Biomanželka
kniha od: Michal Viewegh

Nové vydání románu Michala Viewegha, který patří k jeho nejúspěšnějším knihám posledních let. Sarkastický příběh vyprávěný pohledem přemoudřelé duly, žijící v domácnosti nebohého spisovatele. „Od začátku jsem přesvědčena, že Mojmírovo manželství s Hedvikou je moderní soft verzí pradávného příběhu o Modrovousovi, který vraždí své ženy. Jistě jej znáte: nezkušená kráska se provdá za chlípné bohaté monstrum, které jí naoko poskytuje svobodu, ale ve skutečnosti zabíjí její přirozenou krásu, talent a nespoutanost." Dula je zprvu jen průvodkyní manželčiným těhotenstvím a porodem. Svou rodičku však neopouští ani poté, takže následujících sedm let s Hedvikou a jejím manželem bydlí - to je výchozí situace humoristického románu. "Zdánlivě humoristického," upřesňuje autor. "A nemohu bohužel popřít, že je to román částečně autobiografický."... celý text
Komentáře (224)
Komentáře 224 Recenze 2


krivé zrkadlo nastavené něcistom a pestovateľom všetkých ezotupostí, ktorými je doslova zaprasená celá česká spoločnosť. mať doma niečo také, tak sa sťahujem na mesiac, nie, na Mesiac:)
ale dobrý fór - pestovanie ezokultúry ako základný životný program unudenej manželky dobre zarábajúceho muža.


O fous lepší než následné pokračování Biomanžel, rozhodně méně ufňukané, ale i tak se celým příběhem line bolestínsky uražené ego a snaha vypořádat se rádoby vtipnou formou se zhrzenými ideály a se ztrátou představy o dokonalé manželce. Nebavil mě ani styl vyprávění, ani příběh, ani postavy. Omlouvám se všem příznivcům, ale nic dalšího od pana Viewegha už fakt číst nebudu.


Bohužel úplně nejslabší román od Viewegha. Zdaleka nedosahuje kvalit jeho ostatní tvorby. Tato kniha mě prostě vůbec neoslovila.


Kniha se kupodivu dobře četla, ale jinak moc nevím, co si o ní mám myslet. Někdy mi bylo Mojmíra až líto a v některých situacích se zase spíš kloním k Hedvice.


No. Každému v životě se něco děje, jen ne všichni to umíme takhle pěkně knižně zúročit jako tuhle pan spisovatel. Já jsem se solidně pobavila, s hodnocením u mě panuje shoda s DominouCZ včetně těch mykóz. Třešničkou pro mě byly v knize zmíněné mé milované Hnusle, kde opilý Mistr porůznu vegetoval. Takže s klidem dávám pět vaginálních čípků..

četení nešlo moc rychle ale v zásadě to nebyla špatná kniiha, ovšem chápu, že ne pro každého...


Styl humoru nebyl úplně mým šálkem kávy a pořád si myslím, že kdyby se Hedvika po mateřské normálně vrátila do práce, nevymýšlela by blbosti


Kniha názorně ukazuje, že mnoho problémů vznikne když se lidé mají příliš dobře. Jsou zdraví a bohatí a nemusí každý den ráno vstávat do práce tak co jim zbývá jiného než se babrat v nesmyslech.


Nic proti panu Vieweghovi, ale já moc nerozumím tomu, jak může být nejčtenějším spisovatelem v Česku. Humor mi moc nesedí, ke stylu vyjadřování hlavního hrdiny cítím nesympatie.


Nesouhlasím s tím, že je tato kniha prezentována jako humoristický román. Jsem zvyklá u Michala Viewegha na to, že své čtenáře pouští do svého soukromí až příliš často, ale na můj vkus popisuje některé události a vyjadřuje se k různým situacím. které by nám čtenářům mohly být možná jen okrajově sděleny nebo i zcela utajeny. je to samozřejmě otázka vkusu samotného autora i nás čtenářů. Rozhodně, ale tento příběh nebude patřit k těm, které bych si s chutí znovu po čase přečetla. Je mi to líto, ale je to tak.


