Byl jsem u toho, když Lendl stoupal na tenisový trůn, Werich uzavíral svou životní pouť a Hušák vsadil SAZKU do hry o arénu
Jiří Janoušek
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/312927/mid_byl-jsem-u-toho-kdyz-lendl-stoupal--aTJ-312927.jpg
4
6
3
Tyto tři reportážní příběhy spojuje mistrovství vypravěče, známého publicisty Jiřího Janouška, mimo jiné také spoluautora knižních vydání rozhovorů NA PLOVÁRNĚ. Sám o této své knize říká: „Těžko říct, co mě na těch třech příbězích tak přitahovalo. Werichovo tušení blížící se smrti? Hušákova touha zapsat se do dějin a furiantská posedlost mít ve všem pravdu? Lendlův přesně kalkulující mozek, sebekázeň a odhodlání být pánem svého osudu? Snad alespoň v pozadí jsou znát stopy domácích poměrů, ve kterých se ty příběhy odehrávaly: Werichova samota v bezčasí sedmdesátých let. Lendlovy peníze a sláva, v konfrontaci s rostoucí bezradnosti bývalého režimu v letech osmdesátých. A Hušákovo podnikání mezi pomníky privatizačních omylů s jejich zamotaným právním stavem na začátku nového tisíciletí.“ Kniha obsahuje také originální fotografie z autorova archivu.... celý text
Přidat komentář
Novinářské záznamy pěkně vystihují tři období našeho státu. Konec sedmdesátých let a naprosté bezčasí postihuje zestárlého nemocného klauna, který dožívá v domě na Kampě. Jeho názory a postřehy jsou všeobecně známé, ale je fajn si je připomínat. Přelom sedmdesátých a osmdesátých let a přesně kalkulující mozek Ivana Lendla. K tomu odhodlání stát se pánem svého osudu navzdory všem těm komunistickým papalášům, kteří nikdy nic nedokázali, ale osobovali si právo určovat jiným osud. A začátek tisíciletí, ve kterém se pohybuje řada šíbrů, co podnikají a díky stávajícímu právnímu řádu přicházejí k obrovským majetkům. A Hušák se Sazka arénou prostě jede. Příběhy jsou v knize doplněny fotografiemi, které je dokreslují. Takže dobré čtení.
Tahle kniha, jak už jde pochopit z názvu, je rozdělená na tři části. Je to vlastně takový slepenec tří delších žurnalistických statí, které by třeba bylo možné najít někde v časopise. Už samotné názvy kapitol jsou vlastně doslovným obsahem. Měl jsem problém s tím, že kapitoly jsou prostě krátké. Až na prostředního "Hušáka" na mě působily spíš jako takové úryvky, jako že čtete druhý díl a pokračování bude v příštím čísle.
V první kapitole zastihneme Ivana Lendla, jak svým až psychopatickým úsilím dosáhne prakticky z ničeho, zabarikádovaný uprostřed normalizace, nejvyšších met v tenise. Zároveň si ale svou sebestřednou povahou, a rozhodnutím nesoustředit se na malichernosti, jako jak působím v televizi, udělá i dost nepřátel.
Druhá kapitola se věnuje řediteli Sazky, který byl jedním z hlavních lidí, jež se zasloužili o dostavbu nyní O2 areny. Tyhle megalomanské stavby, které vlastně nikdo rozumný nechce, slouží pouze k tomu, aby si "zainteresovaní" mohli nahrabat spousty peněz různými podvody. O2 arena je toho skvělým příkladem. Autor knihy Jiří Janoušek, jak píše byl u toho, a sem tam stál asi i vedle Hušáka a jeho kamarádů. Takže se můžete těšit na článek o tom, že Hušák to myslel dobře, když si z peněz daňových poplatníků nechával posílat na účet stamilióny, aby měl na benzín do svých Bentley a Hummerů a tak podobně.
Poslední kapitola je rozhovor s Janem Werichem, který byl v té době už hodně nemocný. Každopádně je to nejlepší kapitola, protože Werich byl prostě skvělý vypravěč a glosátor, a i v takhle pokročilém věku a nemoci mu to pálilo, a mnoho z toho, co řekl, by se dalo rovnou vytesat do kamene. I když nevím jestli podobné rozhovory nevyšly už v předchozích knihách.
Kromě kapitoly o Hušákovi, který pořád staví a maká, a zase staví, atd., musím ale uznat, že autor je celkem vypsaný a jeho styl psaní je lehký a čtivý.
Štítky knihy
novináři privatizace Jan Werich tenisté, tenistky Ivan Lendl
Autorovy další knížky
| 1982 |  Rozhovory s Janem Werichem |
| 1990 |  Kuchařka pro zaměstnaného muže |
| 2018 | Jan Werich za oponou |
| 2020 | Můj život mezi slzami a smíchem |
| 2012 | Na plovárně s Markem Ebenem |
Kniha Byl jsem u toho, když Lendl stoupal na tenisový trůn, Werich uzavíral svou životní pouť a Hušák vsadil SAZKU do hry o arénu je v
| Přečtených | 4x |
| Čtenářské výzvě | 1x |
| Knihotéce | 2x |
Novináře Jana Janouška si pamatuji z doby, kdy psal do Mladého světa a tak mě potěšilo, že i tyto tři rozhovory jsou napsány jeho typickým poutavým stylem. Janouškovi se v těchto rozhovorech povedlo zachytit Werichovu samotu v bezčasí sedmdesátých let, stejně jako nelehký boj Ivana Lendla o své místo v tenisové světové špičce, a také Hušákovo podnikání v době po sametové revoluci, kdy docházelo k řadě privatizačních omylů a právní systém byl ještě v plenkách.