Bidýlko

15 07. května

Prvorepubliková klasika z pražské periferie, poslouchala jsem jako audio.
Jiná doba, ale povahy se vlastně nemění.

2 05.10.2021

Vachek je, pre mňa, aspoň 10x lepší ako Čapek. Kniha má toľko rovín, ktoré by stáli za rozvinutie, dejových ozdôb a kvetov krásnej slangovej rýchlej češtiny starých čias, že sa až človek prichytí ako sa usmieva už len z plynúceho deju a v očakávaniach blížiacich sa príhod. Dej plný zvratov, nepredvídateľný, iste mravoučný a čistý ako život. Stavinohu, Lojzis, cherubínov... si prestavíte a nepustíte. Iste, viem prečo je Vachek tak trochu odsúvaný na okraj, je to jeho vzťahom k židom a kapitálu. To sa nedá uprieť, mne osobne to skôr pridalo na kvalite diela ako opačne. Každopádne je to klenot českej literatúry. Vrelo odporúčam aj iné knihy od tohto plodného autora.

4 10.07.2021

Úsměvná exkurze na žižkovskou pavlač za starých časů. Naprosto jiný svět, ale povahy lidí se až tak nemění.

41 02.06.2020

„Já se hnu do jednoho fajn pajzlíku, de
maj takový piviště, že na něj choděj vo
Dušičkách nebožtíci z blízkejch Volšan.“
Citát z knihy

Hned na začátek musím apelovat, pokud se k této knize dostanete, neváhejte a čtěte. Možná si budete zpočátku muset malinko zvyknout na žižkovský hantec, ale jinak paráda.
Další citát je pro nás starší: „Víte kluci, co to je padesát rokůch? Padesát rokůch leží klas na mlatě a cepy do něj bijou...“ Jo, kde jsou ty časy, když jsem měl padesát. Knihu doporučuji!!!

2 16.04.2020

Pavlač speciálního činžáku anóbrž bidýlko a jeho ctěný vobyvatelstvo, napravenej chmaták Ferda Stavinoha, Aloisie Tichá alias Utahaná Lojzis, kládynet Žofie, větroplach Madla, Černá babička a kocour Medo, sedmý toho jména, a další žižkovský figurky. Černá kronika o špijónech, love story (jakože o lásce) a lóve story (jakože o prašulích). Z toho by se jeden pošukal... :-D

4 31.01.2020

Můj vztah k této knížce taky ovlivnilo to, že jsem ji četla kdysi, budu si ji muset přečíst teď a konfrontovat ji se svým dnešním já. Domnívám se ale, že se mi bude zase líbit

2 21.01.2018

Vždy mi bylo záhadou, proč dědeček říká jedné naší známé "kládynet". Když jsem trochu povyrostla, dal mi přečíst tuto knihu. Dnes, bezmála po čtyřiceti letech, jsem se k ní díky Čtenářské výzvě vrátila. Přinesla mi nejen skvělou zábavu, ale také osobní vzpomínky. I to umí literatura :)