Biomanželka

Biomanželka https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/394588/bmid_biomanzelka-i99-394588.jpg 3 1091 228

Biomanželka/Biomanžel série

1. díl >

Biomanželka/Biomanžel série

1. díl

Nové vydání románu Michala Viewegha, který patří k jeho nejúspěšnějším knihám posledních let. Sarkastický příběh vyprávěný pohledem přemoudřelé duly, žijící v domácnosti nebohého spisovatele. „Od začátku jsem přesvědčena, že Mojmírovo manželství s Hedvikou je moderní soft verzí pradávného příběhu o Modrovousovi, který vraždí své ženy. Jistě jej znáte: nezkušená kráska se provdá za chlípné bohaté monstrum, které jí naoko poskytuje svobodu, ale ve skutečnosti zabíjí její přirozenou krásu, talent a nespoutanost." Dula je zprvu jen průvodkyní manželčiným těhotenstvím a porodem. Svou rodičku však neopouští ani poté, takže následujících sedm let s Hedvikou a jejím manželem bydlí - to je výchozí situace humoristického románu. "Zdánlivě humoristického," upřesňuje autor. "A nemohu bohužel popřít, že je to román částečně autobiografický."... celý text

Přidat komentář

kvádr
05.07.2018 2 z 5

Vzdala jsem to na 43 stránce... Nešlo to... Jindy Michale a hlavně jinou. Věřím v lepší kvalitu jiných Vašich knih.

Eviku-miluna
11.05.2018 2 z 5

První kniha od tohoto autora která se mi vyloženě nelíbila. Byla jsem ale v nemocnici a měla s sebou jen dvě knihy a tak jsem díky nudě prokousala až na konec. Žádný pořádný děj, vyprávění z pohledu šílené duly bylo nepovedené. Zasmála jsem se snad jen jednou.


Sabinaski
29.04.2018 4 z 5

Možná to nebyla nejlepší volba začít s Vieweghem zrovna Biomanželkou. Taky po všech negativních recenzích jsem neočekávala, že se u knihy tolik pobavím. Naprosto s Mojmírem soucítím a obdivuji ho, co všechno vydržel! Svět se zbláznil a bohužel takovíto biolidé se rozmnožují. Tato emancipace a feminismus mi přijdou úplně šílené a docela lituji chlapy, co mají bioženy. Hvězdu strhávám za to, jak se choval k té dule (i když ho chápu a asi bych z ní zešílela, ale nemusel ji tolik urážet), za docela dost sprostých slov a na mě si až moc stěžoval. Mohl se jako chlap vzchopit a nedovolovat jí své bionářky. Ale o tom to je, že to bylo jedno velké stěžování si.

Kytiii
10.04.2018 3 z 5

Mě tam vlastně chyběl pořádný příběh. Ten, pro který byly tak pracně vystavěné kulisy. Jako stavět rok dálnici a ani se po ní neprojet. Jinak "Mojmír" to nepochopil. On od svatby nebyl postupně na 10.místě. Jen od narození dětí stále na 3. Po dětech na piedestalu se druhé místo neustále proměňovalo... A myslím, že většina matek to tak má. Jen ty reálie a rekvizity má každá jiné.

ArwenEvenstar
02.04.2018 2 z 5

Již několikátá kniha, kterou jsem od tohoto autora přečetla. Bohužel se ale stále utvrzuji v tom, že to nejlepší, co Michal Viewegh napsal, jsou Báječná léta pod psa.

Téma knihy je aktuální, ale způsob vyprávění příběhu mi nesedl. Neustálé skákání v čase by se ještě dalo snést, ale vyprávění příběhu muže ústy duly, mi přímo drásalo nervy. Postavy románu mi byly krajně nesympatické, nejvíce dula.

Nad některými pasážemi v knize jsem se pousmála, proto nakonec dávám dvě hvězdy. Svůj podíl na tom ale má i můj obdiv k autorovým znalostem literatury a filosofie, které v textu opět dokládá hojnými citacemi.

Lily101
07.02.2018 3 z 5

První část knihy a můj dojem bych vystihla takto: "Chudák muž." neb jak známo, sarkasmus a jízlivost je vedlejším efektem psychického utrpení. Po přečtení to vidím následovně: "Jaký sis to udělal, takový to máš. Kdyby to bylo k nesnesení, tak by ses rozvedl.", což k faktu, že jsem pro rozvody pouze v těžko řešitelných situacích, nikoli při každém drobném nedostatku, o něčem svědčí. U hodně věcí jsem trpěla s Mojmírem(na druhou stranu má také názory/vlastnosti , které mi vadí),i když jsem žena, a příběh mi přišel věrohodný(vzhledem k "doznání" autora v interview vcelku logické).

Nakonec jsem se u autora odhodlala k udělení třetí hvězdičky za nevšednost tématu a nejspíš i za pohled do všedního života oněch lidí, ačkoliv mě kniha velice iritovala v užívání vulgarismů a nespisovné češtiny ze strany autora, což je ovšem u knih p. Viewegha bohužel typické.