No, hele... Překvapivě to je čtivý.
Co se týče děje...ať už se to real Vieweghovi dělo nebo ne, přeju mu to.
Vy ho litujete, já za tu nabubřelost ne. Fascinuje mě, jak se tam popisuje jako úžasně všemi žádaný milionář, kterýho chtěly a se kterým šly VSECHNY.
NO ... zkoukněte si jak vypadal v tý době 2000 a chuť nás asi přejde, že? :)
Ona sice je posedlá, ale jinak nic zlého nedělá. Může být rád že se jen hrabe v hlíně, vaří čaje, prachy utrácí max za čínský léčitele kteří mnohdy vyřeší víc než naši obvoďáci a "odborníci" a dává děckám zdravé jídlo.
Mohlo snad být hůř a tímhle nikomu neublíží ne?? Ať je rád že mu lapí doma a její starostí je péče o všechny a všechno okolo!!!
Jediný problém je ta stará bába co má po padesátce ještě furt menses no, ta by jela jak saks.
Takže on je fňukna a dobře mu tak.
Jediný co mě zarazilo byly věčný vaginální mykózy tý ženy...to by žena žijící eko bio koupající se při Luně v heřmánku stravujici se tak fantasticky mít neměla ne??
Takže tak. Dobře ti tak troubo, konečně víme jak na tebe!!!
Jo a jinak ta jeho žena Veronika je skutečně zakladatelka Mateřského centra a dělá do ezo kydů jako cyklická žena atd: "...potlačováním temných stránek osobnosti, které pomocí různých technik měníme na podporující a tvořivé.
Zaměřujeme se na rovnováhu mezi tělem, myslí a duší v souladu s jejich ženským cyklem a ženským aspektem."
Děcka tam jsou taky pojmenovaný jako jeho dcery takže ano, on to bude JEHO REAL!!
Nádhera:)

Jedna z nejslabších knih, co jsem kdy četla, humor trapný, kniha mi přišla jako zakomplexovaná nevyrovnanost s tím, že to má někdo jinak, než já.


Audiokniha - Bavila mě, v některých věcech jsem se našla, zasmála se sama sobě. Dalo mi to jiný pohled... Sem tam se na okamžik našlo i pochopení Modrovouse.
SPOILER! - To sice není, ale pokazilo mi to knihu.
Moje první setkání s autorem v knižní podobě. Líbilo se mi napsání knihy z pohledu třetí osoby. Celou dobu jsem si říkala - super, jak skvěle si nakonec sedli došli k pochopení, že o tom byl schopen vydat knihu, ve které si dokázal dělat srandu sám ze sebe. A ono to bylo naopak.
Jo hodl jsem prostě idealistka, a chtěla bych mít všechno sluničkové. Kniha bez osobního života autora by byla lepší :o) škoda, že jim to nedopadlo...


Lehce bulvárně laděná kniha, kde se autor poněkud drsně vypořádává s životním směřováním své manželky. S ohledem na pozdější rozpad manželství a mediální praní špinavého prádla je to celkem mrazivé čtení. Kniha se celá nese v duchu nadsázky a možná až přehnaného líčení, nicméně na mnoha situacích jsem si uvědomila, jak realisticky vlastně působí a kolik žen dnes propadlo různým ezo, bio, ženským kultům a takhle šíleně skutečně žije.

Dostal jsem tuhle knížku od starý, že prý by mi mohly být autorovy názory blízký. Dočetl jsem a běžel jí koupit pugét a bonboniéru. Hlavně abych jí ukázal, že takovej k***t fakt nejsem.

