Candide

Mladý, nezkušený a "čistý" Candide je vychováván na zámku barona Thunder-ten-Tronckha filozofem Panglosem. Když ale nevinně políbí ruku baronovy dcery Kunhuty, je vyhnán z ráje kopanci pana barona a fackami paní baronky. Na cestách Evropou, Novým světem, mezi národy civilizované i primitivní postupně nabývá zkušenosti, setkává se s čestnými formami zla - ať už je působí jednotlivec, společnost nebo příroda. Přesto se Candide nevzdává optimismu, jemuž ho Panglos naučil....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/32_/32369/candide-LCi-32369.png 3.8329
Originální název:

Romans, édition complète (1929)

Žánr:
Literatura světová, Humor
Vydáno:, XYZ
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (45)

Přidat komentář
milan2310
23. května

Odpočinkové, lehce čtivé.

kajunka333
02. dubna

Dílo se mi docela líbilo, především proto, že děj nikde nevázl, příběh naopak rychle plynul. Candidova dobrodružství byla zajímavá a hlavní hrdina toho prožil skutečně mnoho. A líbilo se mi i to, že motivací pro cestování po celém světě byla Candidovi láska.
Velmi zajímavé mi přišlo vložení Eldoráda, které Voltaire zachytil jako perfektní místo, kde si jsou všichni rovni, všichni se tolerují a nemají mezi sebou žádné neshody a spory a kde lidem vůbec nejde o zlato a drahé kamení, protože toho měli všude spousty a nezývali je blátem. Podle pověstí mně známých má být Eldorádo město plné nesmírného bohatství, kde je vše ze zlata. Ale myslím si, že bohatství, které popsal Voltaire skrze Candida je mnohem vzácnější a cennější.
Musím přiznat, že Candide byl první příběh o filozofii, který jsem kdy četla a přišel mi velmi zajímavý a dokonce i humorný, jak už satira bývá. Také mě velmi pobavilo, že některé postavy soutěžily v tom, čí život byl nejhorší a kdo prožil nejvíce neštěstí, zatímco Candide stále hledal někoho, kdo by byl opravdu šťasten.
Když jsem na internetu hledala informace o této knize, narazila jsem na názor, že kniha působí velmi realisticky a všechny hrůzy, o kterých hovoří, popisuje s dávkou ironie, což dodává těmto hrůzám ještě hrůznějšího charakteru. S tímto ovšem vůbec nesouhlasím. Naopak, kniha mi přišla napsaná velmi prostě, autor se nikde nezdržoval s popisem delším, než jaký byl nezbytně nutný a dával mnoho prostoru pro čtenářovu fantazii, což činilo o mnoho těžší představit si přesně některé scény. Mnohem realističtější mi ovšem přijdou knihy s více načrtnutým okolím a prostředím scén, například když jsem četla knihy od Eduarda Štorcha, kterého se nebojím označit jako mistra v popisu přírody, vše jsem měla před očima naprosto jasně, každý strom, každý keř, každé stéblo trávy. A hrůzy popsané v knize jsem právě kvůli tomuto nevnímala nijak těžce, Voltaire je vylíčil velmi prostě, stejně, jako by popsal počasí.

ArthasKarfa
22. ledna

Velmi poutavá a zábavná kniha, přitom se skvělým přesahem všech lidí a událostí. Nadčasovost příběhu a některé repliky se opravdu povedly. Doporučuji všem, kteří myslí, že Voltaire psal jen nudné fascikly bez špetky zábavy.

zipporah
28.12.2017

Najsilnejším prostriedkom na odpútanie sa od nudy, nerestí a blbých myšlienok je práca. Zvyšok "dorobí" čas. (upravené:))

Cink262
05.09.2017

Voltaire se v této knize ukázal jako pravý deista, ale i odpůrce organizovaných náboženstvích. Candide (což znamená francouzsky "prosťáček") procestoval mnoho částí světa, kde se shledával s absurditou tehdejší doby. Jediné místo, kde se měli lidé dobře bylo v tajemném Eldoradu, kde čirou náhodou fungoval koncept náboženství bez církve a bylo mnohem bohatší než jiné části světa plné zabíjení ze zábavy a nesnášenlivosti vůči jiným náboženstvím a kulturám. Možná i Voltaire doufal, že takový koncept uspořádání světa by byl lepší než tehdejší.

