojčat Debory a Táni, které vychovává jejich babička v chalupě u lesa. Babička je silná žena, a jako ostatní ženy v jejich rodu je léčitelka a tak trochu čarodějka v dobrém slova smyslu. Babička obě dívky učí žít v souladu s přírodou, znát bylinky, kdy a jak je sbírat, jak pomáhat ostatním lidem.
Příběh začíná v okamžiku, kdy obě dívky jsou už dospělé a Debora málem přichází o život. Do té doby žila se svou dcerou v domku po babičce, po které podědila její dar léčit. Její dvojče Táňa je známá zpěvačka a pohybuje se v naprosto odlišném světě. Její život je plný koncertů a pevného řádu. Vše ale vezme za své v okamžiku, kdy se Debora ocitá v nemocnici a Táňa se musí postarat o její dceru. Od této chvíle se začne vše měnit. Hlavní hrdinky se musí vyrovnat s novou situací a my se postupně dozvídáme, jak všechno vlastně bylo. Jaké měly dvojčata dětství, co se stalo s jejich matkou a kdo byl otec obou dvojčat. Je to krásný příběh plný magie, temných sil a silných žen. A konec, ten byl opravdu překvapivý! Vřele doporučuji a už teď vím, že si musím přečíst i další knihy této autorky.
Štítky knihy
čarodějnice pro ženy léčitelství, alternativní medicína česká literatura rodinné vztahy nešťastná láska černá magieAutorovy další knížky
| 2020 |  Hvězdy na cestě |
| 2022 | Tsunami |
| 2018 |  Za sny |
| 2024 | Čarodějky |
| 2017 | Kecy, kecy, kecičky |
Tak od tohohle příběhu jsem se nedokázala odtrhnout, za mě prostě dokonalé. Kdyby byla možnost, dám šestou hvězdičku za intenzivní připomenutí dětských bylinkových výprav do lesa s babičkou. Tu bych pak zase srazila za nečekaný konec, takže ve finále těch pět je akorát.