Rozpoznání vzorů

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Nemáme budoucnost, protože naše přítomnost je příliš nestabilní. Máme jen rizikový management. Vymýšlení scénářů pro daný okamžik. Rozpoznávání vzorů… Cayce Pollardová je prorokem nové éry – světově uznávaná lovkyně trendů, analytička jevů trhu a módních směrů. Když přijíždí do Londýna, aby ocenila změnu loga jisté nadnárodní firmy, dostává úkol daleko těžší než všechny dosavadní: má nalézt tvůrce enigmatických videoklipů, které se objevují na netu a staly se objektem rostoucího kultu. Pronásledována vzpomínkami na otce – gurua bezpečnostních systémů a pravděpodobně zaměstnance CIA, který zmizel během útoku na WTC v září 2001 – se Cayce vydává na nebezpečnou cestu po paralelních světech marketingu, globalizace a teroru, a ponenáhlu míří k místu, ve kterém se protínají všechny tyto tři sféry… Ačkoli Gibsonův česky dosud nevydaný román postrádá prvky science fiction, stále ho můžeme do žánru počítat. Popisuje totiž současnost jako vratký mezistav, kterým všude prosakují věci příští....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/75_/75719/big_rozpoznani-vzoru-k2K-75719.jpg 455
Série:

Bigend 1.


Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi

Vydáno: , Laser-books (Laser)
Originální název:

Pattern Recognition, 2003


více info...
Nahrávám...

Komentáře (9)

Kniha Rozpoznání vzorů

R47
20. ledna

První kniha z nové autorovy volné trilogie Bigend, pojmenované tentokrát po jedné z hlavních, i když nenápadných postav ukryté v pozadí za hlavním dějem. Je to o chlup lepší než třeba Virtuální světlo. Vlastně celkem dobrý thriller. Možná proto, že William Gibson už úplně rezignoval na sci-fi a všechno popsané je celkem reálné. Ale to tam je původní autorovo kouzlo. Čtěte jako oddychovku ve vlaku nebo v autobuse. Zajímavý motiv (aspoň na půl hvězdy) je ta alergie na značky.

Patapuf
29.09.2022

Já vlastně ani nevím co jsem od toho očekával.... asi že to bude klasický cyberpunk.... tohle je prostě příběh.... možná že se to odehrává přímo v současnosti... pořád jsem tak nějak očekával něco fantastického a ono to nepřišlo.... zase na druhou stranu je to zajímavý příběh, který se dobře čte, ale není to nic, co by se vám dlouho honilo hlavou po dočtení.... chybí tomu ten emocionální dojezd....


Malarkey
10.07.2022

Po kyberpunkové Idoru jsem pokračoval s knihami Williama Gibsona a zkusil jeho, pro změnu, nejméně fantastický román s názvem Rozpoznání vzorů.

Nedokážu ale určit, jestli to byl lepší zážitek nebo horší zážitek, než právě předchozí mnou čtená kniha. Určitě to byl jiný zážitek. Nicméně mě to ale utvrdilo v tom, že způsob, jakým autor píše, není nic, co bych dlouhodobě rád vyhledával. Jedná se totiž o jedny z těch technologicky náročnějších knih.

Přitom námět vlastně ani není kdovíjak složitý. Naopak. Horší je to s tím, jak je vyprávěn. Nejednou jsem totiž otevíral slovník cizích slov a snažil jsem se dovtípit, co je tím nebo oním slovem vlastně myšleno. Profylaxe, sémiotický, folikulární nebo blazeovaný nejsou úplně pojmy, které bych slyšel v běžné mluvě. No a když k tomu připočtete i množství názvů, jmen a označení, které autor rád používá, když něco popisuje, tak pak stačí opravdu málo, abyste se během čtení v příběhu totálně ztratili.

Neříkám ale, že je to špatně. Jen, že pro mě je to těžce stravitelné, až nestravitelné. Někdo to ale může vyhledávat, uznávám. Já to ale nejsem a budu hodně přemýšlet, kdy opět nějakou knihu od autora zkusím.

