Nájezdníci

24.09.2019

K druhému dílu jsem se dostala až 7 let po prvním. Váhala jsem tedy, zda se vracet k prvnímu nebo rovnou pokračovat. Vyhrálo pokračování, protože jsem kvůli Bratrstvu musela založit a odložit rozečtený 13. díl Hraničářova učně, abych si nepřečetla spoilery k příběhům bratrstva Volavek. Vzhledem k tomu, že jde o knihu pro děti, ale nebyla větší mezera mezi díly problém. Autor toho dost opakuje.

Pronásledování Havrana a piráta Zavaka není tak dobrodružné, jak by se mohlo zdát. Posádka Volavky má spoustu času pokračovat ve výcviku, vynalézat, předělávat a tak nějak celkově nehrozí, že by na Zavaka narazila dřív, než na to bude připravená. Jinak je u Volavek asi vše tak nějak při starém. Sžívají se se svými rolemi na lodi a učí se překonávat problémy společného života. Dobře se to čte a díky většímu množství postav, které jsou na scéně pořád, občas méně napínavé kapitoly odsýpají lépe než v Hraničářůvě učni.

Thornova proměna je také poněkud optimistická. Jak už tu bylo napsané, je podivuhodné, že za tu dobu, co byl naložen v lihu, neztratil zdánlivě nic ze svých starých dovedností. Patří to trochu ke zjednodušování a předsudkům Flanaganem vytvořeného světa. Skandijci moc neplánují, ale zato jsou to skvělí bojovníci a jejich těla vydrží všechno.

Asi nejzajímavější novinkou 2. dílu je Lydia. Lydia je správná holka, protože se neparádí a raději tráví čas v lesích, kde stopuje a loví zvěř. Jeden z Flanaganových výchovných apelů. Pro Lydii má jinak docela dobré téma mladé ženy, o kterou se již zajímají muži a ji přitom ještě příliš nezajímají. Mladí Skandijci jsou naštěstí praví džentlmeni a s touto archetypální Artemis si rychle padnou do noty. Kdekoliv zakotví, snaží se Lydii dopřát maximum soukromí. Zatím autor bohužel nevysvětlil, jak a kam se chodí na Volavce na záchod. Dost by mě to zajímalo. Zvláštní také je, že tato žena dobrodružné povahy potřebuje učiněnou "Řadu nešťastných příhod" k tomu, aby se rozhodla vydat do světa.

14.07.2019

Velká spokojenost, výborná knížka pro čtení dětem i dětmi. Dcera i já jsme ocenili příchod dívčí hrdinky a napjatě sledujeme co bude dál. Opět oceňuji, že to je výchovné, napínavé a nechybí veselé momenty. Jen je to trochu natahované, ale i tak se to pořád dobře a lehce čte.

21.05.2019

Asi spíš pro náctileté, ale velmi dobré a čtivé. Vyděděnci jsou o něco lepší, ale i tohle je skvělé.

20.05.2019

Bavilo mne to. Je to hezký uvěřitelný příběh a s chutí si přečtu další pokračování. 90 %

05.02.2019

Číst to jako náctiletej!!! I tak moc pěkná kniha!

30.06.2018

Krásná kniha ale vyděděnci byli lepší.

22.10.2017

tušila jsem, že se to nějak rozjede a autor nezklame 8)
i když mi styl psaní malinko pořád připomíná knihy od Julesa Vernea...

16.10.2017

Jak jsem psala už u jedničky, ačkoli je to určeno mládeži, ráda si u takových příběhů odpočinu. Druhá kniha mi přišla přinejmenším stejně dobrá jako první - možná i o něco zajímavější, ačkoli jsem musela zavřít obě oči nad "dírami" v Halově bitevní strategii - hlavně u té části, kdy "museli" s neplavcem Jesperem trčet ve studeném moři... no ale vždycky je něco za něco a tady holt logika ustoupila dobrodružství a napínavosti, takže jsem vlastně ty oči zavřela ráda :-)

15.10.2017

O něco slabší než první díl...hlavně začátek knížky. Místama mě až nudil. Ke konci mě ale Nájezdníci dost bavili :-), jsem zvědavej ským skončí Lydia...:-D

Flanagan se asi zatím nejvíc vyřádil na nasilnostech...v tom zatím Bratrstvo vede nad Hraničářovím učněm.

update: o hodně slabší než díl třetí

07.10.2017

!!! POZOR SPOILERY !!!

