Blízcí

V knize nechybí láska, sex, přátelství, toxické vztahy, násilí i smutek, prostě život takový jaký je. Nikdy to není jenom vycházka růžovým sadem, prostě se takovéto věci dějí a je na nás jak se k nim postavíme. Kniha určitě nenechá nikoho v klidu a to je dobře.
V době, kdy jsem knihu četla jsem byla na Cyklu scénických čtení aneb knížky na jevišti v " Projektu LiStOVáNí", právě na dramatizaci této knihy. Můžu říct jen Skvělé, skvělé !!!
Učinkovali: Lukáč Hejlík, Pavla Dostálová a Věra Hollá

Dost depresivní. Žádná z postav mi nebyla sympatická, zvlášť hlavní hrdinka mi přišla dost nevyrovnaná. Doufám, že je to fikce a tyto extrémy se běžně nedějí.

Po Petře Dvořákové, Zuzaně Dostálové a Aleně Mornštajnové se Veronika González stala další mou oblíbenou českou autorkou. Kdo má rád žánr "česká depka", zamiluje se do knížky Blízcí stejně jako já.

Ikdyž jsem četla už více knih s tímto tématem, vždy mě z toho mrazí a je to "bohužel" i dost čtivé téma, takže knihu jsem měla za pár dnů přelouskanou. Je mi vždy z těchto knih úzko, ale díky nim si člověk uvědomí, že se tohle opravdu ve světě děje.

Příběh byl ze začátku strašně nudný, až prvoplánový, ale čím víc se dostáváte do hloubky, tím pochopíte, že to tak mělo být. Ta celá rodina byla nemocná, nesli si své zatížení a Bára se tomu dokázala postavit. Kdo nezažil tyrana v rodině, nepochopí Petru, kdo nezažil takovou tchýni jako měla Petra s Bárou, nepochopí ani knížku. A teď po přečtení si říkám, jestli mám Igora obdivovat, nebo si o něm myslet, že byl srab.

Nevím, co jsem od knihy očekávala. Myslím, že nic konkrétního. Jen kolem mě kroužila, občas se mi její obal někde zjevil, až nakonec ležela připravená na nočním stolku a nenápadně čekala, až mě totálně zavalí emocemi. Věřila jsem autorce každé slovo, každou reakci jednotlivých postav. U běžné knihy se mi často stane, že za pár dní si jen s obtížemi vybavuju, o čem byla, natož i nějaké její detaily. Zde mi i po několika týdnech běží před očima jednotlivé obrazy, často se spojující v souvislý film. Tak moc se mi kniha zaryla pod kůži.

Mezilidské vztahy, city a pocity,... toxické chování, psychický teror, násilí,...
Dokážu se ztotožnit s každou hlavní hrdinkou, káplo to do noty mému vnitřnímu naladění.
Ale možná právě proto o tom nechci číst.
Knihy jsou moje vášeň, můj ostrov daleko od všech starostí. Tohle mi celkem výrazně brnkalo na moji citlivou notu a spoustu starostí přidalo. Takže kniha dobrá, určitě ano. Ale nenechá vaši mysl v klidu.

Půl hvězdičky dolů dávám za konec, nějak mi tam neseděl. Jinak velmi realistické myšlenky v těhotenství Báry i tutlání toho, co se děje u Petry doma. Silný příběh, silné téma a mezigenerační trauma.

Silný kafe. Ale přečteno jedním dechem. Strašné, ale nic nereálného. Příběh je krásně propleten a stupňován vyprávěním dvou žen a flashbacky do minulosti.

Moc hezky napsaná kniha , četla de úplně sama.Mám ráda silné lidské příběhy a ikdyž tohle místy připomínalo slavné dílo mistra Cimrmana (“ale Ty jsi říkala maminko..” “Nejsem Tvá maminka,jsem Tvá babička..”) kniha splnila moje očekávání.Bavila, dotkla se ožehavých témat.Styl psaní a jazyk je velmi čitelný, uživatelsky příjemný.Určitě po autorčiných počinech sáhnu znovu.

Tak to byla síla! Tohle je přesně ta kniha, kterou po dočtení položíte, zíráte do prázdna a říkáte si - co to sakra bylo? A modlíte se, aby tohle byla jen fikce, aby se tohle ve skutečnosti NIKDY a NIKOMU nestalo. Zvlášť ne dětem. Ale víme, že realita je bohužel někde jinde. A tím spíš jsem ráda, že se píšou takové knihy. Že se o těhle věcech mluví.

Líbilo se mi, že je kniha psaná z pohledu Báry i Petry. Krásně do sebe postupně celý příběh zapadal. Obou mi bylo líto. Pro obě jsem měla pochopení. A taky byly chvíle, kdy jsem ani jednu nechápala.
I Rudolf a babička byli super. A to je tak nějak z dospělých postav vše. Tolik odporných, manipulativních a narušených lidí v jedné rodině? Byly scény, kdy mi bylo až fyzicky zle!

