Bludiště odrazů

Sci-fi román renomovaného ruského autora. Hlubina je virtuální svět, vytvořený v paměti globální sítě, pro lidi vstupující do ní prostřednictvím počítačů pocitově neodlišitelná od skutečnosti. Pobyt v ní ukončuje časový spínač - timer. Samostatně vynořit se umí jen diveři - potápeči, kteří zde zachraňují ztracené hráče... celý text

Sci-fi román renomovaného ruského autora. Hlubina je virtuální svět, vytvořený v paměti globální sítě, pro lidi vstupující do ní prostřednictvím počítačů pocitově neodlišitelná od skutečnosti. Pobyt v ní ukončuje časový spínač - timer. Samostatně vynořit se umí jen diveři - potápeči, kteří zde zachraňují ztracené hráče. Jedním z diverů je Leonid, který má vyvést záhadného Smolaře. Ten uvázl ve hře Bludiště smrti a pokusy o jeho vyvedení se nedaří, protože Smolař v reálném světě neexistuje. Kdo je tato tajemná Bytost? méně textu

https://www.databazeknih.cz/images_books/49_/494/bludiste-odrazu.jpg 4.5133
Série:

Hlubina (1.)

Originální název:

Labirint otraženij (1997)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi
Vydáno:, Argo, Triton
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (18)

Přidat komentář
Ookmalej
03. srpna

Tuto knihu jsem přečetla několikrát a stále se k ní vracím. Lukjaněnkův náhled na problémy světa sešněrovaného vlastní iluzí svobody ve formě Hlubiny mě fascinuje pokaždé, když knihu znovu otevřu. Pokaždé v ní najdu novou myšlenku, kterou jsem předtím přehlédla nebo jsem jí nevěnovala pozornost. Doporučuji všem lidem, kteří se nebojí myslet a v duchu diskutovat s autorem.

elenai
22. července

Troufala bych si tvrdit, že tato kniha mi leží v knihovně skoro deset let. A teď jsem se konečně odhodlala si ji přečíst. A nelituju. Skvělé vylíčení prostředí Deeptownu a jeho (ne)zákonitostí se Lukjaněnkovi opravdu povedlo. Jako fandu mě rovněž hodně bavila pasáž z Tolkienova světa.

Hlavní hrdina - diver Leonid - mi hodně připomínal Antona z Hlídek. Jak svými filosofickými úvahami, tak mluvou. Jeho parťačka byla skvělá, taková děvčica do nepohody oplývající mnoha výjimečnými talenty. Jediný, kdo mi dělal problém, byl Smolař/Plavec/Alien, v některých momentech mě fakt vytáčel. Ale tak to nejspíš muselo být, aby mu zůstal punc tajemnosti.

Knize ale nemůžu dát plný počet za zbytečnou zdlouhavost. Hlavně konec mi přišel až moc rozvolněný. U Hlídek mi to ani moc nevadilo, ale tady už jsem se modlila, ať jsem ve finiši.

Hadati
12. června

Lukjaněnko nezklamal a hned od počátku mě vtáhnul do děje. Jen nerad jsem knihu odkládal, když jsem musel. Většina knihy se odehrává ve virtuální realitě a jen pár stránek ve skutečném světě. A i části příběhu, kde se toho moc neděje, mě nenudily. Daleko více pobaví hráče počítačových her, zejména Dooma a různých RPG, ale neodradí ani nehráče.

beveron
29.12.2016

Miluju Hlubinu, na par hrach jsem taky ujížděla, závislost na virtuální realitě je vcelku realna a diver je super zaměstnání.

rabor
19.11.2016

Měl jsem v úmyslu trochu vám přiblížit o co v tomto scífku jde. Ale vyplodil jsem jen hromadu vět, co nedávali smysl ani mě samotnému a začal jsem si připadat zoufale jako vnouček, který se snaží silně senilní babičce vysvětlit, co je to pokémon. Takže stručná verze. Bludiště odrazú je něco jako ruský Matrix, jen to není o boji mezi lidmi a roboty a o záchraně světa, ale o zachránění někoho, kdo to na první pohled trochu přehnal s hraním Dooma a o záchraně světa. Což je mi blízké, protože éru Dooma jsem (tehdy s 386) zažil a vím, jak těžké bylo rozhodnout, zda se dojít vymočit nebo zda zvládnu ještě jeden level. Později tento problém zmizel díky tomu, že se začaly vyrábět nápoje i v láhvích se širokým hrdlem, ale ty se asi v Rusku neprodávaly. Kniha mi tlela v knihovně tak dlouho, že navzdory tomu že jde o sci-fi již trochu zastarala i přesto mě dokázala docela příjemně překvapit a zařadit se po bok úspěšné Noční hlídky.