Po přečtení jedničky jsem hupsla na dvojku a s radostí se pustila do četby. Nejprve mi přišlo divné, že se Volavky zastavily v zátoce a několik dnů či týdnů tam bivakovaly (časové období blíže neurčeno), namísto aby pokračovaly v pronásledování. Ale což, říkala jsem si, že musí opravit loď, a teprve později pochopila, že bouře na moři jakože pořád zuří a Zavak se musel taky někam schovat. Dobrá, alespoň toho času hoši využili smysluplně a Thorn se konečně dal poznat, co je zač. (Vzhledem k tomu, kolik let svoje tělo huntoval alkoholem, se překvapivě dobře dal do kupy!)

Pak jsem si začala rochňat, že Flanagan opět píše stylem 1 kniha = 1 ucelený příběh, než jsem se začala blížit ke konci a jak stránek ubývalo, došlo mi, že jsem se pomýlila a že si musím počkat na "pokráčko", abych zjistila, jestli andomal získají či ne. A dost mne nakrklo, že i když jim autor nejprve dal na pomoc Vlčí vítr, nakonec ho nechal téměř ztroskotat, takže Volavky na to budou opět samy... Ano, já vím, že je to literatura pro mládež a mládež tedy musí být hlavními hrdiny, ale i tak mi to přijde za vlasy přitažené :-). Toto si musím odmyslet, abych si užila trojku, protože co jsem četla anotaci... Hal se trochu zapotí a bude to žůžo dobrodrůžo.

Flanagan také vyšel vstříc i dívčím postavám a přidal postavu Lydie, která je stejně správňácká jako posádka. Jen zůstalo nevyřčeno, zda si vybere Stiga či Hala (doufám, že Stiga, Hal má přece dívku v Hallasholmu, ne?!).

Samotná bitva byla popisována trochu růžově a až trochu moc obsahovala dobré náhody pomáhající hrdinům, ale na druhou stranu to nebylo na škodu. V poslední době jsem unavená detailními popisy násilností, takže jsem se tentokrát s díky obešla bez popisů vyhřezlých vnitřností, pachu krve či mrzačení a vraždění hlavních postav. Ingvar byl sice zraněn, čímž Flanagan dodal trochu realističnosti celé věci, ale nikoho nezabil a to se počítá. Proto mám literaturu pro mladší čtenáře tak v oblibě!
Ovšem co musím Halovi vytknout - proč ho nenapadlo Havrana potopit? Nebo do něj alespoň vyvrtat díru? Jako pardon, ale to by napadlo i nezletilého stratéga plánujícího bitvu, že když má nepřítel lodě, tak mu je zapálím... ;-) Ale bez toho by nemohl být další díl, takže jako staříček v Mrazíkovi: "Už mlčim!"

Jen mi přišel poněkud uťatý konec... Thorn unese Rikarda, Volavby po anglicku zmizí... a neřeší, že až obyvatelstvo zjistí, že jim ukradl zajatce, nebudou mít Skandijce zrovna rádi - a Erak s Vlčím větrem v přístavu zůstali... ?!

Jak zmiňoval Gurus v komentáři u jiné knihy autora, že ho štvalo, jak se několika postavám na meči objevil záblesk slunce, tak zde mne iritovalo několikeré opakování toho, jak se někdo probudil, přemýšlel proč, a pak si uvědomil, že to bylo proto, že vítr utichl (což se stalo Halovi už v první knize) :-).

A opět obálka... Hrozná! Už toho člověka, co je maluje, prosím vyměňte! Tentokrát Ian Somerhalder s dlouhými vlasy...