Opět jsem nepřišla Vieweghovi na chuť. Knihu jsem se sebezapřením dočetla. Hlavní hrdina je snob, který se neustále lituje. Text mi přijde místy bez návaznosti. Nevím, kdo optikou autora více utrpí, jestli ženy nebo muži. Každopádně po další knize od V. už rozhodně nesáhnu.


Primitivní příběh, který měl být asi ironickou parodií na dnešní dobu. Bohužel tento postoj mě minul a rádoby vtipné hlášky mi přišly trapné. Všechny postavy mě více či méně iritovaly. Celý příběh mi přišel zbytečný a nevkusný, ale asi prostě nemám stejný humor jako autor.

Zpočátku jsem si říkal, že už mě asi knihy Michala Viewegha bavit nebudou, ale pak mě přece jen dokázal vtáhnout do děje k tématu, které i po dvanácti letech zůstává aktuálním. A pokud má mít další dvě pokračování, asi je přečtu obě.

Dávno jsem se zařekla, že Viewegha už nikdy...a zase jsem ho vzala na milost. Asi proto, ze knížka je tenká. No...zabila bych je všechny tři. A to jsem ženská. Ale tohle bych nedala..žít s nějakou cizí babou, manželka švihlá a manžel blb...no rozhodně bych tu knížku nikomu nedoporučila.Tak mě napadá... bývalá manželka pana spisovatele teď vydala nějakou knihu....zkusit ze studijních důvodů?


Zajímavý nápad, ovšem celá kniha je pouze o popsaných situacích, nikoliv o nějakém pořádném ději. S tímto nápadem se dalo pracovat i lépe.


Moc mě to nebavilo. Ale dočetla jsem, ze zvědavosti. Byla to první kniha od tohoto autora a teď nevím, jestli jsou takové všechny nebo ty jiné stojí za přečtení?


Četla jsem už před lety a pořád vzpomínám, jak mě kniha bavila. Možná je to tím, že ty moc alternativní bioženy nemusím, nic se nemá přehánět. Myslím, že autor šel hodně s kůží na trh, ale tu svou manželku si prostě nevybral dobře, jen nechápu, čemu se pořád diví.


Smutná groteska. Jelikož jsem četla Být sama sebou od Veroniky, nemohla jsem nedat šanci Biomanželce. Dýchalo to na mne velkym smutkem a zoufalstvím skrytým za rádoby silnou mužskou osobností. Myslím, že nebylo jednoduché být po boku ženy, která druhému nemohla (nebo nedokázala?) dát to, co potřebuje - lásku, špetku pozornosti a obdiv. To je asi to, co Viewegh potřeboval v tu chvíli... Škoda!


Musím souhlasit s předchozím komentářem. Ach to autorovo ego...
Pro mě další autorův propadák.


Slabé asi jako Biomanžel :-). Ego p. Viewegha se propíše vždycky všude. Ale nepopírám, že se to přečíst dá. Lehké čtení pod slunečník.
Je to trochu šmírování života autora. A to možná dost lidí přitahuje (včetně mne :-))

Hrozná nuda. Nutila jsem se, abych knihu docetla. Ale kdybych to nedocetla, tak by se nic nestalo. Dula a manželka byly nesnesitelne. Nedoporucila bych nikomu.


Taková tragédie jako Biomanžel to není, ale i tak propadák.
Opět jsem se musela nutit k dočtení celé knihy. Nebavilo mě to. Postavy jsem neměla ráda. Tímto se autor moc nevyznamenal.


Depka. Mojmira mi bylo moc lito, protoze bohuzel i ve svem okoli mam takove typy zen a muzu, jako byl par Hedviky a Mojmira. Na rodinnem stesti by se melo pracovat a tady to bylo az zpoufale videt, jak se manzel snazi. Uprimne hlavniho hrdinu obdivuju, asi bych se byt jim, davno odstehovala. Vyuzivali ho jako kasicku. Nepopiram, ze jsem par popsanych cinnosti take nezkusila a clovek by si mel rozsirit obzory.
Mel to byt humoristicky roman a na me pusobil spis opacne. Zalostna situace, ktera dycha ze stranek se brzy muze stat skutecnostni. Emancipace a potreba pomahat druhym, uz je zazity srandart nasi doby. Zijeme tady vsak pouze chvili, tak je dobre si ten cas uzit spolu s rodinou na maximum a trosku sobecky.