„Tady múžu pomáhat. Ale jen tady. Třeba tím, že vytahuji z nakresleného světa ty, kteří v něm zabloudili. Ale oni netonou proto, že neumějí plavat. Tonou, protože nemají sílu zústat na břehu.“

„Na světě stejně není jiná pravda než ta, ve kterou chceme věřit“

koczanska
26.10.2015

Po přečtení série hlídek od Lukjaněnka jsem měla strach, že už se mi žádná z jeho knížek nebude tolik líbit. Jsem mooc ráda, že jsem se hodně mýlila. Už se těším na Lživá zrcadla. :)

Kaso
23.08.2015

Úplne iný Cyberpunk ako som čakal, ale každopádne niečo výnimočné. Lukjanenko ma proste nikdy nesklame.

moira2912
12.06.2015

Bludiště odrazů je kniha, kterou jsem četla hodněkrát, někdy komplet od začátku do konce, někdy jen oblíbené scény.
Je to kniha, která mě, jako většina mých oblíbených kousků od Lukjaněnka, pohltila svou atmosférou. Má svůj specifický styl psaní, který je tak zatraceně realistický, až se nechce věřit, že je to jen příběh. Nemluvě o fantazii a nápadech. Nemluvě o postavách a jejich chování.
Sergej Lukjaněnko a jeho knihy, je na tom něco, co mi zatraceně sedne, už od prvního okamžiku před lety, kdy jsem poprvé do ruky vzala Noční hlídku. A pravidelně se k nim vracím a stále mě baví. .)

Richardson
08.01.2015

Docela mi zaráží tak vysoké hodnocení, neříkám, že to bylo špatné, ale na Hlídku to přece jen nemá ani zdaleka. Kvůli tomuto kontrastu jen 3/5.

kaptah
19.09.2014

slusnej lukjanenkuv standard i kdyz druhy dil byl asi lepsi

Ben Nevis
20.06.2014

Typický Lukjaněnko plný filosofických úvah o světě, morálce, lásce. Četla jsem už od toho autora kde co a tohle se ze všech knížek nejvíce blíží populárním Hlídkám.
Knížka působí nostalgicky na lidi, kteří kolem roku 1997 brouzdali internetem a naivně si mysleli, že vznikl nástroj svobody, který nejde zotročit ani zneužít. Z knihy přímo číší nadšení pro nové technologie. Dneska by autor řešil jiné problémy virtuality než je pomalost kvůli starému hardwaru.
I když téma virtuální reality je stále sci-fi a některá témata jsou nadčasová (utíkání z reality, virtuální láska), knížka působí zastarale a asi si ji užijí pořádně jenom pamětníci,kteří používali slova jako lamer a občas si zahráli kostičkovanou střílečku.

Samotný příběh - záchrana Smolaře - mě moc nezaujal. Taková béčková honička s mocnými korporacemi.

Jossie
29.01.2014

Kromě hlídek je pro mě Bludiště odrazů nejlepší z Lukjaněnkových knih. Hlubina a její svět mě fascinoval. Občas žasnu, kam až fantazie tohoto autora sahá.

čertina
22.09.2013

Jsem starší ročník,na ruských autorech jsem vyrostla.Co dodat.Lukjaněnka miluji.

paulhunter
04.08.2013

Mé vůbec první setkání s Lukjaněnkem. Do rozsáhlejší série Hlídka jsem se momentálně pouštět nechtěl, proto jsem sáhl alespoň po žánru mně blízkém - kyberpunku. Byl jsem zvědavý, jak se s tématem, ve kterém už snad originální pojetí uplatnit nelze, tento ruský autor vypořádá. Zatímco díla W. Gibsona či B. Sterlinga jsou hůře uchopitelná či náročnější na pochopení, Lukjaněnko podává příběh i popis velice přístupně i pro čtenáře, kteří kyberpunku nemusí vyloženě hovět. I přesto, že se Bludiště odrazů pohybuje ve sféře počítačů a virtuální reality, technické stránce se autor příliš nevěnuje a příběh podává čtivě. Co se týče dějové linky, tak se mi líbila do doby, kdy nastoupila hlavní zápletka - tedy uváznutí Smolaře v bludišti hry a pokusy na jeho záchranu. Společně s touto postavou vázne totiž i dynamičnost vyprávění a čtení se stává lehce nezáživným. I tak se dá v knize najít dost světlých a zajímavých míst, především v návaznosti vztahu virtuální reality k realitě.
Samotný konec je dle mého názoru lehce podobný, možná i inspirovaný dílem Neuromancer W. Gibsona. Tak či onak se jedná o zajímavý počin, i když v porovnání se zásadnějšími díly žánru příliš neobstojí.

Allebith
04.10.2012

Bez přehánění asi nejlepší cyberpunk kniha ever.. Ještě měsíc po přečtení jsem se potácela mezi Deep a Enter.. ^-^

KellyH
29.08.2012

Naprosto parádní knížka. Četlo se to pěkně, svižně, líbila se mi použitá slova, se kterými to Lukjaněnko očividně umí. Vážně jsem z toho nadšená.

Misoponia
23.12.2011

Skvělé téma pro sci-fi. Příběh knihy mi ale připadal jaksi rozvleklý a i když jsem měla v plánu přečíst i druhý díl Lživá zrcadla, po letmém prolistování jsem si to rychle rozmyslela...

Dejf42

Velmi pěkná kniha, svižně napsaná, prakticky bez hluchých míst. Jedna z těch, co se čtou "jedním dechem". Relativně originální prostředí Ruska navíc dodává specifickou "patinu", která u EU/US knížek trochu chybí.


Štítky

virtuální realita

Autor a jeho další knihy

Sergej Vasiljevič Lukjaněnko

Sergej Vasiljevič Lukjaněnko
ruská, 1968

všechny knihy autora

Podobné knihy

Uživatelé mají knihu

v Přečtených202x
v Doporučených19x
v Knihotéce59x
v Chystám se číst38x
v Chci si koupit13x