Příběh má pomalejší rozjezd, ale to mi tady nijak nevadilo. Jak jsem se začetla, nešlo přestat. Četla jsem v recenzích, že lidi obecně hodně kritizují závěr knihy. A kupodivu, ač nejsem úplný zastánce tohoto stylu partnerského života, mě to tady nějak přišlo prostě pochopitelné a líbilo se mi to.

Dlouho jsem hledala nějakého českého autora, který píše podobně silné a emočně náročné knihy, jako moje oblíbená Alena Mornštajnová. A vypadá to, že jsem ji našla. Rozhodně mám teď autorku v hledáčku a cokoli napíše, chci to číst.

První čtvrtina mě moc nebavila, ale pak jsem se nemohla odtrhnout.

Absolutně nejodpornější postava téhle knížky je Jarka. Neuvěřitelně odporná lidská bytost, kterou máte snad od první zmínky chuť vymazat z každého dalšího řádku.

Drsný příběh, hezky napsaný. Dobrá kniha.

(SPOILER) Knihu mám tendenci hodnotit jak velmi kladně, tak i negativně. Jak divně začíná, tak ještě podivněji končí. Nevěřím tomu, že polyamorie může dlouhodobě fungovat, i když v tomto případě, kdy si Igor, Bára a Petra prošli tím, čím si prošli... navíc u Báry bylo těžké pochopit, s kým by vlastně chtěla žít, i když si vybrala Igora. Až na toto však nelze autorce popřít umění vtáhnout vás do pocitů postav. Ty vnitřní monology, zvláště Petry, jsou naprosto úchvatné a tak výstižné, až si připadáte v samém centru dění. Rodina, blízcí, nejbližší a přesto si nejvíce ubližují. Nebo právě proto.
Žádní dospělí mi tu nebyli sympatičtí, jen malý Pája a jeho králíček. Všichni nějakým způsobem zmanipulovaní, týraní a zlí. A za vším stojí postava Jarky, která celou rodinu ovládá a které se všichni bojí. Těžko uvěřit, že tohle se skutečně v některých rodinách děje a že tohle jsou reálné mezilidské vztahy.

Rodinné drama, u kterého si opravdu přejete, aby to byla jen fikce. I když vám hlavní hrdinky, jejich chování nebo názory nemusí ve všem sedět, držíte ze všech sil palce, aby se jim nakonec podařilo z toho příšerně toxického prostředí uniknout. Protože nikdo nedokáže zranit tak do hloubky, jako blízcí. Ano, právě ti, kteří by nám měli být nejbližší...
Jenomže tady si každý nese své břemeno, jehož tíha, spolu s neochotou či neschopností o čemkoliv z toho mluvit, stahuje všechny protagonisty postupně níž a níž do hlubin vztahového bahna. Jak přesně by v takovém případě měl vypadat happyend?
Autorka má skvělý cit pro vykreslení charakterů a velmi oceňuji, že jednotlivé povahy vyvstávají z děje a dialogů, nikoliv jen z popisu. Díky tomu jsou postavy neuvěřitelně živé a příběh vám ještě dlouho po přečtení zůstane pod kůži.

Příběh psaný střídavě z pohledu dvou "blízkých" žen o jejich blízkých. Někdy mě štvala Petra někdy Bára. Smutný pohled na rodinné vzorce chování. Taková vztahová všehochuť z dnešní doby. Přesto se to čte dobře a má to spád.

(SPOILER) Po několika kapitolách jsem to vzdala. Za mě neskutečný odpad a škoda papíru. Hlavní hrdinka je nesympatická, sebestředná ženská, která roztáhne nohy kdekomu a nemá vůbec žádný morální kompas. Samozřejmě jí v životě něco chybí, i když sama neví co. Všechny ostatní postavy jsou vykresleny, jak už bylo zmíněno, černobíle a bez jediné kladné vlastnosti či činu. Nesmí chybět ani zmínka o výměně a opětovném zavedení menstruačního kalíšku a popisy toho, kdo, kdy a kde hlavní hrdinku „udělal“. To je totiž děsně moderní, stejně jako další populární témata, která v knize najdete (viz štítky u knihy).

S touhle knížkou jsem hodně bojovala. Původně jsem ji vyřadila ze seznamu knih, co chci číst. Ale něco mě k ní stále táhlo. Nakonec jsem si ji koupila, že se mi hodí do výzvy. Když jsem ji začala číst, rozčílila mě. "Tohle mám zapotřebí číst?" Nicméně nejsem zvyklá to vzdávat, tak jsem si řekla, že to rychle projedu. Tak do půlky jsem se musela nutit, ale pak jsem se chytla. Začalo mě to bavit a ten konec mě úplně odzbrojil. Nakonec jsem uznala, že je to důležitá kniha, hlavně pro mladé holky a že je třeba o tom psát. On je rozdíl číst hrůzy z války a nebo realitu, která se může odehrávat třeba zrovna u sousedů..navíc současné nastavení společnosti podobným psychopatům nahrává. To se pak jeden nemůže divit, že člověk hledá lásku, kde se dá.

Too much toxic people.... Bylo to něco tak skvěle napsaného. Naprosto reálně popsané mezilidské vztahy s pár zajímavými nečekanými zvraty. Autorka píše vtipně i dojímá.
Určitě doporučuji.