Masoterian
19.05.2021

(+ SPOILER) Spíš 4 a půl *. Až do schůzky s Doroteou v moskevským baru jsem byl přesvědčenej, že si to zaslouží absolutorium. Ale potom se - do tý doby poměrně umírněnej - Gibson trochu utrhnul ze řetězu a na to jak to celý působí civilně mi finále přišlo prostě přepálený. Do tý doby mě to úplně pohltilo - pochmurná atmosféra, zajímavá hlavní hrdinka, originální zápletka i hrdinčina motivace jí přijít na kloub. Opět vytříbenej Gibsonův styl, kde by spousta obratů obstála jako citace. Nicméně, přestože mě poslední kapitolka trochu uchlácholila, bych si vyvrcholení takovýhle story představoval komornější. Taky mi přišlo, že se všichni domluvili nějak rychle, a nijak moc na Cayce netlačili ohledně původu adresy, kterou vypátrala. Nakonec po úvaze těch 5* přece jenom dám, vzhledem k tomu jak jsem to hltal by mi přišlo nefér dát míň, ale vztyčenej ukazovák si neodpustim :)

JP
05.12.2020

Zpočátku jsem si to užíval. Cayce. To noření do jejího virtuálního světa propojeného s tím skutečným, s její poruchou, s osamělým životem a prací - řada lidí se asi dokáže identifikovat. Skoro jsem si říkal, tohle jsem očekával a nedostal od Pynchonovy poslední knihy (*Bleeding Edge), ale pak se to okolo poloviny zlomí a vy už tušíte, že půjde jen o takové to pachtění a zamotávání se do rozpracovaného tématu a vše se to nakonec nějak rozmotá, ale vlastně už nemá čím překvapit. V tomhle ohledu bych chtěl říct, že knihy se dají i s relativně podobnými zápletkami zpracovat literárně lépe, jako třeba Austerova 'Kniha iluzí', nicméně Gibson není spisovatel, jako Auster, Gibson je spíše takový sociologicko-technický vizionář, kterého baví se zamýšlet nad blízkým vývojem lidstva v oblasti např. virtuální reality a psaní jako takové je pro něj až hra na druhé housle, což jeho 'Rozpoznání vzorů', alespoň pro mě, sráží dolů. Druhá polovina mě vyloženě nebavila. I tak, fajn koupě z LK za 69, ke které bych se určitě jinak nedostal. A design obálky je taky parádní, od vydání z roku 2011 jsem okolo toho kroužil.

kralika
13.09.2019

Sice asi nejpřístupnější Gibson, se kterým jsem měl tu čest, ale zároveň ten nejméně působivý... Čtení jeho složitého textu však bylo opět požitkem, který Vám jen tak nějaký autor nenabídne.

"Dějiny nejsou nic než momentálně nejvěrohodnější vyprávění o tom, co se stalo a kdy. Kdo komu co provedl. Jak to provedl. Kdo zvítězil. Kdo prohrál. Kdo zmutoval. Kdo vyhynul."

"Vždycky musí zbýt místo pro náhodu."

FannyS
26.08.2018

Pro mě zatím čtenářsky nejpřístupnější Gibsonova kniha. Odehrává se v současnosti, střídavě v Londýně, Tokiu a Moskvě. Autor se odklonil od klasického kyberpunku (virtuální realita, biotech modifikace, korporátní totalita, vzdor hlavní postavy proti systému) a vytvořil něco na způsob mysteriozního detektivního příběhu na pozadí reklamního průmyslu a nových médií. Vždy mě v knihách potěší zajímavé odkazy na umění, hudbu, módu nebo nějakou kuriozitu o které jsem nevěděla. Tady se mi toho dostalo vrchovatě. Fascinoval mě svět sběratelů analogových technických hračiček (mechanický kalkulátor Curta, počítače Sinclair...), přístup Cayce ke značkovému oblečení a značkám obecně.

guru
04.03.2015

Nesedí mi tento žáner. Vôbec som sa nevedel začítať do deja, v podstate hneď po dočítaní len sotva viem, o čom to bolo. U scifi by som čakal aspoň nejaké zaujímavé technologické poznatky, ale ani tu som nebol uspokojený.

1