Bílá moc
Karolína Vaverková
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29906/bmid_bila-moc-qWx-29906.jpg
4
105
14
V autentické výpovědi popisuje autorka svoji cestu rájem i peklem drogové závislosti. Kniha je určena nejen těm, kteří by to chtěli zkusit a těm, kteří v tom už jedou, ale i všem rodičům, zejména takovým, kteří chtějí opravdově poznat „stav těla a duše“ svého dítěte. Autorka jde statečně s vlastní kůží na trh – odhaluje svoji tvář a osobnost. Upřímně vypovídá o stavech při začátcích fetování, při stupňujícím se průběhu a konci, a také stavu, ve kterém se nachází nyní. Kniha rozhodně nekončí happyendem; v trvalém, doživotně garantovaném štěstí nežije autorka ani nyní, přesto, že je již delší dobu „čistá“, přesto, že nalezla cestu jak žít bez drog. Karolína chce opravdově pomoci jiným. Má k tomu mnoho předpokladů: chuť a odhodlání, zkušenost vlastních prožitků, upřímnost a odvahu investovat do pomoci jiným svoji tvář, sebe samu.... celý text
Přidat komentář
Hodně napínavá kniha. Jsem moc ráda,že hlavní hrdinka dokázala nakonec přemoci svou závislost na grogách a kniha nakonec končí šťastně,což se v jiných knihách, které jsem až doposud na podobné téma četla, nestalo.Navíc prostředí,ve kterém se děj odehrává je mi dost blízké, o to intenzivněji jsem děj prožívala.
Zajímavé čtení o stále živém problému.Trochu mi vadilo že kniha nebyla rozdělena do kapitol a byl to spíš dlouhé vypravování.I tak super!
Na této knize mi vůbec nevadilo jakou formou byla psaná, naopak se mi to velmi dobře četlo.
Vystihuje své pubertální období a z toho vyplývá také styl psaní, nespisovné, špatná gramatika. Příběh se mi líbil, tím jak je napsaný, popisuje každý moment, jak každá její zkušenost a nové věci probíhaly. Byla jsem překvapená, že už v takové době měla tato mladá generace přístup k drogám tedy, že v té době už docela hodně zasáhla tuto generaci.
S knihou jsem byla spokojená mám ráda takové příběhy a zajímám se o ně, týkající se právě jak už drogové závislosti, ale nejen i na drogách, na spoustu jiných souvisejících problému.
Autorka se docela velmi mladá stala závislá, líbil se mi popis jejiho startu, jak vůbec k drogám přišla. Tato kniha patří k jedné z mých oblíbenců, jsem s ní spokojená. Není to šálek každého, ale každý máme svůj styl, který se nám líbí.
Taková úzká 110 stránková knížečka, ale přečtena na jeden zátah. Zajímá mě toto téma i když jsem s drogou do styku nepřišla. Jak je napsáno v úvodu knihy: Boj s drogou připomíná boj s neporazitelným nepřítelem.
Tato kniha mě velmi zaujala. Byť je oproti Mementu či klasice My děti ze stanice Zoo téměř neznámá, možná bych řekla že je víc působivá. Není zde jen problématika drog, ale i jiných závislostí, zároveň taky pohled do nitra závislačky a touha žít. Příběh byl napínavý a konec mě velmi překvapil... Doporučuji.
Příběh mne velmi fascinoval. Byl napínavý a dojemný. Opravdu jsem s chvílemi myslela, že hlavní hrdinka umře. Drogy jsou společně s slkoholem metlou lidstva. Mě osobně jsou proti srdti. Na drogové téma jsem přečetla mnoho knih, fascinuje mne to, ale zároveň i odstrašuje. Nejvíc dojemný příběh byl My děti ze stanice Zoo, kde začala fetovat dvanáctiletá Christiana F. I o téhle knize je v Bílé moci zmínka.
Kniha je dobrá, musí se nad ní víc přemýšlet aby se čtenář neztratil. Je to dobrý doplněk ke knihám My děti ze stanice Zoo nebo memento.
Forma, jakou to bylo psané je odlišná od klasických knih tohoto typu, ale zase, psal to život, ač autorka byla mladá a kolikrát se čtenář pozastaví nad jistýma pasážema, které pravěpodobně nechápe, ale v tu chvíli to bylo tak, jak to ona sama cítila. Co jiného měla psát, když její život byl jenom fet??? O kytičkách psát nebude... Tohle pochopí jen člověk, co to zkusil... Nicméně není to úplný výbuch, existují mnohem lepší díla tohoto typu, ale pro člověka, co je v obraze to stačí natolik, aby pochopil a uvědomil si. Ale propadák to také není. Znám místa, které autorka popisuje, i některé osoby... Tím pádem se to četlo samo....
Když autorka píše biografickou zpověď, proč se v ní jmenuje "Eva"?No,ale to jen tak na okraj..celkově mi nevyhovovala forma, jakou to bylo psané. Nemám nic proti nespisovné češtině, ale tohle bylo nějak moc. Slohově a gramaticky naprostá katastrofa,navíc to nebylo vůbec vyprávěno nějak zajímavě,jako např.My děti ze stanice ZOO.Tady šlo spíš o výčet lidí a zdrogování se. "S Martinem jsme šli tam a tam jsme potkali ještě Andreu,Michalu a Lucku a s těmi jsme šli ještě tam a tam"-tohle v žádném případě nemůže zaujmout.Připomnělo mi to blog pubertální slečny,která myslí,že když napíše "Dnes jsem šla do školy,dostala jsem pětku,pak jsem šla s kámoškou na zmrzku,ahoj"tak je bůhví jaká spisovatelka..Vím,že tady ani tak nešlo o způsob,jakým to bylo podáno jako spíš o obsah,ale mě to prostě nudilo.Autorka se snažila napsat druhé My děti, ale to se jí teda zcela jasně nepovedlo..
Štítky knihy
drogy závislost, narkomanie feťáci, narkomani podle skutečných událostí
Bílá mocKniha Bílá moc je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 207x |
| Čtenářské výzvě | 8x |
| Doporučených | 5x |
| Knihotéce | 37x |
| Chystám se číst | 63x |
| Chci si koupit | 20x |
| dalších seznamech | 2x |
Četla jsem ji jako náctiletá a i po 20 letech si pamatuju úryvky z knihy. Kniha mi byla bližší než třeba My děti ze stanice ZOO tím, že se děj odehrává v Čechách.
"Někdo z venku zkoušel kliku. Bylo zamčeno. Ruce se neklepou a srdce je klidný..."