Nevhodný návrh
Julia Quinn
Bridgertonovi / Bridgertonovci série
< 3. díl >
Rok 1815. Sophii Beckettové se nikdy ani nesnilo, že se jí podaří vklouznout na vyhlášený maškarní ples lady Bridgertonové, natož se tam seznámit s “krásným princem”. Přestože je dcerou hraběte, zlá nevlastní matka ji odsoudila do role služebné. Teď se však Sophie v náruči šaramantního a pohledného Benedicta Bridgertona cítí jako princezna. Bohužel s vědomím, že až odbije půlnoc, kouzlo vyprchá…... celý text
Literatura světová , Romány , Pro ženy
Vydáno: 2005 , Ikar (ČR)
Originální název:
An Offer From A Gentleman , 2001
více info...
Přidat komentář
Začátek trochu připomínal Popelku, ale za mě nejlepší díl Bridgertonových! Konec bezvadný, přečetla jsem za den. Benedict mě chvílemi trochu rozčiloval, ale Sophie mi to vynahradila. :)
Mne teda nevadil popoluskovsky namet. Pribeh to bol pekny, romanticky, aj na tento zaner boli niektore sceny tak trochu pritiahnute za vlasy... Ale hodnotím kladne. Hviezdicku strhavam za to, ze to povestne iskrenie a chemia sa objavili len v scene Popoluska na plese, neskor sa ich vztah vyvijal pozvolna a chybalo mi v nom take to steklive napatie....
Třetí z knih o Bridgertonových byla pro mě první, kde jsem mohla více pustit fantazii a neměla jsem již v hlavě představy scenáristů seriálu. Nedalo se srovnávat. Což mám všeobecně raději. Příběh se opravdu podobá velmi Popelce, zde je ale Sophie více kurážná. Hodně romantické, pohladí po duši a velmi se hodí do předvánočního období, protože - kdy jindy než nyní si vychutnávat pohádky.
Vždycky mě zajímalo, kam by se příběh ubíral, kdyby Popelka vzala osud do svých rukou a jen poslušně nečekala, až ji princ zachrání. Myslím, že takhle nějak by to mohlo klidně být. Příjemné, pohádkové čtení.
Ze začátku jsem moc nebyla nadšená, že je příběh inspirovaný příběhem Popelky, ale nakonec to nebylo tak stejné. Krásný příběh, bavila mě celá kniha, nebyly zde žádné nudné části a četlo se to velice lehce. Doporučuji!
Na Benedictův příběh na motivy Popelky jsem se těšila a zároveň jsem byla zvědavá, jak se s tímto kniha popasuje.
Nakonec musím říct, že mě tento příběh bavil ze všech nejméně (zatím, uvidíme, co přinesou další díly). Vadilo mi, jak Benedict tlačil na Sophii, aby se stala jeho milenkou a vůbec se nezajímal, proč to odmítá. Aspoň nakonci si tuto skutečnost uvědomil a zjistil, že to bylo špatné. Nicméně ani Sophie v tomhle není zcela nevinná. U ní mi vadilo, že nebyla k Benedictovi upřímná, a proto vznikla jistá nedorozumění.
I přes tyto překážky se mi to líbilo. Ano, Benedict a Sophie mají mezi sebou chemii, která se jim nedá upřít. Benedicta jsem si oblíbila, není to je jen Bridgerton č. 2, ale skýtá v sobě toho mnohem víc, než je na první pohled vidět.
Absolutně se ztotožňuji s komentáři pode mnou v tom, že kniha byla podobná pohádce o Popelce. To však zhruba ve čtvrtině románu vyprchalo a děj se začal vyvíjet jiným směrem, za což jsem autorce v duchu poděkovala, protože jsem se obávala toho, že by pak dílo postrádalo patřičnou čtivost a originalitu. Ke konci jsem ke svému překvapení měla před sebou obzvlášť sympatický pár a nejspíš i nejpovedenější příběh ze série :).
Tento dil se mi zatim cetl nejlepe. Mozna tim, ze jsem nebyla ovlivnena serialem. Nebo taky proto, ze mi konecne byla trochu sympatictejsi hlavni zenska postava. Namet Popelky mi ze zacatku vadil, ale rychle se dej stocil trochu jinym smerem.
Uuu... Začátek jsem úplně hltala. Příběh Popelky! Ale konec... To prostředí, kde se odehrála poslední "zápletka" se mi nelíbilo... Ale skončilo to dobře!
Jen si myslím, že jako seriál to určitě pozmění, aby to bylo lepší. Nebudu jim v tom bránit. A bylo by dobré, kdyby v třetí sérii byl maškarní bál a čtvrtá série by patřila jen Benedictovi.
Od začátku knihy jsem měla pocit, že jsme v příběhu o Popelce. :) Sophie Beckettová je takzvaný bastard. Dcera hraběte a služebné. Její matka bohužel zemře a hrabě se znovu ožení. Nová paní má již 2 dcery. Poté, co hrabě zemře se ze Sophie stane otrok. Dělá všechnu těžkou práci, co jen jde. V závěti je vše napsané jasně. Hraběnka dostane velké jmění, pokud Sophii nechá u sebe do dovršení 20 let.
Sophie se jako popelka vydává na maškarní bál k Bridgertonovým, kde se zamiluje do Benedicta. O půlnoci ovšem musí být pryč. Poté se dlouhé měsíce neuvidí. Co je svede opět dohromady? Pozná Benedikt tajemnou neznámou?
Kniha se četla jedním dechem. Sice bylo těžší se prokousat začátkem, protože se mi nelíbilo, že je to začátek Popelky jako přes kopírák, ale potom se příběh parádně rozjel a já se nechala unášet na stránkách plných vášně a něhy. Konec byl velice dramatický a napínavý. Co bych autorce vyčetla je popis odpanění. To je něco, co mi přijde nevhodné k tomuto stylu knihy.
