Bridgertonovi (1–3) - komplet

10.02.2024

Nevyžádaný dárek k Vánocům, takže asi tak. Říkala jsem si, že to aspoň bude Austenová, jenom se sexem, fajn, to beru. No, dialogy nejsou Austenová, je to moderně napsané, ale našroubované do začátku 19. století. A ten sex se taky dal zvládnout lépe. První dvě knihy - příběh Daphne a Anthonyho, jsou skoro jako přes kopírák. Třetí příběh Benedicta je totální Popelka, včetně zlé macechy, sester a maškarního plesu. Kdybych si měla vybrat, tak nejvíc mě asi bavila druhá kniha. Není to žádná přelomová četba, ale přeci jenom, jako každá žena, potřebuji čas od času to pohlazení romantiky. Čas to zkrátí, je to čtivé, nenáročné, vlastně docela milé.

17.10.2023

Naprosto skvělé a čtivé. Miluju Bridgetony - knižně i seriál.

11.03.2023

Autorka nám postupně představuje příběhy sourozenců Bridgertonových. Je jich celkem osm a zvláštností na nich je, že jména začínají na písmeno v abecedy podle toho, kolikátí v pořadí se narodili.
V první trilogii je nám představen osud Daphné, Anthonyho a Benedicta.
Příběhy jsou čtivé, autorka pluje příběhem jen tak po povrchu, hlubokých myšlenek, či hloubkového ponoru do duše postav se nedočkáme. Samozřejmě každý díl je obohacen o milostné scény. I doba, ve které se příběh odehrává, je nastíněna jen tak povrchově.
Do knih jsem se pustila po shlédnutí seriálu na Netflixu. A i když se nejedná o literaturu na úrovni, přesto si knihy v knihovně ponechám. Protože je to přesně ten typ četby, kdy si chcete odpočnout, zrelaxovat se a nic nemyslet.
Z této trilogie se mi nejvíce líbil příběh Benedicta. Byl sepsán na motivy Popelky. A tady jsem se dostala asi nejblíže k hrdinovi, co se týče jeho prožívání a myšlenkových pochodů.

První kniha mě velice zaujala, druhá byla také dobrá, třetí skvělá, byť parodií na velmi ohranou Popelku... Série má ovšem mnoho dílů a postupně (zhruba u páté knihy) mě zkrátka začala nudit. Příběh je krásný, ale zápletky vždy primitivní. Člověk většinou už od první stránky tuší, s kým se hlavní hrdina/nka dá dohromady tentokrát. Humorné dialogy jsou někdy spíše trapně nereálné až klišé (cca od šestého dílu tam snad ani jiné nejsou) a okolní postavy mají charakter vylíčený mnohdy skvěle, jen hlavní postava jakoby v každé knize byla ta samá, pouze s jiným jménem... Autorka vložila do hlavních hrdinů takový kus sebe, že si očividně neuvědomila, že se v jednotlivých dílech jedná o různé lidi s různými vlastnostmi. Nepřijde mi, že se dokázala dostatečně vžít do jejich role (příkladem je, že všechny muže tehdy očividně vzrušovalo úplně to samé a všichni měli identický způsob svádění). Zamilování se vždy probíhá zničeho nic a bez žádné zjevné příčiny (postavy se totiž kolikrát znají už dlouho předtím, než se do sebe najednou zamilují, nebo se naopak jedná o lásku na první pohled), a sexuální scény jsou v knize popsány způsobem, který mě nabádá k myšlence, zda není autorka knihy stále ještě panna. Doporučuji jako lehké počtení pro ukrácení chvíle, ale očekávejte spíše takovou teenfikci z wattpadu na úrovni, než plnohodnotný duchaplný román.