Big Sur

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Autobiografická novela, ve které se Kerouac vyrovnává s vlastním mýtem, mýtem věrozvěsta svobodného života „na cestě“. Big Sur napsal už jako slavný autor pociťující příchod středního věku, ohlížející se zpět a s trpkostí bilancující svou životní cestu. Text je kronikou pobytu ve Ferlinghettiho chatě na břehu moře, kde se Kerouac snaží o samotě vystřízlivět, sebrat se a dobrat se sama sebe. Nedokáže však uniknout opakujícím se vizím zániku a zapadá znovu do zajetých kolejí opileckého života s přáteli, kteří ho bezděky rozptylují a nedovolují mu dokončit, co si předsevzal. Mimořádně temná kniha, kterou uzavírá obraz smíření, možná více chtěného než prožitého....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/36_/3615/big-sur-3615.jpg 4.2115
Orig. název:

Big Sur (1962)

Žánr:
Literatura světová, Novely
Vydáno:, Argo
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (11)

Kniha Big Sur

Přidat komentář
Daniel.F
08.08.2018

Můj favorit mezi Kerouacovými knížkami.

Dolina
12.07.2018

Stupňované šílenství.

Delicius
24.01.2016

Když si vzpomenu na Kerouaca, toho Duluoze v prošlapaných teniskách, které hlupák právě v tomto díle vyměnil za nové botky, a sedral si paty když stopoval u silnice ze samoty Big Sur do světel San Francisca
Když si vzpomenu na Kerouaca a jeho tričko, které s vykřičníkem našel na smeťáku a jak bylo pohodlné
Na sráz u cesty, kotlinu pod mostem a vrak auta, auta, které spadlo ze silnice v obrovské rychlosti se řítilo vpřed a vpřed, navždy ztvárněné v Jeffersově poémě Mara
Na chřestýše u cesty,který se skrývá před světlem baterky v křoví
Na apokalyptického osla Na moře Na Finnigena Na báseň moře, kterou jsem nikdy nebyl schopen přečíst Na kopání hrobu pro malé dítě Na bolest Na bolest Na bolest
Ta bolest v Kerouacovi, to jak není schopen hlavní hrdina opětovat, dát to co je třeba a všechna láska a sex se vytrácí v drogách a osamělosti
Kerouac píše sračky píše básně píše obrazy píše hudbu
Knihy jsou nudné a o ničem a taky jsou o bohatství jeho světa Pasáže kde si nudou koušete nehty a odkládáte je na noční stolky Věčnosti (jak by napsal ňáký beatnik)
Big Sur, ta magická divoká oblast plná magických myšlenek se změnila v letovisko a svět se změnil. Kerouac je známkouo posledního odporu. Po něm následuje už jen smrt.

Dax
06.01.2016

Kerouacovo osobní peklo. Pro mě nejkontroverznější autorova kniha, ukazující druhou tvář svobody beat generation. Od motivujícího zenbuddhismu Dharmových tuláků, k nutnosti se ožrat v každé situaci.

LordSnape
10.12.2015

Klasický Kerouac. Chlast, kámoši cestování a zen. Nic víc a nic míň. Četl jsem od něj Na cestě a Dharmové tuláky a vlastně ani nevím, co mě nutí číst ty jeho knihy, když mi vlastně nic nedávaj. V Big Sur se mi líbilo, že na začátku jde trochu do sebe a rekapituluje svůj život, zatímco popisně vyjadřuje svůj život ve srubu, ale pak to sklouzne do toho typického marastu točící se jen kolem chlastu a podivných řečí s lidma, které jsem nikdy neviděl a neznal, i když se sám autor tváří jako že ano. Líbí se mi asi ten jeho hezký vztah, jaký měl k buddhismu i když vlastně sám žil tak nějak po svém při hledání té svobody, kterou prakticky hledám i já sám. Tohle byla třetí a zřejmě i poslední kniha, jakou jsem od něj četl, ale i tak nemohu říct, že bych to považoval za ztracený čas.

Ptah25
24.02.2015

Kniha o šílenství v hlavě - Kerouacovo delirium. Člověk, který skončil s chlastem špatně, nikdy se z toho pořádně nedostal. Nakonec si svoje osvícení představoval způsobem, že si sedne s demižonem vína pod strom a bude meditovat...smutný konec beatnické legendy.

KikiZ
12.02.2015

Oproti Na cestě nepoměrně temnější, i když to začíná zprvu celkem poklidně. Jenže ke konci se to zvrhne v dosti šílené Jackovo delirium tremens a podobný stav bych tedy rozhodně zažít nechtěla. Taky asi proto piju jen velmi ale opravdu velmi střídmě.

Skip
21.03.2013

Hned po Londonově Démonu alkoholu jsem si vzal tuto knihu. Byl to zcela náhodný výběr, neměl jsem tušení, o čem to bude. Kerouac zde velmi otevřeně popisuje své alkoholové šílenství. Je to napsané zvláštním stylem, kdy vypadává interpunkce, ale ne zcela. V jednom souvětí prostě několik čárek chybí a několik jich tam je. Nevím, jaký to mělo mít smysl. Navzdory tématu se to čte velmi dobře. Už proto je jasné, že Kerouac nepsal zcela pod vlivem šílenství. O tom, jak mu harašilo v hlavě, ale jasně vypovídá báseň Moře, která je na konci knihy a kterou napsal během pobytu v Big Sur

mySaints
21.12.2011

Zpověď jedné beatnické ztracené a zlomené duše. Kerouac je zde stárnoucí legenda, která se snaží vyrovnat se svým věkem, závislostí i představami, které o něm a o beatnicích měla tehdejší mladá generace. Zajímavé čtení, u kterého jsem se buď smála (jeho psychopatické šílené výjevy a sny jsou k nezaplacení ve všech jeho dílech), plakala (přece jen je to i intimní deníček o bolesti a ztracenosti) nebo se zarážela nad podivnými odstavci, kde mi nic nedávalo smysl. Ale i o tom je (byl) Jack Kerouac.

Fidlal
25.03.2011

Pan beatník se nám malinko unavil. Cenná, ač trochu smutná výpověď.

HarryHaller

Naprostéo psychopatické, ke konci až lehce avantgardní, šílenství, jehož spojení s Dr. Jekyllem a panem Hydem není jen nějakou náhodou ;)