Budu se těšit na další díly někdy příště. :)
Tato kniha ve mně zanechala hodně dojmů. Bohužel ne všechny byly pozitivní.
Nejprve začnu tím, co se mi líbilo. Jedná se především o autorčinou inspiraci pohádkou o Popelce. Tento prvek vnesl do příběhu něco nového, díky čemuž si hlavní hrdinku Sophii snadněji oblíbíte. Je jen škoda, že přestože je většina vyprávěna z jejího úhlu pohledu, jakmile dojde ke chtíči, autorka začne tyto pocity popisovat z pohledu Benedicta. Tady ovšem narážíme na hlavní problém. Benedicta jsem měla opravdu ráda, ale způsob, kterým byl tentokrát vykreslen se mi moc nelíbil. Mnohdy mi přišel, že se spíš choval jako manipulátor a na Sophii dost naléhal. Některé jeho vnitřní výroky mi přišly dost problematické a nelíbil se mi způsob, kterým byly romantizovány. Je tam například napsáno, že jakožto vitální muž přece nemůže strávit dlouhou dobu v blízkosti svůdné ženy, aniž by po ní ihned nezatoužil a nemusel ji mít. No nevím...
Ocenila bych taktéž větší character development. I když spolu Benedict se Sophií mluví, nikdy to není nic, z čehož byste na první dobrou pochopili*y, co je na tom druhém tak okouzlilo. Chyběly mi nějaké hlubší konverzace, které by nebyly jen o tom, jak z ní Benedict chce udělat svou milenku a ona se mu snaží odolat.
Tak trochu doufám, že až dojde na tento příběh v seriálu, udělají v něm nějaké změny. Seriálový Benedict a knižní totiž jsou úplně dvě odlišné postavy. Vlastně i Benedict z knihy číslo jedna a dva nemůže být ten stejný jako tady.
Jinak to ale bylo oddechové čtení a v rámci možností jsem si jej užila. Celý ten koncept této série se mi líbí a určitě se pustím do dalších knih. Jen si pro dobro všech od nich dám nějakou dobu pauzu :)
Popelka v hávu regentské éry :) Moc jsem si to však užila. Benedict je můj oblíbený Bridgerton a Sophie jako hlavní hrdinka mě taky bavila. Co se týče kvality příběhu a zápletky, zasloužil by si vlastně méně, než čtyři hvězdy, ale Julia Quinn prostě takhle píše a člověk nemůže čekat zázraky. Tenhle díl mě bavil víc, než Vévoda a já.
Za mě Popelka pro dospělé, asi tak do poloviny knihy jsem přemýšlela jestli se mi vůbec chce to dočíst. Druhá polovina už mě chytla víc a četla se dobře. Stále je to oddechové čtení, které je slušné pokud od něj člověk moc nečeká.
V podatate popoluška. Kniha sa čítala rychlo a dobré. Dynamika surodencov je zábavná zaležitosť. O trocha menej ma bavila ako Romantický pán Bridgerton ale určite si prečítam aj ďalšie knihy zo série.
(SPOILER)
Budu upřímná. Za mě nejslabší díl z prvních třech. Nějak mi nesedla inspirace popelčiným příběhem a zatajování Sophiiny totožnosti - upřímně, kdyby Sophie Benedictovi řekla kdo je už při jejich druhém setkání, ušetřili bychom se dalších asi 200 stran Sophiinina vnitřního rozporu. Tenhle motiv autorka využila v prvním díle u Simona a tam mi to přišlo ještě docela přijatelné.
Ani samotný Benedict mi nebyl sympatický. Neustálé omílání toho, jak nechce být jen hejsek jsem věřila Anthonymu, kterému to “hejskovství” čišelo z očí ale u Benedicta jsem tomu prostě nějak nevěřila.
Podtrženo sečteno, díl se četl moc hezky, jako předchozí dva, ale zápletka za mě nic moc. Neurazí, nenadchne.
Štítky knihy
Anglie láska humor 19. století rodina masky Popelka historické romance
Autorovy další knížky
2005 | Nevhodný návrh |
2005 | Vikomt, který mě miloval |
2006 | Čekanka |
2008 | Před svatbou |
2007 | Poznáš to z polibků |
Kniha Nevhodný návrh je v
Právě čtených | 7x |
Přečtených | 1 724x |
Čtenářské výzvě | 87x |
Doporučených | 68x |
Knihotéce | 520x |
Chystám se číst | 139x |
Chci si koupit | 49x |
dalších seznamech | 18x |
Konečně se dostávám k psaní komentářů ke knihám, které jsem přečetla loni:
K Bridgertonovým jsem se dostala úplnou náhodou, aniž bych tušila, že už tou dobou spatřil světlo světa seriál. Nakonec jsem mu ze zvědavosti dala zelenou a když jsem se oprostila od všech anachronismů, tak si ho má romantická dušička i užila. Protože seriál má ale jen dvě série, naklusala jsem do knihovny a vzala to, co zrovna od autorky bylo volné. Celou dobu jsem při čtení měla před očima seriálovou podobu herců, ale vůbec to nebylo na škodu.
Souhlasím s komentářem od Přečti_si, že se Quinnová naprosto nepokrytě inspirovala příběhem o Popelce. Díky tomu mi úvod nepřišel úplně uvěřitelný, ale příběh mne nakonec strhl a když se Sophie s Benedictem znovu shledali, těšila jsem se z jejich rozhovorů i postupného sbližování. Ostatní díly, které se staly předobrazem seriálu jsem nečetla, ale věřím, že celá série je oddychovou, ale přitom vůbec ne hloupou četbou.