Bílý pramen

Bílý pramen https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/487882/bmid_bily-pramen-IY0-487882.jpg 4 88 29

Ašsko. Kraj na samém západě republiky, kdysi blyštivý drahokam bývalých Sudet, kde kvetl textilní průmysl a obchod. Městečka plná krámků, restaurací a kaváren. Příběh doby, kdy se vše začalo tříštit, začíná roce 1915 a končí odsunem. Politické pozadí však v této knize nehraje hlavní roli. Protagonistkou je Hedvika. Dívka, která se odmalička potýká s jistým pocitem nedostatečnosti, s puzením, které ji některé věci nutí dělat, v jiných jí naopak zabraňuje. Vehementně se snaží od Wernersreuthu, dnešního Vernéřova, odpoutat, ačkoli je s ním z různých důvodů trvale svázána. Prožívání Hedviky je lhostejné i zaujaté, vzpurné i pokorné. Pocity odcizení i lásky, takové, jakou známe z milostných románů, ale podávané bez příkras. Kniha Bílý pramen je autorčiným holdem městu Aši, po kterém dnes neštěkne ani pes. Pořád zde nacházíme pozůstatky minulosti. Rozpadlé zdi domů, sklepy, studny. Je to krajina tajemná, kde si daň za historický vývoj vybrala příroda. Přesto ho ve své fantazii autorka vidí jako město bohaté a krásné, s obrovským potenciálem. Proto o něm píše, proto zde žije.... celý text

Žánr:
Romány , Literatura česká

Vydáno: , Argo
více info...

Přidat komentář

čtenářka76
11.04.2024 4 z 5

Pěkně napsaná kniha, velice dobře se mi četla. Jen bych se chtěla dozvědět víc o Hedvice, její rodině a Idě. Určitě si přečtu i druhou knihu autorky.

Lehrerin
03.04.2024 5 z 5

Poslouchala jsem audioknihu a skvělé! Moc krásně načteno i napsáno. Autorka umí češtinu používat a - jak už tady v jiných recenzích zaznělo - i když se jedná o "moderní" často opakované téma - líbilo se mi, že příběh Hedviky byl "komorní". Za mě 5 hvězd.


Adelaidee
01.04.2024 5 z 5

Moc mě to bavilo, sudety, blížící se odsun, těžké časy, osudem zkoušené postavy. Prostě vše, co současný čtenář potřebuje.

Janadvorackova
31.03.2024 3 z 5

Příběh je bezesporu jedním z těch, na které by se nemělo zapomínat. Ale bylo jich tolik... Dá se říct, že některé z nich byly třeba... méně tragické? V jádru obyčejné? Všední?
Nevím.
Ale styl autora, který už chce tyhle věci vyprávět, mnohdy takový bývá, což pak vede k vnímání jeho tvorby "trochu jinak." Pro skutečné aktéry pak výsledek vyzní trochu nespravedlivě. Možná ale stále lepší, než kdyby nezazněl vůbec.

Jana283
23.02.2024 4 z 5

Líbilo se mi stejně jako Až ke křížku. Kniha je napsána svým způsobem prostě, tak jako bychom poslouchali vyprávění. Není však jazykově chudá a plochá a už vůbec ne černobílá. Hedvika je zajímavá žena, která dokáže upřímně pohlížet na život i sebe sama, zhodnotit svá pochybení i špatné vlastnosti. O to víc je živá a uvěřitelná. Budu se těšit na další autorčinu knihu.

Abroš
17.11.2023 4 z 5

No,nevím.Takové pro mě bez emocí.Nicméně dobře se to čte.Zbytečně rychlé.Čekal jsem víc.

Katka2382
31.10.2023 5 z 5

Mě se kniha líbila a to moc.
Krásně čtivý příběh.Mám ráda takové "obyčejné" lidské příběhy.