Adelajda_4
17.07.2017

Tahle knížka, kterou jsem si vzala jako další nudné maturitní čtivo předčila mé očekávání. Voltaire psal velmi nadčasově a na svou dobu i vtipně, moc se mi to líbilo, Candide zažil vskutku neuvěřitelné příhody.

nikca0568
24.05.2017

Na povinnou četbu do školy velmi čtivé, krátké a celkem zajímavé.

roman9739
21.05.2017

Ačkoliv byla kniha publikována v roce 1759, mnoho z jejích témat a postřehů je platných i dnes, o 258 let později:)

Isew
15.04.2017

Kdysi na střední škole jsem po knize sáhla v rámci studia osvícenství. Voltaire mi připadal nějak bližší než Rousseau, i když o obou jsem nevěděla téměř nic. Čekala jsem nějaké nudné filosofické pojednání, které budu muset přetrpět. Už u prvních stránek mi spadla brada a já se začala nesmírně bavit. Všechny absurdní cesty Candida, jeho filosofické průpovídky a neuvěřitelné situace, které by byly možné jen v mexické telenovele, se mi čas od času vybavily. Vždy, když jsem uklízela svou knihovnu a vzala tu útlou knížečku do ruky, tak jsem si říkala, že si jí zase přečtu. Nepřečetla, ale poslechla. Tímto děkuji Českému rozhlasu za úžasné dramatizované zpracování. Ani za tu poměrně dlouhou dobu neztratil Candide svůj optimismus, já se znovu vrátila do studentských let a bavila se jak tenkrát.

SeverusSnape
29.03.2017

Zajímavé dílo na tehdejší dobu..Kniha byla velice čtivá a místy mě i velmi pobavila

Ema22
10.03.2017

Na svou dobu velmi odvážná kniha, absurdita střídá absurditu. Nemáme se dobře? Upálíme kacíře! Postavy umírají, a po několika stranách je vše úplně jinak. Nebojte se Voltaira, jeho kniha je nadčasová a opravdu čtivá.

Kraken84
18.01.2017

Nedávno jsem přečetl Komenského labyrint, a proto mám s čím srovnávat. Nevím proč se musí jmenovat hl. hrdina "prostoduchý". Je jen zvědavý a není o nic víc neznalý světa jako např. Buddha před vyjížďkou mezi obyčejné lidi. Nereaguje ani tak šokovaně, jen je překvapený a začíná prvně zpochybňovat svého učitele-když vidí vraždy, války, znásilňování a ideální svět (ten, který ho měl čekat venku) je zcela jasně pohádkový a to jen proto, že je naprosto odříznut od okolí. "neboli optimismus" se nám vysmívá - nejklidnější postavou je ta nejpesimističtější.

Aggie.
15.12.2016

Četla jsem to kvůli maturitě a čekala jsem tedy něco jinýho. Sice si myslím, že jsem pochopila, co jsem pochopit měla, ale... Ten příběh je příšernej, a to tak moc, až mi to pak přišlo skoro vtipný. Ale aspoň je to krátký.

laepus
24.11.2016

Dnes už pochopitelně spíše svědek své doby, než převratné a zábavné literární dílo, přesto jsem se při čtení často zasmál, protože Candidova naivita je někdy neuvěřitelná. Osvícenství z toho teče všemi směry - ta víra v člověka, v jeho schopnosti a pobírání zkušeností, snaha dosáhnout nedosažitelného. Pokud člověk toto opravdu chce dočíst a zajímá ho to, bude více než spokojen.