MT23
25.01.2018 3 z 5

Kniha mne bavila, nenadchne, ale taky neurazí.. :)

Kattie
24.01.2018 2 z 5

Takhle to dopadne, když chcete zkritizovat bio/eko lidi, ale potřebujete to natáhnout do celé knihy.

pomero
19.01.2018 2 z 5

Na obsah sdělení příliš mnoho zbytečných slov. Je to zdlouhavé a vesměs prázdné. Nejdříve to vypadá slibně a mihne se tam pár zajímavých bonmotů, ale pak to ztrácí autorovou sebelítostí, nepřesvědčivě replikovanou ústy abskolutně nerealisticky vykreslené duly. Kdyby to psal v ichformě, udělal by lépe.

Sandalkar
13.01.2018 3 z 5

Zajímavý a pro Viewegha nezvyklý počin. Ačkoliv jsem žena a troufnu si říct, že i docela aktivní na poli aktivit pro děti, feminismus nesnáším a obzvlášť pasáž o močení ve stoje a celkově extrémní názory duly, mě dost dráždily. Po přečtení téhle knížky doufám, že se nikdy nepřiblížím k tomu, aby ze mě byla matka z povolání. Děti by měli vědět, že i rodiče mají svoje záliby a svůj život. Motiv biomanželky je zde silně přehnaný, ale něco pravdy na něm bude... Holky, berte své chlapy jako sobě i dětem rovné parťáky! :-)

Monike
07.01.2018 5 z 5

Diky Ctenarske vyzve jsem se k knize vratila a opet parada!

marcolka
01.01.2018 2 z 5

Kniha se mi četla hodně těžce. Nebyla to první kniha od tohoto autora, ale zase o něco víc mě přesvědčila o tom, že nebudu ta pravá cílová skupina Michala Viewegha. Humoristický román si představuju já osobně jinak. Přišlo mi to takové křečovité a těžko uvěřitelné. Tolikaleté soužití s dulou... To jako vážně.....? Na druhou stranu ta posedlost bio, eko... to je dnešní realita.

Sobolosh
27.12.2017 3 z 5

Kniha mi přišla do ruky náhodou, přečetl jsem ji po chvilkách během vánoc za dva dny. Typická oddechovka. Jistě pobavila. Autora obdivuji, že na dané téma dokázal napsat 165 stránek a místy velmi obratně a trefně. Zlehčování celé vlčí smečky kolem jeho biomanželky mně, přiznávám, káplo do noty. Myslím si, že si vymýšlíme zástupné problémy z nedostatku těch skutečných. Nevím zda by se biomanželka tak aktivizovala, kdyby zůstala knihovnicí a vzala si třeba učitele, který nepíše knihy. Asi by žila jinak. Mojmíra až tak nelituji, každý svého štěstí strůjcem, on i sám autor mají své veřejně přiznávané slabiny.

Evaneva
19.12.2017

Tuto knihu jsem dočetla jen proto, že jsem chtěla přečíst nějakou knihu od Michala Viewegha, byla jsem zvědavá na jeho styl a asi jsem si nevybrala úplně dobře. Moc humoristicky román nepůsobí, utápěla jsem se v něm a četlo se mi velice ztuha.

bookemma
04.12.2017 3 z 5

Nevím moc, co si o té knize mám myslet. Vyprávění z pohledu duly mi nesedělo, ale jinak je to nápad velice dobrý!
Přijde mi, že tato proměna čeká mnoho žen, které se dobře vdají, a nemají tak na práci nic jiného, než přemýšlet o tom, jestli nejsou v okolí taky podobné ženy, které se také dobře vdaly, a nechtěly by se společně účastnit "harmonického rozvoje všech dětí" a "ekologické výchovy" a "lásky k přírodě a k tvoření".

parley3
30.11.2017 3 z 5

Kniha pro mě, jakožto matku na rodičovské, která málem spadla do již zde zmíněné bio eko mánie, byla zajímavá. Přijde mi jako jedna z lepších. Ženy ji při čtení musí brát s nadhledem.

hanka0308
01.11.2017 1 z 5

První kniha od tohoto českého autora, kterou jsem si přečetla a přinesla mi velké zklamání. Ani jsem ji nedočetla, neměla jsem na to sílu. Dvakrát jsem se zasmála, snaha o jistý humor byl. Měla jsem asi sáhnout po jeho jiné knize, snad dílo Báječná léta pod psa by nezklamalo. Možná někdy příště.

Prilen
18.10.2017 2 z 5

Kniha byla chvilkama i vtipná, ale za mě žádný zázrak. Od tak uznávaného českého autora bych čekala asi víc...

MíšaS.
04.10.2017 2 z 5

Párkrát jsem se zasmála -- asi 4x...
Mojmíra mi bylo na jednu strano líto, ale jeho názory na život jdou mimo mě, takže na druhou stranu - dobře mu tak, ale i přesto je to nejslabší kniha od MV, kterou jsem četla.

Damato
11.09.2017 2 z 5

Báječná léta miluji, u čtení Účastníků jsem si říkala, že se to dalo číst, Anděl - no na cesty dobrý, ale tohle jsem dnes viděla v Liberci na stánku a protože mě čekal večer na hotelu, tak jsem si říkala, zalezu do postele, vezmu si knížku, nikam s kolegy se mi nechce, budu za vzorňase a ráno za střízliva vyrazím na školení... ale to se fakt nedá... honem ustlat postel, namalovat obličej a mažu za kolegy dolu do baru, třeba jim ještě budu rozumět. Pořád lepší usnout vysmátá a unavená, než znuděná a otrávená....