Knížky od Michala Viewega mám moc ráda. Ale tato mě jako snad jako první, kterou jsem od něj četla, zklamala. Vlastně se tam skoro nic neděje. Jen slyšíme naříkání pana spisovatele a pohled od duly je takový umělý. Vlastně jsem ani nepochopila, proč tam s nima bydlí. Pořád jsem čekala, že nějaký příběh začne, ale nezačal.


Dula vypráví příběh manželství Mojmíra a Hedviky. Autobiografické. Viewegh se stává ještě egoističtějším a bolestínštějším.
(2010)


Moc jsem nevěděla co od knihy očekávat. Byly tam momenty, kdy jsem si říkala, ze knihu asi ani nedočtu, pak se příběh zase trošku rozjel, ale celkem často jsem se ztrácela a byla myšlenkami jinde než u knihy, což pro mě znamená jediné: kniha si nedokázala upoutat moji plnou pozornost.


Trochu rozpaky ... kniha se četla výborně, odsejpalo to a musím říct, že pokud autobiografie, tak autora opravdu velmi lituji. Naprosto jasně je zde vidět, že všeho moc škodí, nic se nemá přehánět a našla by se řada dalších přísloví. Ale nejsem žádná teta Kateřina. Co si budeme povídat, ty ženský byly řádně praštěný!!!


Vieweghovo psaní mám rád. Neočekávám Čapka, Kunderu či Hrabala, takže nikdy nebývám zklamán. Naopak téměř vždy jsem mile překvapen. Biomanželka je čtení ironické, sarkastické, kousavé, jedovaté, ale i humorné, hořkosladké. Viewegh často ironizuje i Mojmírovo počínání a myšlení, nejde tedy o prvoplánovou kritiku všeho "Bio" spojeného s emancipovaným ženstvím Hedviky a Duly. Přesto, říkám si, deset let starý román, a jak aktuální, ba v mnohém je dnešní bio bláznění a kult zdraví jdoucí ruku v ruce s ženskou snahou se osvobodit od mužského světa ještě děsivější, než si autor dokázal tehdy vyfabulovat.


Jo,dá se to číst,ale žádnej zázrak to fakt nejni.Když to srovnám s předchozími knížkami tak tahle je mnohem slabší.

Nějak se do ní nemohu začíst. Chvilkami je to vtipné, ale nijak poutavé. Nic pro mne.


Vtipné, hezky a čtivě psané. Nejsem biožena a ani nikdy nebudu, ale tohle mě fakt bavilo a smála jsme se občas nahlas. Brala jsme to jako parodii, nadsázku.


Já vlastně nevím co napsat, jsem z knihy taková rozpačitá. Celou dobu jse mpři čtení přemýšlela nakolik je kniha autobiografická a vlastně jsem většinou stála spíš na straně Mojmíra.


Tohle prostě ne. Patřím asi mezi pár posledních věrných čtenářů Michal Viewegha, ale Biomanželku jsem vážně nedával...
Štítky knihy
česká literatura čeští spisovatelé
Autorovy další knížky
2002 | ![]() |
2006 | ![]() |
2010 | ![]() |
1994 | ![]() |
2007 | ![]() |
Kniha Biomanželka je v
Právě čtených | 16x |
Přečtených | 1 829x |
Čtenářské výzvě | 153x |
Doporučených | 18x |
Knihotéce | 294x |
Chystám se číst | 106x |
Chci si koupit | 12x |
dalších seznamech | 2x |