Byla pak sobota ...

03.12.2015

Anotace na přebalu ani text na záložce mě nijak nepřipravily na to překvapení, kterým mě tato kniha doslova zaskočila. Pokud tohle mohlo v roce 1980 (!) v Sovětském svazu vyjít, pak to tedy značí, že ani ten pověstný sovětský anitisemitizmus a ani ten pověstný sovětský cenzorský dohled nad potenciálně "ideově závadnými díly kritizujícími budovatelské úspěchy" buď neexistovaly, nebo úplně zaspaly.
Tato mistrovská novela je útlá rozsahem (220 stran malého formátu) i obsahem - 6 hlavních postav plus asi 10 epizodních, téměř celý děj se odehraje v jediném měsíci. Komorní, sevřená forma a přitom velké drama několika lidských osudů. Osobitost tématu je zřejmá hned při uvedení jmen protagonistů - vesměs starozákonních: Gerše, Rebeka, Saul, Solomon. Přitom nic moc "typicky" židovského se tam ani neodehraje, kromě pár specialit židovské kuchyně při velkém pohoštění a ojedinělé návštěvy zničené, zaneřáděné synagogy přežívající kdesi na okraji města. Přesto je zřejmé, že autorčin záměr ukázat život a myšlení sovětských židů v 60. letech nebyl náhodný. A nepochybně nebyly náhodné ani malé bodavé a opakující se epizody o srážce zdravého rozumu se socialistickou realitou tehdejšího Sovětského svazu. Ó, jak jen mi to bylo známé: každá významná historická či veřejná budova měla neprůchodný, trvale zavřený, někdy až zabedněný hlavní vchod a všude se chodilo přes dvůr, pamatujete? Objednat si v restauraci bylo možné vlastně cokoliv, ale sníst se muselo to, co číšník přinesl - pamatujete? Mít příbuzného "na Západě" - to měla pomalu každá rodina, ale uvést to do personálního dotazníku bylo krajně nebezpečné - pamatujete?
Je to i příběh dávné lásky, která zůstala - tak jako mnoho snů mládí - nenaplněná. Je to i příběh emigrace, která původně byla klukovským dobrodružstvím, až historický vývoj z ní udělal "ideovou zradu". Je to příběh několika lidí, jejichž vztahy najednou provětrá nečekaná návštěva jednoho "odpadlíka" po mnoha desetiletích.
Četlo se to hezky, doporučuji.