Bumerang

Bumerang https://www.databazeknih.cz/img/books/76_/76014/bumerang-76014.jpg 5 13 4

Autor v cestopise o Austrálii vypráví o své 30.000 kilometrů dlouhé cestě vnitrozemím tohoto kontinentu, o historii jeho objevení, o prvních evropských přistěhovalcích i o dnešním moderním životě v metropolích.

Přidat komentář

rickiwolf
15.01.2023 4 z 5

Jde o poutavě napsaný cestopis, kde autor s manželkou a dcerou procestovali Austrálii. Určitě to tehdy stálo za to. A ty vzdálenosti.

cziss
23.02.2021 5 z 5

Velmi poutavě napsaný cestopis z Austrálie. Kéž by takových bylo více.


esma
11.02.2018 4 z 5

Prokrastinací zavání můj projekt : Likvidace knihovny po starých rodičích. Prohrábnu jednu z mnoha krabic, něco vyberu, přečtu a pak s omluvou vracím zpět. Naposledy tuto šedesátiletou knížku Bumerang. Není tedy o současné Austrálii (určitě už má všechny mapy zdigitalizované, varovné systémy fungují a chlubí se dokonalými IS), ale má vůni dob minulých-neminulých, kdy ještě lze vnímat osobité kouzlo země než všichni začali používat stejné mobily a obdivovat stejné superstars.
Austrálie této doby zaujme svou jinakosti, vychází z jiné geografie a z jiné kultury a důsledky nestandardního osídlení se na ní také podepsaly. Knížka čtivá i zábavná (pokud si odmyslíme know how bílého muže ve vztahu k domorodcům) a určitě by mohla být v portfoliu těch, co se do této nádherné země chystají.

HTO
06.11.2011 5 z 5

Skvělá kniha jediného Švéda na Kon-Tiki, psaná v olympijském roce 1956. Protože psaná etnografem, nabitá například údaji o domorodcích, které těžko kde jinde shánět (mne například přiměla k tomu, abych si prostudoval australské zákony, které před půlstoletím byly k domorodcům tak kruté). Navíc dnes, když máme Austrálii zapsánu jako vyspělou zemi a vybavuje se nám opera v Sydney, působí to přímo neuvěřitelně, popisy absence cest, potíží s dopravou, neochoty stavět hlavní město, podmínek ve vlacích... Fascinující cestopis!

K potěšení z četby přispívá i fakt, že překladatelka zčeštila jméno autorovy manželky Marie-Thérèse na Marii Terezii. S manželi jela i jejich dceruška Maruia – „jela z Göteborgu na Havaj, když jí byly tři měsíce, projela Nový Zéland ve věku jednoho roku a autem se vezla přes celou Evropu, když jí byla dvě leta. Tak proč by nemohla v campingovém voze procestovat Austrálii ve zralém věku tří a půl roku?“