Nuttelka
25.10.2023 4 z 5

(Audiokniha)
Zpočátku jsem si říkala, zda mě kniha bude bavit, ale Hedvika mě prostě nepustila. Hedvika je svým způsobem zvláštní dívka, ale sledovat její život, to teda bylo sousto. Místy mě štvala, jindy jsem se usmívala, ale i jsem s ní soucítila. Myslím si, že kdybych knihu "jen" četla, asi by mě tak nechytla. Ale nebyla to lehká doba, jsem ráda, že žiju v této náší době. Další autorčinu knihu si dám s odstupem..

Fidibus
07.08.2023 1 z 5

Popravdě mi kniha nic nepřinesla, takže pouze plus za pokus, i když se kniha spíš veze na populárním tématu Sudet. Přijde mi plná klišé, prostředí dobově univerzální a příběh je víc o rodině, vztazích, přátelích, láskách. Jejich osudy pak sice ovlivní nacionalismus a válka, ale v knize je to jen malý střípek, stejně jako odsun. Je to spíš o pocitech, ale nějak mi to nesedlo.
Hodně mi vadí občasné použití němčiny než překladu. Chápu nadšení autorky, že zná původní německé názvy, ale... Aschsko mě dorazilo. Naopak zase třeba Praha, M. Lázně nebo i mix Bílý Elster. Proč třeba Stadtamt nebo kostel německy? A proč Hedvika a ne Hedwig, Tine a ne Týna?
Jakousi romantickou a osudovou spojnicí děje má být Halštrovský potok a symbolicky hřbitov (úvod a konec).

Hana.Jirků
02.08.2023 5 z 5

Naprosto nečekané, ale o to příjemnější překvapení. Četlo se parádně, těším se další autorčinu knihu. A po přečtení samozřejmě nechyběla alespoň virtuální procházka Vernéřovem :)

iveta3689
07.07.2023 4 z 5

Kniha má silný námět, ale jde jen po povrchu. Je to škoda, protože autorka píše hezky. Konec byl dojemný, trochu mi vylepšil celkový pocit z knihy.

Atuin
28.04.2023 3 z 5

Kniha bohužel není ničím výjimečná, atmosféra žádná, hrdinové zapadají v x dalších podobných knih a odehrávat se to může třeba na Marsu, tak málo osobní invence do toho autorka vložila. Škoda, ze začátku to vypadalo slibně, pak se to slilo v něco dost podobné slohové práci ze školy.

Lucina88
13.04.2023 2 z 5

Strašná nuda :/

denib
29.03.2023 3 z 5

Kniha své čtenáře lákala mj. na to, že se odehrává na Ašsku. Ale jak už tu psalo víc lidí, o Ašsku se v podstatě nic nedozvíte. Vlastně mi připadalo, že je úplně jedno, kde v pohraničí se to stalo. Příběh je to dobrý a dobře čtivý. Ale úplně mi splývá s jinými knihami. Toto téma je teď totiž tak populární, že mě to už začíná mírně odrazovat. A v knize není nic, díky čemu bych si zrovna jí měla v tom zástupu pamatovat. Za chvíli už o ní nebudu vědět. Takže má cenu jí číst? Ano, pokud nemáte vyšší nároky.

markej
29.03.2023 5 z 5

(SPOILER) Úplně nejradši objevuju a čtu české autory a úplně nejradši vyhledávám rodinné příběhy. Bílý pramen splňuje obě kritéria a knížka pro mě byla velice příjemným překvapením.

Vypráví příběh Hedviky, která žije v první polovině minulého století ve Vernéřově (blízko Aše) a je sudetská Němka. Autorka líčí vyloženě její osobní příběh, historické události jsou upozaděny, byť samozřejmě Hedvičin život ovlivňují.

Sledujeme vývoj dívčiny psychiky od útlého dětství až po dospělost, to, jak dívka vnímá poněkud zvláštní vztahy v rodině, jak postupně odhaluje různá rodinná tabu, jak se uzavírá do svého vnitřního světa, jak prožívá vnitřní neklid, protože není spokojená s tím, jaký život žije. Krátce šťastná je, když si vezme svou životní lásku Antona, postupem času však poznává, že všechno není tak růžové, jak se zdá.