"V prvním rozpuku mládí?" opakoval nevěřícně. "V prvním rozpuku mládí? To zní nějak okřídleně, ne? Kdy se z tebe stal básník?"
"Jak chceš," odvětil Svengal. Ve skutečnosti slyšel ta slova v jedné zamilované básničce, která ho zaujala, když mu ji před pár dny za večera četla jedna pozoruhodně přitažlivá mladá dáma. Jistěže v její společnosti mu ten obrat připadal vhodnější nežli v Erakově. "Jestli je ti milejší lidový jazyk, tak dovol, abych to řekl takhle. Nejsi žádný mladý kuře."

(...) "A v každým případě, ať potrvá nebo ne, ty ani já, ani moje milovaná stará teta Běta s tím nic nenaděláme, že ano?"
"Já myslel, že tvoje milovaná stará teta se jmenovala Winfrída?" rýpl si Erak.
Svengal pokrčil rameny. "Teta Běta byla její mladší sestra. Byla to roztomilá paní."

(...) "Jestli ta bouřka někdy skončí," malomyslně poznamenal Erak a napřímil se v křesle.
Svengal se na něj zazubil. "Moje milovaná stará teta Tylda toho ví o počasí spoustu," prohodil. "Zjistím, co si myslí."
Gort se na oba zamračil. "Tvoje stará teta Tylda?" Neuvědomoval si, že by v Hallasholmu žila stařenka toho jména. "Kdo to u všech všudy je?"
Erak na něj obrátil trpitelský pohled. "Neptej se," řekl. "Hlavně se neptej."

08.09.2017

Další díl Hala a jeho kamarádů za nalezením ukradeného andomalu. Stejné jako zbytek knížek od Flanagana - "must have" :) Těším se na další díly

30.03.2017

Návrat do tohoto světa byl opravdu příjemný. Začátek byl sice trochu pomalejší a Hraničářův učeň je Hraničářův učeň, ale i tak se jedná o první velké, skvělé dobrodružství posádky Volavky.

17.08.2016

Flanagan opět nezklamal. Přestože se první polovina knihy tak trochu táhla, druhá půlka to vynahradila. Musím říct, že jsem žasla nad tím, jak dokonale autor dokáže popsat technické věci. Tak dokonale, že jsem měla občas problém si to představit. Zkrátka jde vidět, že tomu rozumí.
Akorát mám neustále pocit, že postavy jsou mi tak trochu známe - tedy ve smyslu: Halt = Thorn, Will = Hal, Horác = Stig, Evanlyn = Lydia. Ale možná je to jen můj pocit, těžko říct.

24.05.2016

Ron Weasley z Harryho Pottera jednou řekl, že jsou knihy které jsou nebezpečné, protože je nemůžete přestat číst. Toto je patrně ten případ. Rozhodně skvělá knížka.

06.02.2016

Poprvé se u Johna Flanagana setkávám s neuvěřitelností. Hlava mi totiž nějak nebere, že se parta šestnáctiletejch kluků chystá na přesilu zkušených pirátů a ostřílený válečník je v tom podporuje.

16.12.2015

Opet výborne napsáno. Nadruhou stranu se nemohu zbavit pocitu, ze kniha je podobna Hranicari..stejne prvnky..stejne postrehy...ale asi me stejne neprestane bavit.

27.08.2015

První kniha se mi líbila více, u této jsem se do čtení musela nutit

17.05.2015

Skvělé pokračování skvělé knihy!
Panu mistrovi Johnu Flanagaanovi nemám co vytknout! A toho vůbec nelituji!

03.01.2015

Jak jinak než super. Tuhle sérii jsem si oblíbila a jen tak se jí nevzdám. Moc se mi zamlouvá Volavka. Obří samostříl na lodi? Pro Flanagana žádný problém. Musím přiznat, že je mi Ingvara trošku lít, že pořádně nevidí. Těšila jsem se na to, až je najde Vlčí vítr se Svengalem. Svengala i Eraka mám ráda. Thorn mi připomíná Halta. Taky takový učitel a nebojí se použít ostřejší slova a vůbec, ale vůbec Volavky nešetří. A ještě něco... Nesnáším Zavaka. nesnáším, nesnáším, nesnáším! Stejně jako u prvního dílu jsem to přečetla jedním dechem a za míň než čtyřiadvacet hodin.