Bohem zapomenutí lidé
Albert Cossery
https://www.databazeknih.cz/img/books/75_/75578/bmid_bohem-zapomenuti-lide-5Yb-75578.jpg
4
28
7
Lidé zapomenutí Bohem, to jsou chudí z Káhiry. Jejich majetek? Chudoba. Jejich obrana? Spánek, opium, láska nebo ironie. První próza Egypťana Alberta Cosseryho (1913–2008), stoupence filozofie lenosti, obývajícího v Paříži přes padesát let tentýž hotel, je souborem pěti povídek o lidech na okraji společnosti. Brzy po vydání se kniha dostala do rukou Henryho Millera, který ji oceňoval pro její ostrý pohled na sociální realitu a ihned zařídil její překlad do angličtiny. Nadchla také Alberta Camuse, díky němuž se Cossery přes svůj zjevný nezájem stává po příchodu do Paříže uznávaným spisovatelem. Bohem zapomenutí lidé jsou fascinujícím panoptikem postav, brilantně vystihujících lidské typy, vyřazených a odstrčených, nicméně uchovávajících si svoji hrdost a osobitý životní styl, v němž je lenost obranou proti marnému a lopotnému úsilí o zbohatnutí. Jejich postoje a konání v sobě nesou všechny znaky burlesky a absurdního humoru. „Žádný z žijících spisovatelů nepopsal tak drásavým a nemilosrdným způsobem život těch, kteří v lidském pokolení tvoří onen zástup požíraných… Tato kniha ve mně vyvolala naprostý úžas. Byla pro mne první svého druhu od děl velkých ruských klasiků.” Henry Miller... celý text
Literatura světová , Povídky
Vydáno: 2014 , Rubato
Originální název:
Les Hommes oubliés de Dieu , 1941
více info...
Přidat komentář
Bohem zapomentí lidé maj nevýhodu, že jednotlivé příběhy nejsou propojeny. Cossery popisuje osudy kahirských ztracenců potulujících se po zaprášených ulicích chudých částí města. Bohužel se hrdinové ale nikdy nepotkaj. To já když jsem bydlel ve Vršovicích, tak sem Mojmíra Maděriče v nonstopu potkával furt.
Jednotlivý příběhy nenudí - buchtička si myslí, že je posedlá ďáblem, tak chodí svoji šílenost vyprcat k sousedovi, filozofujicí pán s průjmem, pošták, kterej dopisy doručuje a rovnou předčítá, protože neumí nikdo jinej ve čtvrti číst. Na další si nevzpomenu, protože je za pět minut devět a v devět už musim jít spát.
Dávám osm žebráků z deseti.
Keď som čítal poviedky, mal som pocit, že všetko čo prežívajú protagonisti - prežívam spolu s nimi. Akoby som stál kúsok opodiaľ alebo sedel vedľa za stolom, či práve prechádzal náhodne okolo..
A tie opisy chudoby.. a lenivosti. Nekonečne mučivej pomalosti a neochoty pohnúť rozumom, aby vzápätí tá-ktorá postava pre svoje ´blaho´ dokázala nájsť kúštik intelektu - hoci možno ´sedliackeho´. A akoby to nemalo mať nikdy konca kraja. Akoby nemalo existovať svetlo na konci tunela. Jednoducho sú to smutné poviedky. A napriek tej do kosti zažratej chudoby a biedy sa v nich skrýva kúštik dôvodu na úsmev, hoci aj cez slzy.
Odporúčam ;)
Neznám mnoho takových knih.......trochu mě děsila, ale nešlo přestat ji číst. Těžko představitelná bída a bezmoc tu nejsou popsány nijak buřičsky či s morálním apelem, nýbrž s lehkostí a hravě. S každou povídkou autor otevírá zvláštní bludiště čtvrtí, do kterých by se sám málokdo z nás odvážil, ale zároveň čtenáře vede vybranou ulicí a příběhy lidí, aby ho pak nechal v klidu, v polospánku, s vlastními myšlenkami...
Knížku jsem si nechal pořídit cíleně na základě pár vět popisu, určitě jsem tomu ale rád.
V dnešní době zaměřené na finance jsou příběhy v knize nasprosto zv jiné reality. Není podstatný konec povídky, není podstatný ani začátek ... podstatný je pocit, v mém případě asi husí kůže :-( .
"Copak mi to neseš, chlapče? To je pro beránka, tatínku. Jakého beránka? Svátečního beránka, tatínku. Postaral jsem se mu o jetel. Teď už ti zbývá jen koupit beránka. Svátek není pro nás, synku, řekl. Jsme chudí."
... podstatný je pocit, v mém případě asi husí kůže :-( .
Pakliže existuje kniha, ve které jedna povídka finišuje v momentě, kdy oba protagonisté řeší základní otázky lidství během sprintu na latrínu, protože jeden z nich má mohutnou sračku, nelze ji ohodnotit jinak než čtyřmi hvězdami minimálně. Za nadávku, že je někdo "padělek lidského druhu" navíc přihazuji pátou hvězdu a prosím o zfilmování Vítem Olmerem v prostředí Golčova Jeníkova.
Štítky knihy
Část díla
- Dívka a kuřák hašiše 1941
- Hladoví sní jen o chlebu 1941
- Holič zabil svou ženu 1941
- Nebezpečí fantazie 1941
- Pošťákova pomsta 1941
Autorovy další knížky
| 2016 |  Hrdí žebráci |
| 2014 | Bohem zapomenutí lidé |
| 2018 | Ambice v poušti |
| 1949 | Dům jisté smrti |
Kniha Bohem zapomenutí lidé je v
| Přečtených | 38x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 5x |
| Knihotéce | 20x |
| Chystám se číst | 27x |
| Chci si koupit | 9x |
| dalších seznamech | 1x |
Kdo by nechtěl alespoň dálkově studovat ve škole žebrání. Jedna poučka za všechny: Hlavně dešti nanastavovat obličej, smyje Vám z něj všechnu špínu, a to je pro žebráka základní chyba. Doporučuji.