Vražedná hra
Colleen McCullough
Carmine Delmonico série
< 2. díl >
Connecticutské městečko Holloman, sídlo Chubbovy univerzity a obří společnosti Cornucopia, je dějištěm druhého románu z volné řady detektivních příběhů z pera proslulé australské autorky Colleen McCulloughové. Kapitán Carmine Delmonico tentokrát řeší hned dvanáct vražd, k nimž došlo v jejich městě za jediný den. Každá byla provedena jiným kuriózním způsobem a zdálo by se, že spolu nijak nesouvisejí. Jenže v Cornucopii působí záhadný špion Odysseus, který předává do Moskvy přísně tajné informace týkající se zbrojního průmyslu...... celý text
Literatura světová , Romány
Vydáno: 2011 , Knižní klub
Originální název:
Too Many Murders , 2009
více info...
Přidat komentář
Člověku chvíli trvá, než se zorientuje ve všech obětech i dalších postavách, ale pak už autorka potvrzuje, že je výborná vypravěčka. Zajímavý příběh s docela překvapivým závěrem.
Příběh je složitý, však začíná dvanácti vraždami a jeho rozplétání je velmi, velmi pozvolné. Ten, kdo by šel po syrovém příběhu, by možná byl brzděn vnitřními komentáři některých aktérů (nahlížení pod kštice účastníků je asi autorce vlastní), neboť nejsou v textu úplně dobře ohraničeny a jednak jsou dosti nudné a mnohdy delší než vlastní promluvy v přímé řeči.
Co říct ke spletitému příběhu?
Snad jen to, že z pozadí detektivního příběhu leze špionážní prvek, ale thriller to není, jasný pane, spíš tak hybrid s mírně rozplizlým koncem. Vyznění příběhu je jednoznačně americké, zasazené do kulis amerického způsobu života konce šedesátých let. Ti dobří jsou prostě praví Američané, ale občas je potřeba oddělit pravé zrno od plev levých.
Umístění příběhu do šedesátých let je asi účelová úlitba ději, aby mohli do událostí zasáhnout aktéři, vrženi na scénu po konci války, resp. po zatažení železné opony.
Pro zvídavé čtenáře a pro lepší pochopení detailů je asi dobré knihu přečíst vícekrát.
Kniha byla moc překombinovaná, moc mě nebavila, ale dočetla jsem, ale jen z povinnosti.
S autorkou jsem se seznámila až díky tomuto jejímu pozdnímu dílu.
A musím říci, že jsem byla velmi mile překvapená.
Trošku nechápu některé komentáře k této určité sérii, já se opravdu dobře bavila.
Možná je to tím, že autorku neznám z Ptáků v trní, pro jejichž přečtení jsem se nikdy nerozhodla.
Při čtení této knihy mi bylo více než jasné, že čtu spisovatelku s velkým S.
Jen je mi líto, že tato série nebude mít více dílů.
Když pero podobného autora umlkne navždy, nedovedu se ubránit pocitu určité ztráty.
Napínavý příběh, nabytý děj, co také nechybělo bylo rozsáhlé rozuzlení případu. 2 věci mi však na knize vadily: 1. sem tam spisovatelka zbytečně nudně zabředla v popisu osob a míst, zvláště v oblasti obřího podniku Cornucopia a 2. často nečekaně přeskakovala v různých dějových oblastech v rámci neukončené kapitoli či odstavce.
Příliš zdlouhavé, chvílemi nezáživné (samotné provedení vražd je přitom objasněno na posledních asi pěti z celkových 360 stran knihy), s příliš mnoha jmény (12 vražd v jednom dni a s každou obětí se přidávají příbuzní a spolupracovníci...) a podivným zapletením KGB . Nevím, proč si autorka vybrala zrovna rok 1967 pro děj své detektivky, snad že mnoho současných čtenářů si tuto dobu nepamatuje nebo ani nemůže pamatovat, takže ji nenachytají snadno na švestkách, zda všechny reálie skutečně seděly...
Záplava vzájemně propojených vražd a hledání společného jmenovatele. Navíc špionáž. Snad až trochu moc démonický a prefíkaný vrah. Jinak psychologicky živé a nenudící.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2004 |  Ptáci v trní |
| 1994 | První muž Říma |
| 1995 | Koruna z trávy |
| 2005 | Říjnový kůň |
| 1999 | Caesar: leťte kostky! |
Kniha Vražedná hra je v
| Přečtených | 49x |
| Čtenářské výzvě | 3x |
| Knihotéce | 57x |
| Chystám se číst | 5x |
| Chci si koupit | 1x |
Kniha mě docela zaujala, jen jsem se trochu ztrácela ve všech těch jménech obětí, policistů, agentů. A někteří ti špioni od KGB - opravdu jsem nevěděla co si o tom myslet. Detektiv byl pohledný, šťastně ženatý a nebyl to opilec či narkoman - to je teď v některých moderních, hlavně severských detektivkách poslední dobou zvykem - a byl téměř geniální. A taky se tam dobře jedlo - mňam. Ráda bych si přečetla další detektivku od této autorky. Ptáky v trní jsem milovala.