Setapouch
07.11.2016

"Proč byl vlastně stvořen svět?" řekl Candide.
"Aby nás mělo co přivádět k zuřivosti," odvětil Martin.

hellena1523
05.11.2016

Milé překvapení! :-) Měla jsem trochu vítr z pana Voltaira a knihy vydané v polovině 18. století, ale zbytečně. Je velmi čtivá a musím říct, že jsem se opravdu bavila. Myslím si, že se k ní určitě někdy vrátím.

dearkiki
02.07.2016

Tato knížka mne příliš nenadchla. Ano, pochopila jsem její smysl, ironii a kritiku, ale ten příběh, ve kterém se toto vše ukrývalo, byl dost strašný. Měla jsem potíže dočíst to do konce, ale vytrvala jsem. Jsem ráda, že jsem tedy alespoň něco od Voltaira přečetla, ale opakovat tento zážitek již nemám zájem.

anntine
18.04.2016

Překvapivě zábavná a čtivá knížka. Měla jsem za to, že tak stará literatura bude hůř čitelná, navíc když jde o Voltaira. Nakonec jsem byla spokojená hned od začátku. Knížka je rozdělená do krátkých kapitol, jazyk upraven do novější podoby a příběh je poučný s často vtipnými scénami. Co se týče filozofického kontextu, Voltaire se vyjadřuje často spíše implicitně, tudíž plánuju přečíst knížku ještě jednou, abych z ní vytěžila co nejvíce.

lampernaqui
16.03.2016

Na to, jak jsem se zprvu bál, když jsem zjistil, že jdu číst Voltaira, jsem se výborně bavil. Žádné zbytečné řeči kolem, prostě jen pouhý příběh o putování hlavního hrdiny se svými společníky po světě křížem krážem. Trochu mi to stylem vyprávění připomínalo tvorbu Arto Paasilinna. Nečekal jsem, že se budu tolik usmívat nad některými úvahami a výroky. Tohle bylo velké překvapení Světové četby.

barynka15
18.02.2016

Místy mi to připomínalo Angeliku. Ale ten příběh není jen pohádka pro dospělé, ale velice poučné čtení se zajímavým závěrem. Vřele doporučuji k přečtení.

ElfkaEleanor
29.12.2015

Po prvním přečtení jsem se smála, po druhém přemýšlela a po třetím nechápala, jak je možné, že to Voltairovi v jeho době prošlo? Úžasně vypíchnuté dobové nedostatky a jejich krásné, byť leckdy smutné zesměšnění...

MMZ
21.12.2015

Ačkoliv se dílo fyzicky tváří, že má stránek 208, tak brzy zjistíme, že jsme na omylu a stránky se virtuálně "zhustí", protože Voltair je mistr "meziřádků".

Plútarchos
08.11.2015

Roztomilé povídky a vyprávění o Candideově putování a dobrodružstvích. Úsměvné, poučné, neuvěřitelné, filosofické, nadčasové, povznášející, zesměšňující, ironizující a karikující lidskou společnost, morálku, mravy, osudy, neštěstí, bídu, moudrost. Doporučuji k přečtení už jen pro tu skrytou ironii a humorný pohled na lidské trápení. Seznamte se s osudy Cosi-Sancti, Bababeka, Candidea, Kunigundy, Panglose a dalších postaviček, které se objevují, mizí a zase se zázračně objevují...
"Račte vyzvat některého cestujícího, aby vám vyprávěl, co ho v životě potkalo a najde-li se jeden, který nebude nadávat, že měl mizerný život, a který si ani jednou neřekl, že je nejnešťastnějším člověkem pod sluncem, hoďte mě po hlavě do moře."

ELMA
09.05.2015

Když zjistíte, že musíte opravdu číst mezi řádky a dílo si přečíst nejlépe dvakrát, abyste ho pochopili, zjistíte, že je to velmi fascinující příběh

Ctv
21.11.2014

Aby z této knihy člověk něco měl tak musí umět číst mezi řádky. Musí pochopit, že když je napsáno "a" tak ne vždy do znamená "a". Mě se tato kniha velice líbila a musím říct, že poslední věta knihy mne dostala úplně. Podle mě úplně - ale krásně - popřela Panglosovo učení, které se táhne celou knihou jako červená nit. Musíme obdělávat svoji zahradu ...

