Biele obdobie sucha

Biele obdobie sucha https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/240435/mid_biele-obdobie-sucha-8zt-240435.jpg 4 24 3

Román je príbeh Bena Du Toit, bieleho Juhoafričana, čo zájde priďaleko v pátraní po príčinách smrti Gordona Ngubeneho, čierneho Juhoafričana, ktorého zatkla bezpečnostná polícia a ktorý po týždni vo väzbe spáchal údajne samovraždu. Pravda, ktorú sa Du Toit usiluje nájsť, je nežiadúca, a čoskoro sa sám ocitá pod neľútostným tlakom bezpečnosti...... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Slovenský spisovateľ
Originální název:

A Dry White Season , 1979


více info...

Přidat komentář

PetrCepek
14.02.2023 4 z 5

Velmi zajímavá kniha, která čtenářům umožní udělat si alespoň rámcovou představu o rasové segregaci v Jihoafrické republice sedmdesátých let minulého století. Občas trocha cestopisu, pár historických vsuvek pro lepší pochopení souvislostí, několik pokusů o filosofii a zejména pozoruhodný styl vyprávění, spočívající v neustálém střídání er-formy s ich-formou.

PS - Od ledna zkouším postupně přečíst - pěkně popořadě od Amise až po Zweiga - všech 46 knih ze skvělé odeonské edice Galerie moderních autorů. Taková čtenářská výzva, jen trošku početnější.

madem
28.04.2022 4 z 5

Téma je dobré, vyprávění v první polovině také, pak mě kniha začne děsit a Ben se chová opravdu děsivě. Tedy reaguje na chování vládnoucí třídy. A je to náročné.


broskev28
30.12.2019 5 z 5

Tuhle knížku jsem poprvé četla v době, kdy mi bylo asi dvacet let - celý život před sebou, plná ideálů, ale i obav, jak to s mou vlastí, ve které už více než 10 let sídlila dočasně umístěná spřátelená armáda, bude pokračovat dál. O Jihoafrické republice jsem věděla jen z novinových článků, kde se politika apartheidu skloňovala ve všech pádech. Ale protože mě mí rodiče už dávno upozornili, že "Rudé právo lže, jako když tiskne", brala jsem je s rezervou (ty články samozřejmě).
Ale jen do chvíle, kdy jsem dostala od mámy tuhle knihu a přečetla jsem si ji. Dlouhé bílé sucho, jakési investigativní novinářství v knižním provedení, tedy styl na počátku 80.let ne zrovna běžný. Čtivější než tehdy dostupné detektivky a navíc napsaná bělochem, který se v té zemi narodil a prožil tam celý svůj život. Vyklubala se z toho má celoživotní láska - přečetla jsem všechny autorovy knihy, které se u nás daly sehnat, a pravidelně se k nim vracím. Patří k těm dílům, která nestárnou - kupodivu ani svým stylem, a už vůbec ne obsahem.
"Vždyť víte, jak je lidská paměť krátká. Myslí to dobře, ale ve světě, který viděl Hitlera a Biafru a Vietnam a Bangladéš, život jednotlivce moc neznamená. Lidmi pohne jenom kvantita, něco většího a senzačnějšího."
Kolik zemí bychom dnes mohli dopsat na ten příšerný seznam: Čínu, Kambodžu, Zimbabwe, Rhodésii, Somálsko, Sýrii . . .