Láska s chutí whisky

Když se řekne romantická kniha, očekávám romantiku. Ne pupeny, péra, kun*ičky. Počáteční nadšení a pak i zábavné napětí mezi hlavními hrdiny se proto v mém případě přerodilo v lehké zklamání. Trvám na tom, že nejsem prudérní, ale méně je prostě někdy více.

Také máte pocit, že Skotsko je magické místo, kam si každý jezdí pro nový smysl života, povolání a lásku? Alespoň v romantických knihách! Může za to věhlas Cizinky nebo krásný a drsný kraj plný nespoutaných duší? Kdo ví, ale ono to funguje. I v Lásce s chutí whisky. Mezi titulní dvojicí to správně jiskří, prostředí je krásně malebné, vedlejší postavy zapamatovatelné a s charakterem, co netvoří pouhou vatu.

Je to zkrátka výborná romantická oddechovka, nad kterou nemusíte moc přemýšlet. Není příliš přeslazená a navíc se spolu s hlavní hrdinkou dozvíte něco o základech pálení whisky. To je také kromě občasného drhnutí v překladu to jediné, co mě mírně zarazilo. April by o pálení od dědečka jistě už věděla všechno. Alespoň mě ten můj o slivovici poučil, a to ani neměl pálenici.

Jinak všem romantickým duším a milovníkům Skotska a ostrova Skye, kde se děj odehrává, doporučuji. Moc se těším na další díl.

O volbě románu rozhodla hezká obálka i jeho název. Díky anotaci jsem předpokládala, že se mi dostal do rukou oduševnělý příběh s lehkým přídělem romantiky na pozadí záchrany palírny. Bohužel, realita nenaplnila mé očekávání. Vyšumělý milostný příběh s přespříliš erotickými scénami mě prostě minul. Postavy April s Malcomem postrádaly jiskru, svými osobními problémy neohromily a jejich tandemová show nudila.
Velice dobře obsah přede mnou rozebrala čtenářka Happy8.
Naneštěstí je to moje šlápnutí vedle a pouze můj subjektivní názor !!!!

Do Lásky s chutí whisky jsem se začetla okamžitě. Hned první kapitola mě vtáhla natolik, že jsem si k ní začala pouštět doporučené písničky, což byl skvělý tah! Hudba dokonale doladila atmosféru, díky čemuž byl zážitek ze čtení ještě silnější.

Příběh je... no, řekněme, že naivní, hloupoučký, občas absurdní a rozhodně nerealný. Ale to vůbec nevadí. Je to ten typ romantiky, která se může stát jen v knihách, a právě proto se čte s lehkostí.

Hlavní dvojice, April a Malcolm, mezi sebou mají na začátku skvělou energii. Několikrát jsem se při čtení i nahlas zasmála.

Co mi ale lezlo na nervy, bylo množství prostoru věnovaného psím mazlíčkům hlavních postav. Nejsem pejskař, takže mě to nijak neoslovilo. A tady to bylo opravdu moc. Byli snad v každé kapitole.

Naopak mě mile překvapily pasáže o výrobě whisky. Byly detailní, zajímavé a atmosférické. V tomhle mi kniha připomněla romantické útěky Julie Caplin, které tohle umí skvěle.

Jedno, co mě postupně začalo unavovat, bylo Malcolmovo neustálé „princezno“. Na začátku to možná znělo mile, ale když se to opakovalo pořád dokola, efekt se úplně vytratil.

A pak přišla druhá polovina knihy, kde se to celé pokazilo. Intimní scény mi vůbec neseděly. Styl psaní se najednou změnil, atmosféra ztratila lehkost a chvílemi jsem měla pocit, že ty pasáže do zbytku příběhu vůbec nepatří.

Upřímně, „pupen“ jako synonymum pro prso/bradavku? To už bylo trochu moc. Přemýšlela jsem, jestli na tom nepodepsal svůj podíl fakt, že knihu napsala žena a překládal ji muž. Prostě to nefungovalo tak, jak by mělo.

Nečekejte realističnost ani hloubku, ale pokud chcete vypnout a nevadí vám otevřenější popisy intimních scén, tohle je ono.

Ideální kniha na chmurné podzimní odpoledne. Jasně, příběh je předvídatelný, erotické pasáže přehnané, překlad místy dost kostrbatý, ale nějak se mi autorka trefila do noty a čtení jsem si užívala. Mám totiž slabost pro Skotsko a drsné sexy bručouny, ze kterých se postupně vyklubou citliví, hodní a laskaví chlapi :)
Pochopila jsem, že bude i další díl, ten si určitě taky přečtu. Něco mi říká, že v pokračování budeme sledovat osudy Calluma a June ;)

Nevím no. Papírově mě to mělo hodně bavit. Maloměsto, bručoun, whisky, SKOTSKO!! Bohužel jsme se během cesty někde nesetkaly. Těšila jsem se a o to víc jsem asi zklamaná. Na příběhu vlastně není nic špatného, ale za mě prostě ne. Hodně to zachránil Mal, který nebyl takový ten klasický bručoun a vlastně ani April nebyla špatná. Ale jak říkám, někde cestou jsme se minuly.

Příběh jako takový nebyl špatný, i když předvídavý. Ale s tím jsem počítala, je to oddechovka, byť se tam objevují vážnější témata. Ty si ale umím představit víc rozpracovat, jít víc do hloubky - už jen proto, že tahle témata řeší mužská postava. mi to přišlo jako nevyužitá příležitost. Co mi ale vyloženě lezlo na nervy, je velké množství chyb. A když říkám velké, myslím fakt velké - chybějící písmeno snad každou pátou stránku :/