Moc se mi líbilo závěrečné vyznění knížky: Hedvika je jako stará žena smířená se svým osudem, bilancuje, vzpomíná, a nikomu nemá nic za zlé. Ví, že si asi vybrala špatného muže, nicméně prohlašuje, že tak to zkrátka mělo být a že všechno nebylo jen špatné, dokáže pochopit, že Němci byli odsunuti, nevidí totiž jinou možnost, jak by mohli dál v Ašském výběžku dál žít. Je si vědoma toho, že život není černobílý a že se mnoha lidem ukřivdilo, ale nedá se dělat nic jiného než se s tím smířit a jít zkrátka dál. Ale není to rezignace, je to moudrost a sofistikovanost člověka, který takto dokáže uvažovat.

Kniha je autorčinou prvotinou, podle mého názoru velmi vyspělou, líbí se mi, jak autorka píše, jakým způsobem příběh vypráví, vůbec nic mi nikde nedrhlo, nic mi nevadilo, nic mi nepřekáželo. Pro mě je tedy román i autorka velkým objevem a moc se těším na další knihu.

Hodnocení: 5* z 5*

Pavčule
21.03.2023 4 z 5

Zajímavý životní příběh - během jednoho dne jsem měla přečteno . Ale jak už je tu zmíněno - čekala jsem něco víc o kraji , který je pro mě jakožto obyvatelce Jihozápadu sice hned vedle, ale moc o něm nevím .

Tída
12.03.2023 4 z 5

Zajímavý pohled hlavní hrdinky, Němky, na život v Sudetech. Dobře vykreslené vztahy na vsi, každodenní život, strasti i radosti. Je dobře, že se najde kniha, kde se nepíše jen od odsunu a válce, tady se dozvíme, jak Němci žili před válkou, což asi většina z nás neví, když nepocházíme z té oblasti. Pár věcí by šlo dotáhnout, ale zasloužené 4*

Marcela52
20.01.2023 4 z 5

Čekala jsem od tohoto příběhu trochu více. Chtěla jsem se dozvědět hlavně něco o Aši, ale šlo spíše o komorní příběh dívky, která se snaží vyrovnat s pocity odcizení v zapadlé části republiky. Přestože jde o první knihu autorky, ocenila jsem čtivý a kultivovaný styl vyprávění, ale po pravdě to není kniha, která by nějak výrazně zaujala širší čtenářskou obec. Těch příběhů, které se odehrávají v Sudetech už vyšla celá řada, a tato nepřináší nic výrazně nového. I tak stojí kniha za přečtení, ale spíše jako oddechová četba do vlaku. Já jsem ji přečetla téměř celou během jedné cesty.

babicka_amalka
08.01.2023 3 z 5

autorka se svezla na vlně dnes tak módních knih s tématem Sudet a pohraničí obecně, jichž se vyrojilo jako hub po dešti; nebylo to úplně špatné, ale naprosto zaměnitelné s jinými s obdobnou tématikou, Aš byla naprosto okrajovým bodem (bohužel, to byla velká škoda - očekávala jsem větší zapojení míst a kraje), mohlo se odehrávat naprosto kdekoliv;
takže ano, ale postrádala jsem jakoukoli "přidanou hodnotu", takový průměr;

petrarka72
08.12.2022 3 z 5

Cesta k dospělosti v tom pravém slova smyslu je trnitá - a Hedvika je toho jasným dokladem. Od pubertální rozmazlenosti k vyrovnané ženě se prodírá těžce a tu a tam je arogantní, nejistá, nesnesitelná, než ji, banálně řečeno, život naučí. Na druhé straně, jako středobod ašských (vernéřovských) příběhů slouží dobře, u ní se sbíhají životní story souputníků předešlé i soudobé generace. Autorka píše průměrně, ale oceňuji střízlivost a cit pro zachycení všednodennosti a plynutí času bez laciných dramat.