Blade Runner 3 – Noc replikantů

kniha od: K. W. Jeter (p)

Po marném honu na neznámého šestého uprchlíka a po zničení Tyrellovy společnosti, která replikanty vyráběla, odletěli bývalý blade runner Rick Deckard a Sarah Tyrellová, neteř zavražděného vládce společnosti, z L. A. na Mars. Hluboce se však mýlili, jestliže se domnívali, že cestují inkognito a že se nepozorovaně dostanou do kolonií OSN na periferii kosmu. Do děje plného zvratů a nečekaných rozuzlení zasáhne starý Deckerův parťák Dave Holden, vybavený umělým srdcem a plícemi, „transcendentálně“ upravený Tyrellův genetický inženýr Sebastian, doprovázený věrným Kudrnou a Piskačem, na scéně se objeví i Rachel a Decker díky záhadnému agentovi repfilů a tajuplnému kufříku, v němž na něho čeká nepříjemné překvapení, poodhalí tajemství rodu Tyrellů…...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/2928/blade-runner-3-noc-replikantu-IN2-2928.png 3.29

Série	Blade Runner 3.
Žánr	Literatura světová, Romány, Sci-fi
Vydáno	1998, AF 167
Orig. název	Blade Runner 3 — Replicant Night, 1996
	více informací...

Nahrávám...

Komentáře (1)

Kniha Blade Runner 3 – Noc replikantů

Přidat komentář

Metla

23 30.07.2019

Ždímání vymačkaného citrónu. Autor už příliš kombinuje, zápletka je přitom děravá jako většina mých fuseklí. Postavy jsem si nedokázala oblíbit: Deckard je otravně unavený, zmatený, rozervaný a citově plochý, Sarah je šílená hysterka – ženu ani květinou neuhodíš, ale tuhle byste s rozkoší přetáhli květináčem s pořádně vzrostlou diffenbachií, Battyho inkarnace je cosi zoufale ufňukaného a slabošského, Holden se stránkami jen mihne, aniž by ustal v nepravděpodobných charakterových saltech s vruty, do toho zničehonic spadnou dobrodějní dárci informací… výsledkem je téměř frustrující bordel.
Snad jedině malá Rachel ze mě dokázala vymámit něco sympatií; scéna z kosmické lodi Salander 3 měla solidní tah, zbytek knížky jsem pročetla vlažně a musela se do ní skoro nutit.
Pootevřený konec dává tušit pokračování – pokud vzniklo, neměla bych zájem o jeho četbu. Kdysi se mi „Noc replikantů“ líbila víc… kdysi jsem byla nadšenější i z kultovní filmové předlohy. Průměr, pár procent bych mohla přihodit na oltář nostalgie.