Café Museum

19.03.2022

Jde tu o kulinářsky zachycovanou atmosféru různých částí bývalé monarchie. Bohémský reportér s doprovodem nás vezme po Evropě od jednoho pohoštění k druhému, vždy nám představí danou kuchyni, s ní spojenou historii, a nechybí vtipné zážitky z cest; až po šťastný konec, kdy nachází druhý domov na slunném jihu. Zatím skvělé!
Jen kdyby mu už tehdy poradila ta reklama, aby byl „méně-více“:
Střídá se totiž poklidné vyprávění / zběsilý výron informací / najednou je z toho recept / a opakovat. Sem tam povýšená poznámka na adresu národa, s nímž zrovna nesedí u stolu. Často jsem se zasmála, ale stejně často ztratila v tom, co chtěl říct.
Důsledek? Tak útlá, vtipná a námětem jednoduchá kniha, a tak blbě se to četlo.

07.09.2020

príjemná prechádzka dejinami a chuťami strednej Európy. kde sú tie časy, keď si národovci všetkých slovanských krajín rozumeli aj bez tlmočníka. dnes... v Košiciach na Hlavnej som sa s mladými Rusmi musel dohovárať anglicky.
kniha je plná radosti, chutí a lásky, či už k jedlu alebo blížnym svojim. v mnohom mi pripomína rozprávanie Angličana Petra Mayle (https://www.databazeknih.cz/autori/peter-mayle-5767), ktorý svojho času krásne spopularizoval Provence a francúzsku kuchyňu.
po chuťovke Česká babička (https://www.databazeknih.cz/knihy/ceska-babicka-aneb-cizinec-je-nasinec-91953), ktorú som mal v ruke nedávno, ma potešilo, že strednú Európu ako svoj domov vníma ďalší človek.

22.03.2020

Nesporně zajímavá, pro nás jako středoevropany téměř povinná četba (jako zdroj k dalšímu zkoumání, podumání či návštěvě): beletristicky podaná historie, kultura, kuchyně i jazyky zemí vzniklých z Rakousko-Uherska, viděno znaleckým pohledem současného polského novináře, který na to má - má totiž ve svém rodokmenu snad všechny národnosti střední Evropy (pro vysvětlení některých zvláštností se často musí ale mnohem dál, za hranice bývalé monarchie).
Moc se mi líbíly černobílé fotky uvozující jednotlivé cestovatelské črty.
Suma sumarum: 90%
Osobní poznámka: zatímco jsem si užívala občasné vsuvky ve slovanských jazycích, rakouské němčiny bylo příliš (a pro mě nesrozumitelné - zásadně bez překladu), maďarštiny naštěstí pomálu.

Na závěr přidal autor informaci, kterak si pořídil dům v Dalmácii: teď žije napůl v Krakově a napůl na špičce Pelješacu, jak já mu závidím (ďjó móře, i když Wawelský drak je taky lákavý)!

30.07.2016

Je to vtipné, labužnické, nostalgické, poučné i poučené. Radost číst.

Doporučeno hlavně:
1) monarchistům, především pak obdivovatelům Rakousko-Uherska
2) labužníkům, kavárenským povalečům, mlsounům, kavárníkům, restauratérům, sommeliérům, hoteliérům, lahůdkářům...
3) lidem, kteří rádi cestují a krásu dokáží najít třeba jen kousek za hranicemi.

03.09.2015

Velice milá kniha, po přečtení jsem měla chuť okamžitě sednout do malucha a vyrazit na Balkán za kvalitním krmením. :)

17.09.2014

Knižka ako guľáš! Maklowitz píše takto: nakrája lahodné hovädzie pliecko, opečie na mladej cibuľke, ochutí tou najlepšou mletou paprikou, podusí, zaleje pramenitou vodou a potom do hrnca nahádže plesnivé rajčiny, papriku aj s jadierkami a stopkou a neošúpané zemiaky.
Keby sa autor venoval vareniu, rozborom chutí a degustáciám pijatiky, knižka by bola super. Jeho veselý a ľahký štýl sa čítal veľmi príjemne. I mnohé anekdoty, hoci pohádzané bez ladu a skladu jedna cez druhú, vyvolali môj úsmev. Knižka sa však hemží rôznymi iritujúcimi prirovnaniami a metaforami ("zobudil som sa dolámaný, ako čínsky gymnasta" a pod.) či násilnými odbočkami mimo tému. Ani to však nie je to najhoršie...
(nacionalistická poznámka): Pán autor pláva v dejinách Rakúsko - Uhorska ako povestný slon v porceláne. Evidentne delí národy niekdajšej monarchie na jemu sympatické (Maďari, Česi, Chorváti, Poliaci, Rusíni) a nesympatické (Rakúšania, Slováci, Rumuni, Srbi). Nedostatok, respektíve jednostranné informácie, ktoré Maklowitz má (nevpustenie maďarského prezidenta, idúceho odhaľovať sochu na sporný juh Slovenska, vydáva za rodinnú návštevu), či vyslovené ignorantstvo historického kontextu ("podľa oficiálnych uhorských sčítaní obyvateľstva, nežili v polovici 19teho storočia v Sedmohradsku takmer žiadni Rumuni" - isteže, veď pre Uhrov oficiálne Rumuni vlastne neexistovali) spôsobuje, že kniha je plná momentov, ktoré musia čitateľovi, aspoň trochu z vnútra poznajúcemu stredoeurópske reálie, vo vrecku nožík otvárať. Nesmúťte za koncom Rakúsko - Uhorskej monarchie pán Maklowitz, ona padla práve kvôli ľuďom, ako ste vy!

11.08.2014

Výborná kniha, kulinářský cestopis se špetkou nostalgie po starých časech. Starými časy je míněno staré dobré mocnářství