Klarv
07.10.2014

No nic pro mne. Chápu, že kniha poukazuje na spoustu problémů v té době, chudoba, postoj žen ve společnosti, naivita,.. Ale pro mne, jako čtenáře byla kniha utrpením. Nemám ráda, když je v knize tak moc skrytých, nebo poučných věcí, až se zcela vytratí nějaký pohodový příběh. Nerada u knih přemýšlím, chci jen číst a pochopit, o čem to bylo během 2 minut. Ale tato kniha, u mě nepochodila. Několik postav zemře, pak se znovu objeví na scéně, pak znovu zemřou, pak se znovu objeví, co to mělo být? Každá postava vypráví svůj osud, až jsem se v tom ztrácela. Candide byl naivní až moc na můj vkus. Filozofii nemám v lásce obecně, takže asi tak. Prostě jsem očima hypnotizovala strany, aby sami ubíhaly.

Honey0105
04.10.2014odpad!

Jsou knihy, které uchvátí svojí jedinečností a jsou knihy, které čtenáře naopak odradí. Tato kniha pro mne spadá do druhého případu. Stačilo jen pár vět a věděla jsem, že i když se knihou prokoušu, tak to bude opravdu bolet. Bolelo. Je mi líto, že nemohu toto dílo ocenit, ale prostě to nejde.

MayB2
09.08.2014

Neuvěřitelně moderní knížka. Musela ve své době opravu vzbudit poprask, strefuje se do všech možných nešvarů nejen své doby a není v opozici jen k Leibnitzově filosofii, ale ke všem, kteří ve jménu dobra páchají zlo. Stylem mi Candide trochu připomíná Krvavý román.

Kapis
07.11.2013

Konfrontace a výsměch Leibnizovi je velmi svěže a vtipně podán bajkovým až pohádkovým způsobem, díky čemuž se kniha čte sama. Taky lze vidět Voltairovy životní přesvědčení a názory - příčína a následek, osud, propojenost všech událostí, přirozená víra v Boha bez fanatických a nebezpečných dogmat, nesmyslnost válek, svoboda vyznání jako základní princip atd. Candide je prostě úžasné čtení, strašně se mi líbílo jak třeba Panglos popisuje jak únik z oprátky a přitom nazývá inkvizici "slovutnou a ctihodnou", jak je zkrátka nejlépe na tomto světě zařízena. Podobně, když naši hrdinové dojdou do Eldoráda a s údivem se dozvídají, že u nich nikdo nikoho nepřesvědčuje o svém pohledu na boha, nenaráží na kůl a neupaluje za jiné názory apod. Taktéž s jakou lehkostí se píše o rozpáraných břiších, krvavých jatkách, rozšmelcovaných mozcích nebo že je znásilňování, plenění a vraždění zcela běžné, tak je to holt na tom světě zařízeno válečnými zákony. No zkrátka úžasné satirické a inteligentní počtení, kterému by jeden neřekl ani náhodou, že mu je cca 250let.

ladyfromskye
05.10.2013

Zhodnotit knihu Candide a jiné povídky (Lidové nakladatelství, 1970) jako celek vlastně nejde. Povídky a hlavní filosofické dílo Voltaira se podle mého názoru od sebe dosti liší.
Filosofické povídky se autorovi vskutku vydařily, jejich hlavní předností je, že na malém prostoru dokážou srozumitelně a jasně odevzdat čtenáři své poselství, takže je pak jen logické, že je čtenář doslova hltá. Zároveň si z nich ale bere i ponaučení. Za mě 5*.
Co se týče Candida neboli Optimismu, tady je to podle mého názoru horší. Což o to, myšlenkami, a to hlavně dobrými myšlenkami, to tu jen překypuje. Dalším plusem je nenáročný jazyk, přístupný takřka všem (Tedy pokud máte vydání bez poznámek, jako je toto, a můžete si o Candidovi udělat vlastní názor.). Jenže to, co se na myšlenky staví, to je... Co jsem to vlastně četla? Horor? Erotický román? Satiru? Nebo dokonce sci-fi? Nebo všechno dohromady? Kdepak, tohle mi moc přes nos nešlo. Takže Candide za 3*.