Bioetika
Petr Jemelka
Učební text je určen především studentům oboru Občanská výchova a Základy společenských věd jako studijní materiál jednosemestrálního kurzu. Jde o stručný přehled bioetické problematiky. Od výkladu o životě jako o jedné ze základních hodnot text směřuje k etickým aspektům vědeckovýzkumné práce s biologickým materiálem a k problematice výzkumu na člověku. Dále jsou reflektovány problémy lidského zdraví, reprodukce, stáří a smrti. Učební text také zahrnuje reflexi mimolidské problematiky – morální rovinu vztahu ke zvířatům. Ve stručné podobě také nabízí uvedení do otázek environmentální etiky.... celý text
Literatura naučná , Filozofie
Vydáno:
2016
,
Masarykova univerzita. Pedagogická fakulta
více info...
Přidat komentář
Štítky knihy
environmentální etika bioetika sociální ekologie
Autorovy další knížky
Kniha Bioetika je v
| Přečtených | 2x |
| dalších seznamech | 2x |
Je veľmi pozitívne, že autor vkladá do témy o bioetickej problematike aj mimoľudské zvieratá, čiže okrem morálnych otázok ako výskum na ľuďoch, práva pacientov, genetické inžinierstvo, technologický rast, klonovanie, umelé oplodnenie, interrupcia, eutanázia, sa v knihe rozoberajú aj otázky ohľadne práv zvierat, šľachtenia, problému antropocentrizmu. Antropocentrizmu sa celkovo stráni, hoci v prvej časti nepochopiteľne popiera existenciu ľudských rás a v rámci boja za túto údajnú netoleranciu obhajuje feminizáciu a podobne (ako to s tým súvisí som nepochopil). Zvláštnosťou je štvrtá kapitola, ktorá sa venuje témam ako "Vztah ke zvířatům jako morální problém", potešilo aj porovnanie hlbokej a sociálnej ekológie, kde opäť vidno ohavnosť tej druhej. Ide o stručný, ale prehľadný a informatívny prehľad bioetiky.
citát, kritický pohľad na to ako sa na prírodu nahliada v sociálnej ekológii: „Příroda je chápána jako volně a bezplatně dostupný zdroj (suroviny, energie, prostor). Příroda je tedy pojímána jako objekt, věc; její neomezené využití je lidským právem. Prostředí je ve svém vlivu a působení postupně oslabováno díky technologickému rozvoji. Klesá tedy i význam prostředí; cílem je nastolení úplné kontroly prostředí a jeho zcela zásadní přetváření. Problém prostředí je chápán především jako ideologická fikce environmentalistů. Je odmítána reálnost problémů, popř. se poukazuje na jejich neprokazatelnost (viz klimatická změna). Za jediný uznávaný problém je tu považována aktuální efektivita technologií těžby zdrojů. Subjektem řešení (přičemž vlastně není co řešit, problém prostředí neexistuje) je věda a trh – reprezentanty jsou tedy vědci, technici, manageři a podnikatelé.“